….. kdysi zpíval hit maker Michal David. Tedy ne že by to byl zrovna můj šálek čaje, ale pravdou je, že mé sobotní rozpoložení trefil poměrně přesně. Nejdřív totiž dvojzápas s „A“ v Kutné Hoře proti Poděbradům a Kolínu. Poté rychlý přesun do Poděbrad s notně promrzlými údy a tam turnaj s „B“. No, a když jsem kolem půl páté nasedal do auta prokřehlý a hladový (ještě, že mám dostatečné energetické zásoby a v takových chvílích je kde brát), měl jsem toho tak akorát. Ovšem výkony mých svěřenců stály za to, takže teď pěkně popořádku:
Sršni „A“ – HC Poděbrady 17:4
Celkový výsledek zápasu v zásadě nastiňuje jeho průběh a už ani není nutno moc co doplňovat. Celé družstvo hrálo uvolněně, převyšovalo soupeře především bruslařsky a do střeleckých statistik se svým způsobem zapsal prakticky každý hráč týmu. Nejvíc gólových zásahů si v tomto utkání připsal Pavel, ale pro mě byli hlavními hvězdami především hráči, u kterých jsem od posledního utkání zaznamenal největší výkonnostní progres. Takže velmi chválím Tomáše, který přestal být hráčem s hlavou jen na útočné polovině, ale po ztrátě puku se poctivě vracel bránit, nevyhýbal se osobním soubojům a celkově hrál velmi aktivně. A poté taktéž Štěpán, který se prezentoval podstatně větším herním sebevědomím, nezbavoval se lacině puků a snažil se s nimi naopak bruslit a tvořit hru.
Sršni „A“ – SC Kolín 14:3
Zápasy s našimi nedalekými sousedy vždy věstí a slibují prestižní konfrontaci a ani včerejší duel nebyl v tomto ohledu výjimkou. Přesto úvod utkání pojali někteří jedinci poněkud exhibičně a jejich pohyb po ledě měl stejný efekt jako ukolébavka před spaním. Ovšem větší průšvih byla nedisciplinovanost, kdy já jsem jako trenér mohl klidně zůstat za mantinelem mezi diváky, protože hráči se rozhodli koučovat sami. První třetina sice skončila 3:2 pro Sršně, ale o přestávce se přesto podávala „čočkovka“. No a efekt byl až neskutečně rychlý, protože do druhé patnáctiminutovky nastoupilo úplně jiné mužstvo, které najednou šlapalo jak „švýcary“ a během pár minut vyplázlo na kozlíky několikrát jazyk. A rázem to bylo o šest gólů. Poslední dějství se již dohrálo v poklidnějším tempu, kdy na domácích již byla patrná únava a hosté, jakoby ztratili víru v případný zvrat. Nejvíc střeleckých zářezů na hokejce po tomto utkání přibylo Pepovi, ale největší pochvala za zlepšení přináleží Kubovi. Osobně musím přiznat, že velice rád pracuji s hráči, u kterých vidím, že každou radu se pokouší realizovat hned ve hře. A není vůbec důležité, zda jim to úplně vyjde hned na poprvé či až podesáté. No a celkově za oba zápasy mohu říct, že opět přibylo mnohem víc skutečně hokejových akcí, třeba že ty nejhezčí ani neskončily gólem.
Sršni „B“ – HC Poděbrady 9:7
Přestože jsme se snažili v kabině před turnajem situaci nijak nedramatizovat, bylo cítit mírné napětí, protože pro většinu účastníků to byl prostě jejich první hokejový turnaj v životě. To samo o sobě zanechá na dětské psychice znatelné následky, a když k tomu ještě přidáte fakt, že naší kabinu navštívil Alzheimer a schoval Kubovi lapačku s vyrážečkou, je o začátek snů vystaráno. K tomu musím přiznat, že na mě domácí již při rozbruslení působili hokejovějším dojmem, takže aniž jsme se nadáli – první dvě střídání a bylo to 0:2. Na lepší bruslení poděbradských jsme odpovídali sice poněkud kostrbatou hrou, ale o to větší bojovností, především v podání Michala s Martinem. Přesto, za to že ve třetí třetině panoval vyrovnaný stav 5.5, padá chvála především na ramena našeho gólmana. Kuba, sice jen v hráčských rukavicích, totiž odchytal výborné utkání a byl základním stavebním kamenem konečného úspěchu a určitě by toto tvrzení nemělo vyznít pouze jako fráze. Nicméně k vítězství v tu chvíli bylo ještě daleko, obzvláště poté, co soupeř opět odskočil na rozdíl dvou branek – 5:7. Nevím jak fanoušci, ale já bych v tu chvíli na nějaký výsledkový zvrat nevsadil ani tu pověstnou zlámanou grešli. Ovšem to by byla chyba. Michal totiž opět pozvedl náš prapor a krátce před koncem bylo srovnáno 7:7. A to že v hokeji jsou zvraty otázkou vteřin, maximálně minut dokázaly poté proměněné nájezdy Matouše, který tváří v tvář strážci poděbradské svatyně prokázal chladnokrevnost pistolníka a dvakrát zavěsil – 9:7. Neskutečný obrat. V tomto je ale hokej tak krásný a nemilosrdný zároveň, a proto ho tak milujeme. Samozřejmě měli jsme ohromnou kliku, ale kliku mají ti, co si o ní řeknou. Přesto si nedovolím na tomto místě tvrdit, že jsme byli lepší tým a naopak si myslím, že kluci z Polabí by si za svůj výkon remízu zasloužili.
Sršni „B“ – BK Mladá Boleslav 1:8
Tak tentokrát nebudu moc kafemlejnkovat a rovnou napíšu, že soupeř byl prostě o potřebný kus lepší a naprosto zaslouženě vyhrál. A popravdě konečný výsledek, který je napsán v záhlaví tohoto odstavce byl sice oficiálně uvedený v turnajové tabulce, ale skutečný brankový rozdíl byl větší. Bohužel ale nevím kolik, protože mi nepřišlo důležité počítat inkasované branky, ale spíš motivovat kluky k tomu, aby se snažili i těm velkým a šikovným klukům dát alespoň nějaký gól. A tak jako bonusová odměna byla vyhlášená žvýkačka a snaha se klukům rozhodně nedala upřít. No a vítězem prémie se stal nakonec Michal.
Sršni „B“ – SC Kolín 11:6
K poslednímu zápasu celého turnaje jsme nastoupili proti malým Kozlíkům a nutno podotknout, že kolínští zde měli co do složení určitě vzrůstově nejmenší a pravděpodobně i věkově nejmladší tým. Ovšem o to víc sympatičtější. Ale k našemu výkonu. Po rychlém vedení 2:0 jsme usnuli na vavřínech, po ztrátě puku se přestali vracet bránit, a tak soupeř dvěma brankami z brejkových situací náš klid rychle potopil do míst, kde spočívá Titanic. Naštěstí se Sršni z této spršky rychle oklepali a dokráčeli si pro vítězství, které jim přiřklo celkově druhé místo na turnaji. Za výkon v tomto zápase musím specielně pochválit Matouše, kterému se během celého turnaje raketově zvedlo herní sebevědomí a v posledním zápase se proháněl s pukem po ploše jak po soukromém území. Smějící se Matouš, který mával po každém gólu rukama nad hlavou jak Hašek v Naganu po finále, byl pro mě to nejlepší a nepříjemnější překvapení celého dne. Vlastně ani ne tak překvapení, protože to co předváděl, vím, že v tréninku umí taky. Ovšem pouze mezi kužely. Ve hře se to nějak pořád nedařilo prodat a až tady přišla ta správná konstelace hvězd. Což jenom dokazuje, že všechno chce svůj čas a netrpělivost se nevyplácí. Než to celé ale nějak uzavřu, ještě prozradím, že celkovým vítězem turnaje byli hráči Ml.Boleslavi, druzí Sršni, třetí domácí a čtvrtí kolínští kluci a děvče.
No a teď již opravdu nemám víc, co bych řekl. Snad jen, že i přes nadmíru úspěšný víkend je před námi stále moc a moc práce. Prostě musíme dál makat (všichni tzn. hráči, trenéři, ale i rodiče), protože uspokojení a pýcha předchází pád. A samozřejmě se nám přitom ale nesmí vytratit zábava a dětský smích.
P.S. Fotky a videa z turnaje od p.Rejnka naleznete na tomto odkaze:
sestava „A“ týmu: Sam Nevole, Štěpán Jelínek, Pavel Tvrdík, Jakub Komárek, Matouš Bajer, Pepa Dvořák, Jiří Koubský, Tomáš Břinčil, Matěj Mimra
branky: Pepa Dvořák 11x, Pavel Tvrdík 11x, Štěpán Jelínek 4x, Tomáš Břinčil 4x, Jakub Komárek
asistence: Jiří Koubský 5x,Tomáš Břinčil 4x, Pepa Dvořák 2x, Štěpán Jelínek, Pavel Tvrdík, Matouš Bajer, Jakub Komárek
Sestava „B“ týmu: Jakub Jelínek, Martin Závůrka, Vojta Maník, Adam Hykš, Michal Zvěřina, Dominik Rejnek, Tomáš Král, Štěpán Král, Marek Neuman, Matouš \klouček
branky: Matouš Klouček 9x, Michal Zvěřina 8x, Martin Závůrka 2x, Marek Neuman 2x
asistence:
-Pavel Sirotek-
![[SK Sršni]](http://www.khnet.info/webcams/srsni01_thumbnail.jpg "Zimní stadion Kutná Hora")
Nejnovější komentáře