SK Sršni Kutná Hora

ML.ŽÁCI: HC Junior Mělník : SK Sršni Kutná Hora 4 : 2 (1:0; 2:2; 1:0)

V neděli 28.9.2014 mužstvo mladších žáků zajíždělo v rámci 5.kola Krajské ligy na led HC Junior Mělník. V loňském roce jsme zde ještě o kategorii níže vyhráli 0:3. Vzhledem k tomu, že v letošním roce soupeř disponuje početnou enklávou ročníků 2003, kteří jak jsme posléze zjistili jsou slušně fyzicky vybavení bylo zřejmé, že loňský výsledek s nulou na kontě obdržených branek na našem kontě se jen těžko bude opakovat. K této úvaze nahrávala i skutečnost, že absence některých našich koňů se na kvalitě naší hry musela projevit. Chyběl dlouhodobě zraněný Jáchym Pražák, již druhý týden laborující s virózou Tom Knížek, po Evropě tedy domovském kontinentu cestující Honza Kašpar a na výpomoc na rychlo povolaná ze 3.4. třídy Naty Brichová, která (prostě když se daří, tak se daří) přes noc ze soboty na neděli potěšila své rodiče a trenéra Michala výraznými žaludečními problémy (zjednodušeně řečeno prob…a celou noc).

Do utkání jsme vstupovali tedy pouze se třemi obránci a dvěma útočnými vozbami. Trenér Michal Procházka v kabině rozdal zcela jasný pokyn o bojovnosti, protože u nás by to i hokejově šlo, ale kluci musí hrát celých šedesát minut naplno, protože v této činnosti máme ještě značné rezervy. Co se týče gólmanů, tak ty nechal rozjímat a plně se soustředit na nadcházející duel. Každopádně je neotravoval zbytečnou informací, kdo bude chytat od prvních sekund, aby zbytečně neškádlil jejich nervy před těžkou písemkou v podobě počínání před naší klecí (jinak měl jasno, jako obvykle začne Kuba Červinka a následně se vystřídá s Jendou Kolečkem). To však bylo jasné jen jemu, protože již při rozbruslení (které má svá jasná nepsaná pravidla) to vypadalo jako by se od úvodních sekund do branky chystal Jenda. Ten také přesně dle předzápasových rituálů v brance zůstal, a tedy chytal od prvních minut. Michal do jejich počínání nijak nezasahoval a nechal to vyloženě na nich. Hned od první buly nás soupeř začal přehrávat a v první minutě měl Jenda na kontě již tři úspěšné zásahy (nutno dodat, že s Kubovou hokejkou, který mu jí laskavě zapůjčil, protože svoje dvě si nechal Jenda a s ním i jeho bezejmenný osobní kustod na zimáku doma). Dle rady trenéra Michala kluci v celku zodpovědně bránili a Jenda držel až do závěru první třetiny čisté konto, také díky dobře seřízené brankové konstrukci, kdy v jednom případě byla dobře postavená levá tyčka a v jednom případě horní tyč. I přes permanentní tlak na naši branku jsme dokázali vyrazit do rychlých kontrů, bohužel samostatné pokusy Mikiho Hynka a Lukýnka Seckého zůstaly bez gólové odezvy. Naopak soupeř v čase 18:42 udeřil střelou švihem, která se Jendovi promlela mezi betony 1:0. Poměr střel byl po první části hrozivý ve prospěch soupeře 19:6

Do druhé části naskočil do branky Kuba Červinka, který do konce utkání odvedl stejně jako Jenda velký kus práce a má také lví podíl na konečném skóre. Druhou část hry jsme zahájili lépe než tu první a byly jsme o hodně aktivnější. Lépe jsme bruslili, dohrávali osobní souboje a nepouštěli jsme soupeře tak lehko k naší svatyni. Radost díky naší větší aktivitě na sebe nenechala dlouho čekat. V čase 21:27 nejprve Ondra Veit (zapůjčený ze 3.4.třídy a zpráva pro jeho trenéra hrál velice dobře) propasíroval puk v útočné třetině za obránce, kde si najel Miki Hynek a blafákem do levé strany vyrovnal na 1:1. Branka nás na moment uspala a přišel okamžitý trest. V čase 22:05 se soupeř dostal do dvojnásobného přečíslení před naší brankou a chopil se opět vedení 2:1. Naše aktivita neustávala a vyrovnání v některých případech viselo na vlásku. Bohužel po nedůslednosti před naší brankou v čase 33:22, soupeř odskočil do dvoubrankového vedení. Miki Hynek ještě v čase 34:05 dokázal opět po asistenci Ondry Veita snížit na 3:2, ale to bylo do konce druhé třetiny z naší strany vše i přes to, že jsme od poloviny 39 minuty hráli přesilovku.

Jejím využitím jsme mohli stav srovnat, ale ani začátek třetí třetiny nepřinesl tento kýžený úspěch. Druhá třetina byla asi nejpovedenější část utkání, kdy poměr střel skončil v uvozovkách jen 15:11 ve prospěch soupeře, ale i z tohoto statistického údaje je zřejmé, že jsme druhou třetinu odehráli aktivně. Od začátku třetí třetiny nám již možná i trochu docházely síly a soupeř nás opět zatlačil před naší branku. Snaha o vyrovnání z kluků nevyprchala, ale již jsme nebyli tak nebezpeční ve hře dopředu jako ve druhé části hry. Rozhodující momenty přišly mezi 46 a 49 minutou utkání. Nejprve v čase 45:17 po fatální chybě na červené ujel domácí útočník všem a nekompromisně zakončil 4:2. Pak už bylo vše proti nám. Nejprve ve 47 minutě ujel Lukyn Secký, ale své sólo neproměnil a ještě v téže minutě byl vyloučen Pavel Ježek prakticky za nic, nebo lépe řečeno za to, že se srazil s protihráčem (oficiální zápis zní napadení, což byl samozřejmě nesmysl). Ač oslabení jsme dokázali vyvolat před soupeřovým gólmanem aktivní hrou závar, kde došlo k jasnému faulu na našeho hráče, ale bez odezvy. Konečný účet této čtyřminutovky, kdy oficiálně za podržení, dle mého názoru to však bylo hákování, šel sedět Lukyn Secký. Tím jsme hráli dokonce oslabení 5:3. Bohužel se nám od rozhodčích vysvětlení u obou sporných věcí nedostalo a k naší střídačce radši ani nepřijeli. Tak Michalovi nezbylo, než jen mocně gestikulovat a namáhat své hlasivky. Dvojnásobné oslabení stejně jako oslabení 5:4 jsme přečkali bez úhony, ale naší snahu tyto momenty ukončily. Do zápasu jsme se již dostávali těžko a v závěru výsledek ještě podržel v konečném stavu ještě Kuba v brance svými dobrými zákroky.

Tak se stalo, že jsme náš bodový účet v celkové tabulce nerozšířili a oba body nechali ležet na stadionu v Mělníce. Rád bych na závěr vysekl pochvalu Máťovi Švábovi, který byl jednoznačně největším bojovníkem našeho mužstva a odehrál jeden ze svých nejpovedenějších zápasů.

Branky: 2x Hynek

Asistence: 2x Veit

Střely: 51:22

Vyloučení: 1:2

Využití: 0:0

Sestava: