Zase zpátky na zemi (JUN)

JUN: kolo 08 SK Sršni vs. HC Slovan Louny 5:9 (2:3, 1:2, 2:4) 

   Jen pro zajímavost: vedoucí týmu Jirka Tvrdík dělá v posledních utkáních neoficiálně +/- statistiku účastí na ledě při vstřelené nebo obdržené brance. Podotýkám dopředu: není totožná s oficiální statistikou tak, jak je vedena v nejvyšších soutěžích.    Vzhledem k tomu, že nás do utkání nastupuje pouze deset v poli, nemělo by třeba význam držet se pravidla, že při obdržení branky v oslabení by se mínus bod nepočítal… Je to prostě statistika pobytu hráče na ledě při vstřelené nebo při obdržené brance. Když hráč sám branku vstřelí, počítá se mu také plusový bod. Pokud je hráč na trestné a dostaneme branku, dostávají mínus bod hráči na ledě i hráč na trestné. To aby bylo jasno. V personální situaci juniorky, myslím, je to docela objektivní statistika, protože zvýhodnění a znevýhodnění při přesilovkách a oslabeních je prakticky u všech stejné. Abychom nemuseli dohledávat zejména mínus body z oslabení, u hráče je u celkového bodování v závorce vyznačen počet mínusů při jeho pobytu na trestné lavici. Takže například v tomto utkání měl Matěj Rovenský výsledně při součtu a odečtu tři mínusové body, přičemž jeden z nich byl při jeho pobytu na trestné lavici…

V utkání s Louny: Kadlec 0, Rovenský -3 (-1),  Marvan -3, Švejda -2, Hynek -3,  Tvrdík 0, Zíka 0, Kořistka -2, Pavlíček -3, Macháček -4.

   Bylo to zvláštní utkání. Louny hrály už loni dobrý hokej a utkání s nimi jsem považoval pro Sršně za jedny z dobře odehraných. Nejen co do výsledku, ale především i podle našeho výkonu. Letos jsme s nimi hráli poprvé, protože v prvním kole jsme utkání odložili kvůli malému počtu našich hráčů k dispozici. Sedlčanský trenér mi říkal, že Louny někde sehnaly jednu kvalitní pětku, takže jsou hodně silné. Lounští tuhle verzi nepotvrdili, naopak se ukázalo, že mezi 15 hráči na soupisce (brankář plus 14 v poli) byly čtyři třiadevadesátky, jedna čtyřiadevadesátka, šest pětadevadesátek, tři šestadevadesátky a jedna sedmadevadesátka! Mladí hráči byli celkem dobře rozpoznatelní nejen podle mříží, ale nebyli to ani žádní pořezové, spíše menší a drobnější, ale o to čipernější. Co mě na nich zaujalo, byl jejich způsob hry. Vyloženě chytrý – jakmile dostali příležitost ke střelbě, vždycky ji využili. Zbytečně nekličkovali do obsazených míst, ale raději vystřelili. A pak se podíleli na naší porážce tím, že zůstávali na křídlech U MANTINELŮ za našimi beky. My jsme na to nereagovali, přestože jsem to na střídačce zejména bekům říkal!

Utkání pro nás nezačalo špatně. Do poloviny první třetiny jsme vedli 2:0 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mělo změnit. Jenže v posledních pěti minutách třetiny jsme dostali tři branky a už jsme se zase vezli na vlně našich tradičních výkonů.

Hráči neposlouchají, co se jim říká. Připomínky a svůj způsob hry berou hodně osobně a nedokáží se zatím na vývoj utkání podívat z pohledu celého týmu. Když jsme zjistili, že na nás budou hrát systém s vysunutým křídlem za našimi obránci, neviděli jsme to. Škoda. Pravda je, že sám se snažím naše obránce vysouvat co nejvíce dopředu. Chci, abychom bránili už ve středním pásmu a nestahovali obránce pasívně až před naši branku, kde už toho mnoho neuděláme. Také chci, aby obránci už na půlící čáře zachytávali dlouhé přihrávky soupeřů až k naší modré. To chci a na tom trvám. Ale je fakt, že ZATÍM (doufám) neumíme hrát tak, aby druhý, nevysunutý obránce AUTOMATICKY jistil hru z místa na podélné ose hříště tak, aby mu žádní hráči soupeře nejezdili za zády. Jsem přesvědčený o tom, že za rok, za dva, až budou hráči zkušenější a starší, na to přijdou SAMI. Teď se jim to snažím říkat co nejčastěji a spoléhám, že až to parkrát udělají, že to poznají.

Je to škoda, protože otravujeme sami sebe.

Chtěl bych poprosit všechny hráče, aby si uvědomili, že ať chceme nebo ne, jsme jeden tým. Až budete někde pracovat (a někteří už pracují), přijdete na to, že ne vždycky budete obklopeni kamarády, se kterými je příjemné si sednout po práci na pivo a pokecat. Budete mít kolem sebe lidi, se kterými se pozdravíte, vzájemně si pomůžete tam, kde vás svede společný úkol dohromady, zase se pozdravíte a rozejdete se. Na pivo půjdete s jinými. To je život. Ale ten společný úkol by vás měl donutit ho vyřešit co nejlépe, protože podle toho pak budete hodnoceni a podle toho se sami budete cítit buď v pohodě nebo si budete říkat, že to nemá cenu. Ale v žádném případě si pasivitou nebo nespoluprací a s neustálým  zdůrazňování toho, že to a to je špatně a že to nemá cenu, nijak nepomůžete. Budeme jen všichni otrávení. A přitom společně děláme jeden z nejkrásnějších sportů, geniální hru zvanou lední hokej.

Tak to je všechno k utkání s Louny.

   Nezvládli jsme to, i když jsme sami dali poctivých pět branek a když jsme poslední čtyři (!!!) dostali mezi 41:17 – 45:02 (!!!). Tohle je ZBYTEČNÉ a tohle NEMÁ CENU. V těchhle chvílích se vždycky cítím bezmocně a zcela prázdně. Určitě přitom musím vypadat, jako když mi nadloubou… Nebo jako havran zjara… Tak jsme to vždycky říkávali.

 Sestava, branky a bodování výkonu (10 nejlepší, 1 nejhorší):

Branky: Tvrdík 2, Macháček, Švejda, Zíka. Asistence: Zíka, Hynek 2, Kořistka, Macháček, Kadlec, Tvrdík. Vyloučení: 7:5 + Zíka OT.

Sestava a hodnocení: Balham (6), Kurka – Rovenský (5,5), Kadlec (5,5) – Marvan (5), Švejda Petr (5) –  Hynek (5), Tvrdík (6,5), Zíka (7) – Macháček (5,5),  Pavlíček (4), Kořistka (6,5).

– Richard Bláha –