SK Sršni Kutná Hora

Sobota 28.12. byla ve znamení uzavírání hokejového roku 2013 pořádáním tradičního Vánočního turnaje dorostu v Kutné Hoře. Probíhající prázdniny, ale především pak marodka pročistila sestavu týmu tak, že spíš připomínala chrup padesátiletého milovníka sladkostí, kterému doposud nebyly vysvětleny výhody pravidelné ústní hygieny. Popravdě, chvíli jsem i uvažoval o zrušení celé akce, ale bylo by to nefér vůči ostatním účastníkům a hráčům, kteří již uzpůsobit svůj osobní program (Fíša dokonce odložil odjezd na lyžovačku do Švajcu), takže nezbývalo než chybějící třetinu hráčů doplnit ze starších žáků. Naskytla se jim tak alespoň možnost se trochu obouchat a vyzkoušet si co je za pár měsíců čeká již natvrdo. No a dorostenci zase měli jednou dost místa na převlečení, dost prostoru na rozcvičení a dost kabina-timu na sdělení svých důležitých názorů a neotřelých postřehů.

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SPARTAK NOVÝ BYDŽOV

4:6 (2:4, 2:2)

Zdraví nakonec zradilo i naší růži mezi trny Johanku, která den před turnajem byla na WC častěji než na facebooku a již rozbruslení vystavilo definitivní stopku její snaze to alespoň zkusit. Samotný úvod zápasu pak vypadal, jako bychom byli ještě u vánočního stromku a těžko jsme si zvykali na to kluzké pod námi a hlavně sami na sebe. Přečíslení pak nebylo náhodným jevem, ale spíše velmi pravidelným úkazem hraničícím až se stereotypem. A to promptně dodávám, že atak dva na jednoho byla v tomto případě ještě docela vyrovnaná herní situace. Za stavu 1:4, kdy uběhlo teprve 7 min. zápasu, jsme udělali drobnou změnu v sestavě a zkušení matadoři, hrající spolu nyní v jedné lajně zaveleli ke stíhací jízdě.Ve druhé dvacetiminutovce (hrálo se 2x20min.) jsme prvních deset minut již měli více ze hry a hosté se v té době dostávali jen k ojedinělým výletům do našeho obranného pásma. Remíza 4:4 na světelné tabuli tak ve 36.min. vypadala hezky a zaslouženě. Ovšem pověstnou jiskru naděje uhasili bydžovští dvěma rychlými zásahy v samotném závěru zápasu. Vlnu euforie a nadšení tak vystřídala nakonec hořkost, a i když prohra o dva góly s pozdějším vítězem celého turnaje nebyla špatná, zklamání z pocitu, že jsme byli blízko lepšímu výsledku, bylo oprávněné.

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SPARTAK CHOCEŇ

5:9 (3:6, 2:3)

Gólové hody odstartoval sporný okamžik v čase 2.05, kdy se podle mě, puk vyslaný na naši branku odrazil od tyčky a skončil pod Fífou. Bohužel videorozhodčí zatím není na našem zimáku k dispozici, takže musely stačit oči toho na ledě a ten byl jiného názoru – 0:1. Naštěstí nás to ale nepoložilo a během čtyř minut jsme otočili kormidlem, když Michal dvakrát korunoval tlak 1.lajny – 2:1. A když v čase 10.01 vybojoval puk Fíša, prosadil se přes dva soupeře a zvýšil již na 3:1, vypadalo to docela nadějně. Bohužel to byl ale poslední okamžik, kdy jsme měli v utkání, co se skóre týče, navrch a Choceň nás rychle zpacifikovala přímočarým hokejem plným dobrého pohybu hráčů bez puku i s pukem, který nám dělal největší problémy. Po dvaceti minutách to tedy již bylo 3:6. Nicméně druhé dějství naznačovalo lepší vyhlídky, a když někdy nedáš gól po vyložených šancích, dáš ho paradoxně s přispěním paní Štěstěny. V čase 25.34 Fíša aktivně forčekoval a puk po jeho zásahu soupeřovi hole skončil za překvapeným gólmanem – 4:6. No, a když za další minutu snížil Michal již na 5:6, následovala desetiminutová dotahovaná, kterou jsme ale tentokrát nedotáhli. Tři minuty před koncem zápasu soupeř zvýšil svůj náskok na 5:7 a bylo po pohádce. Zklamaný a odevzdaný tým pak v posledních chvílích ještě dvakrát inkasoval a uzavřel tak účet nelichotivým výsledkem 5:9.

