V pátek nehrát!

JUN: KLJ kolo 18 SK Černošice vs. SK Sršni 4:2 (1:2, 3:0, 0:0)

Hrálo se 21. února 2014

Dohrávali jsme utkání s Černošicemi v pátek. V den, na který nejsme zvyklí. Vypadá to tmářsky, ale necítil jsem tu správnou zápasovou atmosféru od rána.

Já měl cíl jasný – vyhrát a skončit s matematikou posledního kola. Když v Černošicích vyhrajeme, dokončíme letošní sezónu nejhůře třetí. Nechtěl jsem znervózňovat atmosféru, myslel jsem, že je nám to všem jasné. A nechtěl jsem ani nijak zvláště komentovat svoje páteční pocity. Neměli jsme Martina Ziku (sebraná registrace – megaoslabení), neměli jsme Marva (hory – klíčové oslabení), měli jsme ale Janka Kořistku, který spíše nebývá než bývá. Jeli s námi dorostenci.

Podle zápisu jsme zjistili, že proti nám nenastoupí jeden z nejlepších hráčů v soutěži Šalamoun st. (Červené Trenky), ale že domácí proti nám budou mít tři kompletní pětky.

Utkání jsme začali velmi aktivně, dali jsme i první branku a nevyvedlo nás z tempa ani brzké vyrovnání. Znovu jsme šli do vedení, rozhodně jsme měli více ze hry a naše převaha byla znát.

Druhou třetinu jsme prohráli až v jejím závěru (dvě branky v 37. a v 39. minutě). Od 22. minuty ve druhé třetině to bylo až do zmíněných dvou branek na konci 2:2 a my se opravdu poctivě snažili znovu dát branku a utkání definitivně rozhodnout. Šance jsme rozhodně měli. Tentokrát však jsme nebyli schopní dát gól. Po celou sezónu to byla naše doména – dokázali jsme velmi slušně proměňovat příležitosti. Tentokrát ne.

Nebyla na to ani atmosféra. Najednou jsme v kabině řešili  „otázku spravedlnosti“ – nehrál Ondra Vojtíšek, Káďovi se to nelíbilo. Že prý si Ondra zasloužil hrát ve svém posledním utkání v sezóně a vlastně i v juniorce za to, co pro tým udělal, když nám často svojí přítomností vytrhl trn z paty. To je pravda, to uznávám.

Celý problém byl v komunikaci. Nevěděl jsem, že Ondra nemůže z pracovních důvodů na poslední ligové utkání v sobotu do Vlašimi. Počítal jsem s tím, že ve Vlašimi budou hrát všichni, kteří s námi v sezóně hráli a někdy si třeba mnoho nezahráli. Za předpokladu, že vyhrajeme v Černošicích a budeme mít klid bez ohledu na výsledek. Jenže jsme si to včas neřekli.

Tak jsme si na sebe zakřičeli a šli zase na led.

Třetí třetina byla ve znamení naší převahy. Pokoušeli jsme se využít i přesilovky, úspěšně jsme bránili oslabení. Několikrát jsme stáli před odkrytou brankou Černošic – vše marné.

Naší předností v těchto okamžicích je jen jedno – už se nesesypeme a nedostaneme další branky. Nedáme my, ale ani nedostaneme. Je to sice útěcha, ale v takovém případě slabá.

Byla to škoda, protože jsme na to měli.

Ale utkání skončilo a naděje byla pryč.

I to se stává…

Branky, jak šly za sebou – min. Asistence v závorce: 04. Kořistka Jan, 15. Sádlo Aleš (Kořistka Jan). Vyloučení: 6:5.

Sestava: Kurka Michal – Šváb Ladislav, Švejda Pavel, Fišar Tomáš st., Švejda Petr „C“ – Kořistka Jan, Sádlo Aleš, Jestříbek David – Hynek Ota, Ryšan Dominik, Kadlec Ondřej – Šváb Michal, Konečný Miloš.

Richard Bláha

(trenér JUN)