V sobotu ráno, zatímco většina kategorií SK Sršni Kutná Hora již odpočívala a rehabilitovala na novou jarní přípravu, se vydal tým mladších žáků na sever republiky, kde se zúčastnil velmi pěkně obsazeného dvoudenního turnaje v Turnově, a to za účasti mládežnické líhně tradičních českých (velko)klubů, zařazených do prestižního svazového programu hokejových Akademii – Sparty Praha a Rytířů Kladno. Dále je zde čekal domácí tým HC Turnov 1931 (1.místo v nadstavbové části LMŽ Libereckého kraje), HC Děčín (3.místo v nadstavbové části LMŽ Ústeckého kraje) a HC Jičín (2.místo v nadstavbové části LMŽ Libereckého kraje).

O tom, že to černožlutým Sršňům ve svazové soutěži letos dobře šlapalo, svědčí i promo článek na pořadatelském webu (odkaz), který nás pasoval na černého koně turnaje, ale především pak výsledné druhé místo v této nesmírně kvalitní konkurenci (a to nás od prvního místa dělil jediný gól a tři minuty). Takže výsledkově, ale především herně, jedno z nejlepších vystoupení našich hráčů v celé sezóně a dopředu můžu prozradit, že nám všichni udělali na závěr dlouhé sezóny velkou radost a moc jsme si to užili.

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC DĚČÍN 11:3 (2:0, 4:0, 5:3)

Po ranní cestě za romantického východu slunce a příjezdu do Turnova nás přivítala krásná kabina hned vedle VIP a milých, příjemných, domácích pořadatelů. Klasické rituály jako vybalení, rozcvičku, strojení a předzápasový proslov – vynechám a půjdu rovnou k ledu. V prvním zápase nás čekal zatím neznámý tým z Děčína a hned od začátku to bylo velmi pěkné a rychlé utkání dvou bruslivých, šikovných týmů. Opravdu se na hru obou celků dalo po celý zápas s radostí dívat – rychlost, tempo, spousta nahrávek do jízdy, spousta pěkných šancí na obou stranách, i když je pravda, že těch našich bylo přeci jen víc. Brzy se ukázalo, že první pětka soupeře je velmi šikovná, silná na puku a ač složená z menších borců, dělala nám celý zápas značné problémy. Ta další již byla sice složená z urostlých chlapíků, ale spíše taková udržovací, což byla voda na mlýn našim šikulům. Bohužel naše žihadla často narážela do nepropustné zdi v podobě vynikajícího gólmana hostů (dle mého nejlepší gólman turnaje), a tak se dlouho čekalo na první gól. Ovšem „kdo je trpělivej, ten je odměněnej“ a druhá třetina přinesla náš velký gólový trhák a odskok na 6:0. Naštěstí hosté nesložili zbraně a výsledkem byl pohledný hokej i v posledním dějství a přestřelka jak u Verdunu. Po 60 minutách úvodní bitvy jsme se tedy radovali ze zasloužené výhry 11:3, což byl jediný opravdu rozdílový výsledek celého turnaje. Další zápasy ostatních soupeřů přinesly taktéž vyrovnané souboje, ale výsledky již jen o gól či dva. Abych se ale vrátil k našemu úvodnímu vystoupení a nějak ho celkově zhodnotil – krásný zápas, výhra sice vysoká ale nesnadná.

Sestava: Sam Nevole (+4), Jan Sadílek (+4), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+4), Marie Hynková (+2), Štěpán Lipský (+3), Tomáš Hájek (+3), Josef Dvořák (+5), Pavel Tvrdík (+4), Tomáš Břinčil (+3), Štěpán Jelínek (+6), Matouš Bajer (+3), Matouš Klouček (+5), Matěj Mimra (+2), Martin Závůrka (+2).

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SPARTA PRAHA 6:4 (1:2, 1:1, 4:1)

Trochu nečekaně jsme se na tomto turnaji utkali opět se Spartou, která nahradila tým Slovakia Lions (podle infa pořadatelů jim prý údajně slovenský hokejový svaz neumožnil účast). Sparta pro nás ale letos již zase taková neznámá není, a protože jednou jsme s ní již remizovali, jednou prohráli, tak čistě logicky zbývalo tentokrát vyhrát. A musím říct, že jsem to sám, asi naladěn výkonem v úvodním zápase, cítil v kostech a říkal v kabině klukům, že dnes by to šlo říznou Spartu. Nabrousili jsme tedy pily a šli.

