Šňůra bez prohry ukončena (dorost)

Sršni Kutná Hora – HC Beroun  3  :  6  ( 1:2, 0:2, 2:2 )

 V sobotu 7.1. od 11.30 hod. jsme otevřeli nový, kalendářní, hokejový rok, a že to bylo zrovna zápasem s Berounem – to byla výzva, neboť se jednalo o přímý souboj dvou v současnosti nejlepších celků KLD.

   Zápas začal v poměrně solidním tempu a brzy bylo zřejmé, že tentokrát si všichni více než dost zabruslí. Kvalit soupeře jsme si byli snad až příliš vědomi, a tak naše hra ze začátku představovala zbytečný respekt, okořeněný spoustou nepřesností. V čase 4.40 David neudržel střelu soupeře ve své výstroji a vsedě se jen podíval, jak puk za jeho zády s přispěním dojíždějících hráčů skončil v brance – 0:1. Naše hra postrádala větší sebevědomí a v útoku jsme byli zcela bezzubí, protože jsme v podstatě pořádně nevystřelili na branku. Na konci patnácté minuty jsme inkasovali podruhé a ani u této branky neměl David úplně čisté svědomí, když mu puk propadnul mezi rukou a tělem – 0:2. Nebylo nám zrovna nejlépe a psychika mužstva se potácela ruku v ruce s produktivitou někde v záporných hodnotách. Prakticky žádný z útoků si nedokázal vytvořit tlak, či snad dokonce brankovou příležitost. Světlo do tunelu vnesl až dvě minuty před přestávkou Dominik, který konečně protrhl neprůstřelnost brankáře Berouna. Svojí dorážkou Petrovi rány od modré, probudil doposud poněkud zaskočené domácí diváky z posmutnělé letargie a vypadalo to, že se nám začne lépe dýchat. Po dvaceti minutách jsme tak měli jednogólový deficit.

   Ač vstoupili Sršni do druhé třetiny aktivně a v prvních deseti minutách se hra odehrávala spíše v obranném pásmu Medvědů, nedařilo se jim své šance proměňovat. A tak padla třetí branka a opět za záda kutnohorského gólmana. Po jednom závaru u medvědího brlohu, kdy Sršni nedotáhli slibnou šanci, vyrazili hosté do protiútoku a ve své vlastně první příležitosti v této třetině, v čase 32.31, zvýšili na 1:3. Bohužel za dvě minuty to již bylo 1:4 a bylo jasné, že dneska to půjde jen velmi těžko. Světelná tabule tak po čtyřiceti minutách čisté hry hlásala přihlížejícím, že Sršni budou muset vstřelit minimálně tři góly, aby mohli pomýšlet na nějaký bod z tohoto zápasu, což vzhledem k střeleckému tápání nevypadalo moc reálně.

   Do poslední třetiny jsme nastupovali s odhodláním, ale nejsem si už tak jist jestli i s přesvědčením. Bohužel hned v její úvodní minutě jsme se dopustili chyby na konci ubráněného oslabení a tím se nám vidina dobrého výsledku vzdálila na míle daleko – 1:5. Sebevědomí pod bodem mrazu, a přestože se klukům nedala upřít snaha, pořád nám to tam jaksi ne a ne spadnout. Až v 51.min. během naší přesilovky našel Martin přesnou nahrávkou dobře najetého Marwa a ten z první a dobře – 2:5. Soupeř však s odpovědí dlouho neotálel a za dvě minuty nachytal střelou ze středního pásma Davida na nedbalkách. Stav 2:6 a na naší straně došlo ke střídání brankařů, kdy tak poprvé dostal příležitost víceméně ztuhlý Michal Kůrka. Sršni se o slovo přihlásili ještě v čase 57.34, kdy se Jendovi podařilo vstřelit třetí gól, ale Medvědi již s dostatečně vysokým náskokem v zádech hru kontrolovali a v pohodě si dokráčeli pro zasloužené vítězství 3:6.

  Sérii výher asi nebylo možné táhnout donekonečna. Přišla tedy prohra a zkomplikovala naši situaci. Věděli jsme, že můžeme uspět pouze disciplinovaným výkonem s maximálním nasazením a bojovností, což se ne zcela podařilo. Bohužel jsme se nedokázali vyvarovat několika zaváhání a individuelních chyb ve spojení se zbytečným respektem, z čehož pramenil malý tlak do branky a zásadní problém se střelbou a koncovkou. Většinou si po takovém zápase říkám: „Jo, ten s tou modrou helmou, ten byl sakra dobrý“, ale tady si na nikoho takového moc nevzpomenu, protože byli všichni dobrý. Soupeř vyhrál zaslouženě a není o čem diskutovat. Převýšil nás v hokejových dovednostech jednotlivce, ale i kombinační hrou a jejich gólman podal jistější a lepší výkon. Jestli se dá říci o tomto zápase z pohledu Sršňů něco pozitivního, tak snad jen to, že už je za námi. Nedělejme však z prohry větší pohromu než je. Měli jsme unikátní možnost a tu jsme promarnili. Až tuhle porážku vydýcháme, musíme si sednout na zadek a bude důležité, jestli se z prohry poučíme a jak zvládneme následující zápasy. My teď nesmíme hledět zasněně do budoucnosti a přemýšlet nad tím co bude v březnu, ale pouze se soustředit na každé následující utkání a jit od zápasu k zápasu. Zatím zůstáváme v čele a stále máme vše ve svých rukách.

   Vybrat nejlepšího hráče včerejšího zápasu, nebylo popravdě vůbec jednoduché. Přesto nejvíc hlasů získali Dominik a Marw. Dominik byl jeden z mála, kterému nechyběla odvaha a zdravé sebevědomí při hře dopředu. Hrál aktivně celých 60 min. a s využitím svých dovedností na malém prostoru patřil k nejnebezpečnějším útočníkům. Marw odehrál opět svůj nesmírně kvalitní standart. Jistota a přehled vzadu, aktivita, dobrá střela a výborná poziční hra dopředu. Tradičně dostával od soupeřů slušnou sodu, přesto se nikdy nesnížil k tomu, že by oplácel, nebo zbytečnou nedisciplinovaností oslaboval tým, natož pak v zápase rezignoval. Škoda, že jsou však hráči, o kterých to napsat opravdu nemohu. Ale to už si nechám do kabiny.

Sestava: