V sobotu 22.11.2014 odehráli naši mladší žáci další ze svých mistrovských utkání. Určitě jsme nejeli do Nymburka s cílem vyhrát (i když v koutku duše člověk vždy doufá v nějaký pozitivní zázrak), ale s cílem odehrát utkání jako důstojný soupeř, který předvede také něco ze svého umu. Pokud vyhodnotím zápas jako celek tak si myslím, že se smělé plány předvést slušný výkon naplnily.
TJ Stadion Nymburk : SK Sršni Kutná Hora 10 : 5 (5:1; 3:1; 2:3)
Branky: Secký, Hájek, Knížek, Brichová, Zvěřina
Asistence: 3xSecký, 2xBrichová
Vyloučení: 2:0
Využití: 0:0
Sestava:
Koleček Jan (2)
Brichová Natálie (33) – Secký Lukáš (10) – Knížek Tomáš (14)
Hájek Matěj (96) – Hynek Mikuláš(18) – Trnka David (7)
Zvěřina David„C“ (16) – Šváb Matěj (5)
Kašpar Jan (55) – Pokorný Šimon (26)
Trenér: Michal Procházka
V sobotu 22.11.2014 odehráli naši mladší žáci další ze svých mistrovských utkání. Určitě jsme nejeli do Nymburka s cílem vyhrát (i když v koutku duše člověk vždy doufá v nějaký pozitivní zázrak), ale s cílem odehrát utkání jako důstojný soupeř, který předvede také něco ze svého umu. Pokud vyhodnotím zápas jako celek tak si myslím, že se smělé plány předvést slušný výkon naplnily.
Soupeř začal utkání pěkně od podlahy a kluci na ledě ze začátku utkání nevěděli kam dřív skočit. Týkalo se to zejména druhé formace, které dělalo velké problémy přejít svojí modrou, natož založit nějaký kloudný a smysluplný kontr. Úvodní soupeřův tlak nás stál tři trefy do naší klece a tak v čase 06:32 svítil na ukazateli stav 3:0. Postupně se hra vyrovnávala, ale v první třetině prostě soupeř dominoval. V čase 13:45 zvýšil už na 4:0 a vypadalo to s námi bledě. Ještě v úvodní části lehce zatáhl za ruční brzdu Lukyn Secký, který v 15’ po nutno dodat perfektní přihrávce Naty Brichové snížil na 4:1, ale v 19’ nás soupeř zklidnil a zvýšil na 5:1.
Na to, že to byl stav po první třetině tak si dovolím tvrdit, že nic moc. Stejného názoru byl trenér Michal Procházka, který se celou první přestávku věnoval extra hlasitému rozboru hry zejména zmiňované druhé formace. Zřejmě asi zapůsobilo jeho osobní kouzlo a od druhé třetiny fungovalo mužstvo jako celek. Druhá třetina již byla z naší strany mnohem lepší a důkazem toho bylo i snížení na 5:2 Máťou Hájkem hned z kraje druhého dějství, přesněji řečeno v čase 21:15. Nebýt herního výpadku ve 32’, kdy jsme obdrželi zbytečné dvě branky během 20 sekund a branky soupeře 4 sekundy před koncem třetiny tak mohlo být ještě veseleji.
Ani neutěšený stav 8:2 kluky neposlal do kolen a poslední třetinu odehráli ve skvělém tempu. Sice soupeř z kraje třetiny v čase 41:33 odskočil již na 9:2, ale Tom Knížek za 22 sekund snížil. Za minutu a půl soupeř potrestal naší nedůslednost při bránění a utekl již na 10:3. Závěrečná patnáctiminutovka patřila ale nám. Dovolím si směle tvrdit, že jsme byli lepší a důkazem toho jsou dvě naše branky v soupeřově kleci. Nejdříve se zapsala do listiny střelců Naty Brichová v čase 47:45 a následně v čase 52:54 i Dave Zvěřina. Do konce utkání jsme měli ještě pár slibných příležitostí o další snížení, ale štěstěna se k nám již nenaklonila čelem a tak po závěrečné siréně svítil na ukazateli stav 10:5.
Toto utkání, které jsme opět odehráli proti věkově staršímu soupeři ukázalo, že po herní a hokejové stránce to není až tak špatné. Ba naopak směle pochválím první formaci za celé utkání. Druhá lajna snese přísnější měřítko bohužel až od druhé třetiny, ale provolávejme slávu, že tomu alespoň tak bylo.
V sobotu jedeme do Kralup n/V dle mého názoru k utkání pravdy. Doufejme, že příští příspěvek na Sršní stránky bude ještě veselejší.
-Libor Koleček-
2 comments
Kolis
30.11.2014 na 8.40 (UTC 0) Link to this comment
Máš úplnou pravdu. Jenže co se týká přístupu některých hráčů k utkání to je prostě v hlavě. Já se ale obávám, že tohle nejde natrénovat, to je prostě v rámci celkového přístupu k životu a to vychází z rodiny. Pokud nebudou rodiče řešit, že jejich dítě hraje hokej (což se týká i ostatních jejich činností ), nebudou o tom mluvit, řešit problémy a chyby (což je donutí nad jednotlivými zápasy přemýšlet) pak se to nezlepší. To dle mého názoru není v silách trenéra. V tomto sportu jako v jiných kolektivních sportech je zodpovědnost nejen vůči sobě, ale hlavně k ostatním spoluhráčům a klubu (prostě to není zájmový kroužek). Tato zodpovědnost 3/4 týmu chybí. Jsou tací, kteří si přijdou jenom zahrát a to je už v této věkové kategorii málo. Kádr máme úzký a pokud někdo nejede je to citelné oslabení, které prostě nejde nahradit. LK.
zvíře
29.11.2014 na 21.00 (UTC 0) Link to this comment
Bohužel nebude.Zřejmě máme ještě na čem pracovat.A to na disciplíně a přístupu některých hráčů.První dvě třetiny skvělé.Soupeř byl horší než my,jenže individuální chyby rozhodly utkání.