Úvod zápasu ovšem přinesl větší aktivitu Pražanů (s výrazně ruským dialektem) a jejich rychlé vedení 0:1. V osmé minutě se sice Pepovi podařilo srovnat, ale hned v následujícím střídání si vzala Sparta své vedení zpět 1:2. Co bylo ale důležitější, že ač jsme prohrávali, tak od poloviny první třetiny jsme byli lepším a aktivnějším týmem, který jen neproměňoval své šance. Druhé dějství pokračovalo v podobném duchu, ale když v čase 24´10“ vypustil hráč s č.11 (mimochodem nám dal všechny čtyři branky) svůj projektil od modré (jak řekl Petr: „Za takovou střelu bych se nemusel stydět ani já“) a vymetl pavučiny v Samově brance, nevypadalo to s námi dobře – 1:3. Tým ale ukázal svůj charakter (v tomto turnaji mnohokrát) – nic nevzdal, makal dál a svou herní převahu do přestávky ještě zúročil snížením na 2:3. Nebylo potřeba kluky před posledním dějstvím vůbec nějak motivovat, naopak spíš nabádat k uklidnění v koncovce, protože bylo cítit neskutečné odhodlání a chuť s výsledkem něco udělat…. A pak z popela povstal fénix. V čase 42´26“ dorovnal na 3:3 Dominik umným blafákem do backhandu a za tři minuty obrátil skóre poprvé na naši stranu střelou z kruhu Pepa (kšiltovky za hattrick mohly létat na led) – 4:3. Svůj skvělý výkon a obrat v zápase umocnil pak náš tým zvládnutým závěrem dramatického zápasu a zaslouženě se radoval z vítězství 6:4. Jak popsat to, co se dělo v čase 60´00“ a vyhnout se sentimentu? Kluci ve vítězném opojení, fanoušci šíleli, realizační tým v rauši, já si hluboce vydechl a s pýchou v rozpínající se hrudi přijímal gratulace a pochvalné komentáře na naši hru od trenérských kolegů. Co k tomu říci závěrem? Ne vždy platí, že aktivnější a v podstatě i lepší tým musí zákonitě zvítězit. Nicméně náš celek svůj skvělý výkon vyšperkoval i příkladnou bojovností a neskutečným nasazením, a to by fakt bylo nespravedlivé tentokrát prohrát.

Sestava: Sam Nevole (0), Jan Sadílek (+2), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+4), Marie Hynková (+2), Štěpán Lipský (+3), Tomáš Hájek (+3), Josef Dvořák (+1), Pavel Tvrdík (0), Tomáš Břinčil (+1), Štěpán Jelínek (0), Matouš Bajer (0), Matouš Klouček (0), Matěj Mimra (-2), Martin Závůrka (0).

Po epickém výkonu proti Spartě měla již naše omladina v sobotu volno, a tak se po hurónských oslavách v kabině vysprchovala a odebrala ještě využít krásného počasí a odreagovat se do přilehlého skateparku. V 18.00 hod. jsme pak vyrazili všichni na bowling. Kluci si zahráli, já jsem zarovnal své pizzo-sázkové dluhy z kabiny a rodiče rozproudili příjemnou atmošku. Nebudu zde ale konkrétně nic vypisovat nejen proto, že by se text neúměrně prodloužil, ale znáte zákony. Jakmile člověk nemá oprávnění zveřejnit určitou informaci, musí mlčet, mlčet, mlčet. Nicméně pobavili jsme se vydatně, chutně povečeřeli (to snad napsat mohu) a vydali se na penzion, neb večerka byla pro děti neochvějným a jednomyslným, krom toho nade vší pochybnost zcela demokratickým rozhodnutím, trenéra stanovena na 21:00. Většina zodpovědných rodičů ulehla po náročném dni i se svými dětmi jen tvrdé jádro ještě rozproudilo diskusi na trenérském patře, až jsem měl obavy, abychom i vzhledem ke změně času nevstávali dřív, než si půjdeme lehnout.

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC JIČÍN 6:4 (4:2, 1:0, 1:2)

Ráno budíček již v 6.30 (zimního času vlastně v 5.30), rychlá snídaně, přesun na zimák a přípravy proti doposud neporaženému celku z Jičína. Musím říct, že jsem měl z tohoto utkání obavy. Přeci jenom únava hráčů, odjezd Štěpána L. (na druhou stranu příjezd Jirky) ale především po velké euforii většinou přichází útlum. Jenže my jsme touhle sezónou hodně posílení a poučení, a tak mlaďoši nabažení sobotními výhrami neusnuli na vavřínech a do zápasu nastoupili pokorně a zodpovědně. Věděli jsme, že Jičín hraje hodně urputně a utkání bude rozhodovat předbrankový prostor a právě tam jsme se během prvních deseti minut dokázali dvakrát rychle a pohotově prosadili – 2:0. Jenže soupeř se nesložil a v rozmezí padesáti vteřin nás dvěma rychlými brankami vrátil na začátek do startovních bloků – 2:2. Naše herní převaha přinesla odměnu až těsně v závěru prvního dějství, ale zato hned tuplovanou, a tak po dvaceti minutách byl stav 4:2. Tento mírný odstup o dvě branky jsme si udrželi až do konce zápasu a myslím, že i spravedlivě odpovídal rozložení sil a dění na ledě. Nicméně čistě z našeho pohledu musím zmínit, že oproti prvnímu dnu šla hra první lajny nahoru, ale druhá nám trochu uvadla.

Sestava: Sam Nevole (0), Jan Sadílek (+2), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+5), Marie Hynková (+3), Jiří Koubský (+2), Tomáš Hájek (+5), Josef Dvořák (-2), Pavel Tvrdík (-2), Tomáš Břinčil (+1), Štěpán Jelínek (-2), Matouš Bajer (+1), Matouš Klouček (-2), Matěj Mimra (-2), Martin Závůrka (0).

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC RYTÍŘI KLADNO 3:4 (1:3, 2:0, 0:1)

Po minimální – jedno zápasové – pauze jsme nastoupili de facto k finálovému zápasu proti Rytířům z Kladna a podle matematického vývoje turnaje nám stačila k prvenství i jen remíza. Zápas od počátku připomínal tak trochu souboj Davida s Goliášem, neboť Kladeňáci měli ve svém kádru několik skutečných obrů velikosti naší lednice (13 hráčů roč.2007 a dva 08, zatím co my Marušku 2006, 3 hráče 2007 a 11 hráčů 2008). V úvodu zápasu se kluci nemohli s touto nerovnou situací nějak srovnat a během čtrnácti minut již prohrávali 0:3. Jenže potom se probudilo skutečné sršní srdce, hra se srovnala a na konci druhé třetiny již byl stav 3:3. Utkání se hrálo ve skutečné finálové atmosféře, jak na tribuně, tak především na ledě. Parádní hokej, který byl vyvrcholením a ozdobou celého turnaje. Hra gradovala, šance se střídaly na obou stranách, tvrdost soubojů, při kterých plály emoce, se stupňovala a ty ještě trochu jitřili rozhodčí spornými výroky. Nicméně jsem osobně věřil, že utkání již skončí remízou, která by byla myslím i naprosto spravedlivá. Leč v závěru jsme byli poslání do oslabení, čehož Rytíři využili a tři minuty před koncem upravili na konečných 3:4.

Samozřejmě jsem byl ze smolné prohry v naprosto vyrovnaném zápase zklamaný, ale vzhledem k ročníkovému složení obou týmů, spokojený s předvedenou hrou a pyšný na své hráče. Tohle byl boj, který je moc bolel a stál strašně moc sil, jak fyzických, tak psychických. Oni ho ale zvládli výborně a podali fantastický výkon na hranici svých možností a prokázali tak značnou míru osobní odvahy i šikovnosti. Samozřejmě můžeme spekulovat o některých rozporuplných momentech a tvrdosti některých soubojů (ovšem bez zákeřností a snahy někoho zranit), ale tohle bylo hecnuté finále, boj o všechno, a tak se takové zápasy prostě hrají. A čím líp se naše děti naučí takové zkoušky zvládat, tím víc budou ve sportu, ale i v životě úspěšné.

Sestava: Sam Nevole (+1), Jan Sadílek (-2), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (+1), Marie Hynková (0), Jiří Koubský (0), Tomáš Hájek (+1), Josef Dvořák (-1), Pavel Tvrdík (+2), Tomáš Břinčil (0), Štěpán Jelínek (-1), Matouš Bajer (0), Matouš Klouček (-1), Matěj Mimra (0), Martin Závůrka (0).

SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC TURNOV 1931 6:5 (2:1, 2:3, 2:1)

Zklamání z nešťastného závěru utkání s Kladnem a zloba nad nespravedlností světa, dva pocity, které se přebíjely v očích jinak šťastných očí našich hráčů, jsme zahnaly na rychlém obědě a opět po minimální, jedno zápasové pauze jsme nastoupili k našemu poslednímu utkání proti domácím Sršňům. Zdánlivě o mnoho nešlo, protože Turnováci i přes výborné výkony proti Kladnu a Spartě smolně poztráceli body v úvodních zápasech a své postavení v tabulce již nemohli moc vylepšit. No a my mohli pomýšlet na první místo jen v případě klopýtnutí Kladna v posledním zápase s Děčínem, což se nakonec skutečně stalo a nechybělo moc. Ale zanechme planých teorií. Bylo jasné, že nikdo nikdy nechce skončit jako ten úplně poslední a domácí dají do Sršního derby úplně všechno a já zase nechtěl, abychom parádní sezónu a parádní turnaj uzavřeli nějakých znehodnocujícím výkonem.

Nečekali jsme proto na nic a hned z prvního útoku jsme skórovali – 1:0. Jenže tahle rychlá vedení jsou v našem případě spíš kontraproduktivní a vůbec nic neznamenají. Turnováci, byť okupující až průběžné poslední místo turnaje, nebyli vůbec snadným protivníkem, ba právě naopak, což jen potvrzovalo opravdu neskutečnou vyrovnanost celého turnaje a všech zápasů. K vidění tak byl další takový mač, v němž nás domácí v druhé třetině dokonce i výrazně přehrávali a za stavu 2:4 sahali i po vítězství. Naše hra hodně vázla a nahromaděná únava z předešlých dvou náročných utkání s minimálním odpočinkem si vybírala svou daň. V závěru druhé častí jsme to ale ubouchali alespoň na srovnání 4:4. A protože černé dresy zřejmě vhání do sršních žil magickou sílu, tak na začátku poslední periody jsme otočili kormidlem zápasu opět na svou stranu a zbytek dojeli na morál. Bylo to opravdu těžké, ale s tímto soupeřem tradičně zajímavé a dramatické utkání. Výsledná výhra 6:5 tak pro nás byla velmi cenným a těžce vydřeným výsledkem, kdy tentokrát slavila úspěch především bojovnost a ochota nechat na ledě i ten nejposlednější zbytek sil. A za to patří velké poděkování klukům na obou stranách kluziště.

Sestava: Sam Nevole (+1), Jan Sadílek (0), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (+2), Marie Hynková (+3), Jiří Koubský (-1), Tomáš Hájek (+2), Josef Dvořák (-1), Pavel Tvrdík (0), Tomáš Břinčil (+1), Štěpán Jelínek (+1), Matouš Bajer (+2), Matouš Klouček (0), Matěj Mimra (-2), Martin Závůrka (+1).

CELKOVÉ VÝSLEDKY TURNAJE

1.místo Rytíři Kladno

2.místo SK Sršni Kutná Hora

3.místo HC Sparta Praha

4.místo HC Jičín

5.místo HC Děčín

6.místo HC Turnov 1931

OCENĚNÍ JEDNOTLIVCI

Nejlepší střelec turnaje – Jan Knížek – Honza se podepsal hned pod jedenáct našich gólů z celkových třiceti dvou, což je úctyhodná vizitka a je jen škoda, že Pepovi, který v sobotu zaznamenal dva hattricky, v neděli trochu zvlhnul prach.

Nejužitečnější hráč týmu – Maruška Hynková – pro mě nejpříjemnější překvapení turnaje podle měřítka – co od hráče očekávám a co předvede. A to jsem jí před nějakou dobou na základě neuspokojivého herního projevu začal stavět do modré tréninkové lajny a nominoval na několik zápasů s béčkem místo za áčko. Je ale opravdu příjemným zjištěním, že jsou v našem týmu hráči, které takové přesunutí nakopne, aby na sobě zapracovali ještě víc a pokusili se zase vrátit, místo hledání zástupných omluv a výmluv.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

Poslední obutí bruslí, poslední navlečení výstroje, poslední sprinty na ledě, poslední góly, poslední souboje jsou dobojovány …. a najednou se zdá být jedno, kdo vyhrál a kdo prohrál, protože se podařilo to nejdůležitější – zahrát si pět opravdu kvalitních a výborných zápasů. A že jsme v nesmírně těžké konkurenci uspěli a skončili druzí, je sukces, který si zaslouží velké ocenění, a myslím, že nejen na těchto stránkách.

Děkuji všem hráčům za předvedené výkony a věřím, že jim tento úspěch přinesl i přirozený nárůst hrdosti na příslušnost k Sršňům a naší kategorii a dostatek motivace do další práce, aby si podobných úspěchů užili co nejvíce. Pánové a dámo, klobouk dolů před vámi i s mými šedinami. Famózní jízdu letošní sezónou, která zůstane hluboko v mých vzpomínkách, jste uzavřeli tím nejlepším možným způsobem. DĚKUJI.

Dále bych pak velice rád poděkoval za doslova fantastickou podporu našeho kotle, který vytvořil v krásné turnovské hale černožlutý karneval radosti, pohody a veselí, což v kombinaci s domácím publikem v posledním zápase znamenalo, že na střídačce nebylo slyšet doslova vlastní slovo. Určitě se shodneme na tom, že fandit vyhrávajícímu není žádný problém, ale ve sportu i v životě je důležité fandit hlavně tehdy, když se přestává dařit. A jsem proto rád, že my máme takové rodiče, jaké máme, kteří nám pomohli a zafandili i v těžkých situacích, kterých jsme si na tomto turnaji užili opravdu dostatek. Doufám, že to byl i pro vás parádní zážitek, stejně jako pro mě.

Na závěr pak musím ještě poděkovat organizátorům, pořadatelům a vůbec všem, kteří se jakkoliv podíleli na zajištění hladkého průběhu krásného a vydařeného turnaje. Velká gratulace a poděkování, že jsme ve VIPce i na chodbách zimáku vytvořili fajnovou sršní partu. Krásně si pokecali, užili legraci a po bratrovražedném souboji na ledě si okamžitě podali ruce a s úsměvem pogratulovali k dalšímu skvělému zápasu.

Mladší žáci SK Sršni Kutná Hora sezóna 2018/2019

-síra-

2 comments

Síra

4.4.2019 na 9.57 (UTC 0) Link to this comment

Ahoj Zdendo. Myslím, že mohu jménem všech mladých Sršňů poděkovat za gratulaci a slíbit, že neusneme na vavřínech a během jarní přípravy si naložíme zas o něco víc. Jinak konkrétně za sebe ještě přidám, že když jsem před několika lety u těchto kluků v přípravce začínal, vyslovil jsem jedno neskromné přání, zažít i s nimi ty pocity, co jsme kdysi zažívali spolu a s tou partou kluků okolo nás. A teď si troufnu zasalutovat a zahlásit: „Splněno“. Jinak Zdendo, měj se fajn a v tvém případě hlavně to zdraví, toho ostatního máš požehnaně. Pavel
Zdenek Jelinek

4.4.2019 na 5.31 (UTC 0) Link to this comment

Ahoj všem, kdo patříte k tymu mladších žáků – všem Vám gratuluju.
Dobře si pamatuju pocity z dobré žákovské sezóny, uzavřené navic skvělým výkonem na dobře obsazeném turnaji, jsem proto rád, že mají Sršni další a další týmy tvořené hráči, kteří umějí přehrát soupeře a Sršeň na prsou je pro ně víc, než jen hmyz.
Užijte si do sytosti úspěchy, přeneste si je do dalších sezón, a hýčkejte si lásku k hokeji. Právě to a tvrdý pravidelný trénink Vás přenesou k ještě větším úspěchům.
A jestli Vám některé technické činnosti nejdou tak, jak si sami představujete, využijte léto k jejich zdokonaleni doma na zahrade nebo venku pred barakem. Na ledě Vás to pak bude bavit ještě víc, když budete pro svuj tým ještě kvalitnějším hráčem. A rodiče? Ti zůstanou Vašimi největšími fanoušky.
Ať žijou Sršni!