Sršni Kutná Hora – HC Lanškroun 6 : 3 ( 1:2, 3:1, 2:0 )
Kutnohorští dorostenci v neděli sehráli druhý a poslední přípravný duel před vstupem do letošní KLD, ve kterém vyzvali lanškrounské Orly. Právě končící léto jistě zaplňuje většině aktérů ještě hlavy spoustou mimohokejových zážitků, ale protože v pátek již začínáme na ostro, je potřeba se na ledě pomalu snažit rozkoukat a vstřebat různá zajímavá zjištění jako například, že když hrajeme ve žlutých dresech, tak hráč v černém trikotu je soupeř, kterému se nepřihrává, nebo že k dosažení branky se musíme pokoušet o střelbu.
Hned od úvodního vhazování se hrál vyrovnaný, fyzicky hodně náročný hokej nahoru – dolu a rychlé akce střídaly zteče v protiútocích. Na začátku 14.min. Michal nahrával z pravého rohu před branku, kde soupeřovi bránící hráči jakoby postavili neprostupnou hráz a jejich nebezpečné šermování hokejkami by nadchlo i Dumasovi Tři mušketýry. Ovšem Mates se nezalekl a svým, doslova došťoucháním, ukázal, kde mají všechny ty puky končit – 1:0. Za dvě minuty jsme ovšem hráli oslabení a hosté vzniklou situaci zužitkovali k rychlému vyrovnání – 1:1. Pravdou však je, že jsme mu to značně usnadnili, špatnou činností našich bránících hráčů po prohraném buly. To ovšem ještě nebylo nic v porovnání se závěrem první třetiny, kdy naše kompletní první lajna předvedla akci, jak vystřiženou z románu „Tři kamarádi“ od Remarquea. Hráč Lanškrouna po buly získal puk a Sršni, kteří imitovali bránění, pustili přítele z „Východočeského selektu“ až k naší bráně. Soupeř jásal, my dělali, jako že jsme nestíhali a rázem to bylo 1:2. První třetina pro nás neskončila moc příznivě, ale jak všichni dobře víme, zajíci se počítají až po honu a skóre se hodnotí až po konci zápasu. My tudíž měli ještě 40 minut na to s tím něco udělat.
To také vyšlo a úvod druhé třetiny byl ozdoben naší snahou o obrat v zápase. V čase 23.23 vyrovnal Mates na 2:2 a za několik dalších minut otočil korouhev zápasu na naší stranu, značně lačný a hokejově vyhladovělý Dominik – 3:2. V této fázi utkání jsme jednoznačně dominovali a mohli i shlédnout na podlaze naší střídačky náznaky rozlévající se euforie. Minimálně v našich hlavách byl v tu chvíli obrat výsledku již dokonán, ovšem zpátky na zem nás přivedla 33.min., kdy hostující útočník, parádní samostatnou akci, vyškolil celou naší obranu i s brankařem – 3:3. I přes srovnání skóre jsme byli v této třetině lepším a aktivnějším týmem. Několikrát jsme se prokombinovali prakticky do prázdné brány, ale dostat do ní ten černý nesmysl již byl úkol téměř nadlidský, a tak jsme spálili šancí více než uhlí na Titaniku před potopením. Jednou jedenkrát jsme za svou převahu přeci jen byli odměněni gólem, ovšem o to povedenějším. Po ose Mates – Pavel (zde bych obzvláště vyzdvihl přesné a pohotové řešení) – Michal jsme se ujali vedení 4:3 a tímto skóre odhoukala časomíra idějství číslo dva.
Téměř identicky se začala odvíjet také třetí perioda, ale bohužel přesně v obráceném gardu. Hráči ve žlutých dresech jako by po ledě bloudili a to ještě v tempu ne vyšším než parta 80ti letých seniorů s mírně vynechávajícím kardiostimulátorem. Soupeř jezdil naplno, vařil nás v obranném pásmu a nám prostě nešlapaly nohy. Ještě, že jsme měli v bráně Davida, který všechny jejich střelecké pokusy vymazal svými výbornými zákroky. Chvíli trvalo, než jsme se vzpamatovali, že už nejsme v kabině ale na ledě, a tak až po 8 minutách jsme začali i něco hrát. Krev do našeho vyschlého mužstva napumpoval hattrick Matese, který nás katapultoval do dvougólového vedení 5:3. Neomylně a s milimetrovou přesností vlétl puk z jeho hokejky pod horní tyčku soupeřovi brány. Gól jako z učebnice pro kanonýry, nad rameno bezmocného brankáře. A pak už jen gratulace od spoluhráčů, uznalé pokývání hlavou a nezbytné „ťuknutí“ rukavicemi o sebe. Úleva. Tak tento gól se fakt poved. Tutový kandidát na Zlatou helmu týdne, měsíce, sezóny, a kdyby tam byly nějací okšiltovkovaní diváci, určitě by je naházeli na led. Navýšené vedení odválo vítr z plachet hostujících hráčů a hra se opět vyrovnala. Tečku za nedělním zápasem pak napsal v čase 59.31 výborně hrající Dominik střelou z bezprostřední blízkosti, ovšem s chirurgickou přesností pod víko – 6:3.
Konečný výsledek je asi pravdivým vyjádřením rozložení sil na ledě. I když popravdě nebýt Davidova výkonů v poslední třetině, kdy doslova létal od tyčky k tyčce, mohlo být všechno jinak. David ale opět potvrdil, že je základní stavební kámen celého týmu a jeho fyzické, mentální a morální parametry, jeho přístup i celková hráčská úroveň, můžou být jenom příkladem všem hráčům v kabině. Zmínku si jistě zaslouží i Mates, který se opět blýskl hattrickem a jeho nespornou výhodou je jeho universálnost, kterou opět potvrdil, tentokrát při přesunutí na pravou stranu. Poslední pochvalu věnuji celé druhé lajně, jejíž čisté konto je určitě dobrou vizitkou zlepšeného výkonu a především pak práce jejího lídra Ládi.
No, a abychom se netvářili, že vše bylo jen OK, tak i několik opačných postřehů. Někteří hráči již v průběhu první, či druhé třetiny odfukovali jak parní válec a byli zralí na celkovou recyklaci. Nejsme ještě navyklí či připravení hrát celý zápas v maximální intenzitě i únavě, a to je špatné. Omluvou samozřejmě může být téměř čtrnáctidenní výpadek několika hráčů z tréninku, ale v naší situaci a s našimi počty, se ani toto nemůže stát berličkou pro naše nedostatky. Dále se potřebujeme zbavit zbrklosti při hře pod tlakem a zapracovat na roztažení a přenesení hry, kdy zbytečně vracíme kotouče do plné strany a nevyužíváme nabízející se volné spoluhráče, což pramení ze špatné orientace v herním presu.
Tak a teď je jen na nás, jak se vypořádáme se svými nedostatky. V neděli už to byla poněkud jiná káva než při prvním měření sil a troufám si bez ostychu říci, že jsme Lanškroun porazili zaslouženě. Cestu tedy známe a nezbývá, než se jí i nadále držet.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Chalupa
obránci: Švejda, Brabec, Šváb, Konečný
útočníci: Jiráň, Jelínek Mates, Šváb, Hríbik, Prášek, Koubský, Červinka
branky: Jelínek Mates 3x, Jiráň 2x, Šváb Michal
asistence: Šváb Michal 3x, Jiráň 2x, Červinka, Švejda, Jelínek Mates
– Pavel Sirotek –
Nejnovější komentáře