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC LOMNICE NAD POPELKOU

2:7 (0:6, 2:1)

Po dvou předešlých prohrách nás čekalo epické završení této vánoční trilogie bojem o bronzovou příčku s Lomnicí, která byla také doposud bez bodu. Všichni jsme věřili, že zmobilizujeme poslední zbytky sil, odhodíme respekt ze soupeře s evidentně většími fyzickými parametry a porveme se o tuto hojivou náplast. Sestavu na tento zápas posílil i Vojta, kterému závada na jejich autě přerušila cestu na Slovač a z hranic ho vrátila zpět alespoň na jeden zápas. Bohužel jsme z kabiny asi vykročili špatnou nohou, nebo nám cestu k ledu zkřížila černá kočka, ale utkání s týmem Lomnice bylo jednoznačné a rozhodlo se hned v úvodní části. Tomáš si ještě nestačil ani sáhnout na puk a už mu proklouzl mezi nohami do branky 0:1. Situace se za dvě minuty prakticky opakovala – 0:2, ale to už gestikuloval na střídačku o vystřídání. V tu chvíli jako bychom rezignovali a lomničtí na nás vlétli jak důchodci na povánoční slevy v Kauflandu. Za dvacet minut nás rozsekali tak, že by si nás i řezník spletl s hromadou sekané a skóre 0:6 prakticky rozhodlo o vítězi. Budiž nám ke cti, že jsme to ale nezabalili a i v druhé části hledali návod, jak se probudit z šokové letargie. V čase 22.33 vyslal Fíša od modré kaťušu a snížil na 1:6. Najednou byl ale zápas plný zbytečných strkanic a projevů emocí některých jedinců, kteří propadali v mužný jásot, po každé nesmyslné ráně kamaráda. Zřejmě při vedení o pět branek jediné rozptýlení. Co my ovšem rozum nebere vůbec, když zaslechne z vedlejší střídačky od trenéra či vedoucího pokyn: „Zpřelámejte jim hnáty!!!“ V podání některých individuí musí znítpojmy jako etika nebo úcta ke zdraví soupeře opravdu směšně. Vyhecovaná fraška skončila výsledkem 2:7, ale je důležitější, že se nakonec nikomu nic nestalo.

Tak jsme si na letošním Vánočním turnaji nadělili pouze brambory typu přílohové, přeloženo do jazyka českého, tým dorostu SK Sršni obsadil 4.místo. Nevím, jestli je správné napsat, podali jsme výkon, na který jsme měli, protože oslabená sestava dávala tušit neodvratnost takového výsledku. Nicméně rozhodl jsem se hrát a tak nesu za výsledek odpovědnost. Výkon staršáků nehodlám jakkoliv analyzovat, protože hráli proti věkové i fyzické přesile a někteří i nastoupili vůbec ke svému premiérovému zápasu v dorostu, a to vše na nich bylo moc vidět. Byli zbytečně ustrašení, nervózní a s velkým respektem, ale přesto klobouk dolů, že do toho vůbec šli a poděkování za pomoc, bez které bychom nemohli vůbec hrát.

Co se týká 1.lajny složené čistě z dorostenců, tak svůj první vlastní minizápas vyhrála, ve druhém remizovala a třetí prohrála. Branek dala poměrně dost, ovšem stejné penzum i bohužel inkasovala. To je také důvod, proč opět připomínám, že při ztrátě puku musí být na ledě okamžitě pět bránících hráčů a apeluji na naše útočníky, aby nešetřili krokem a defenzívu posilovali, co to jen půjde. Odměnou by jim mohlo být nejen méně obdržených branek v naší síti, ale možná i aktivní skóre na konci zápasu. No a obráncům bych rád připomněl kontakt se soupeřem již kolem červené čáry a bránění obranné modré. Koukněte se na vlastní útočníky, jak na útočné modré občas naráží do bránících soupeřů jako ptáci do skleněné stěny. Nikdo jim pásmo zadarmo nedá.

Mám-li ještě zmínit některé jednotlivce, tak určitě Fíďu, který získal cenu pro nejlepšího obránce turnaje za svůj herní přehled, poctivou defenzivu, ochotu vytvořit i něco navíc a podpořit tak útok. Nejužitečnějším hráčem týmu byl po právu vyhlášen Michal s 6 kanadskými body (5+1), ale rád bych také vyzdvihl Fíšu – 6 (4+2) a Dýťu – 6 (2+4), protože i oni podali velmi dobrý výkon a podpořený i bodovou efektivitou.

K Vánočnímu turnaji toť asi ode mě vše a příště již opět napočtenou při reportu z mistrovského utkání.

VYHODNOCENÍ

Nejužitečnějčí hráči týmů

HC Stadion Nový Bydžov – Julián Slováček

Spartak Choceň – Jan Svatoš

HC Lomnice nad Popelkou – Marian Krotil

SK Sršni Kutná Hora – Michal Šváb

Nejlepší hráči

brankař – Štěpán Tomeš (HC Stadion Nový Bydžov)

obránce – Tomáš Fišar st. (SK Sršni Kutná Hora)

střelec – Miroslav Postolka (HC Stadion Nový Bydžov)

nejužitečnější hráč turnaje – Vojtěch Pavlák (Spartak Choceň)