Rychlík ujel před první zastávkou

JUN: kolo 01  SK Sršni vs. HK Kralupy 3:4 (0:3, 0:1, 3:0)

Hrálo se: 28.09.2013 

Loňskou sezónu jsme začínali v Kralupech a prohráli jsme 3:8. To jsem ještě netušil, že v sezóně pak dáme nejlepšímu týmu ze všech soupeřů nejvíc branek a že v posledním vzájemném utkání budeme mít navrch, i když ho nakonec prohrajeme.

Vím „oficiálně“, že Kralupy zase chtějí hrát letos o první ligu. Proč ne, hráče na to vždycky měli (mají???). Vzhledem k novému ustanovení v soutěži, že v každém utkání JUN mohou nastoupit tři hráči ročníku 1993 (ale nesmějí hrát případnou kvalifikaci o ligu), požádali jsme o účast Jirku Tvrdíka a Otu Hynka. Hrál s nimi Martin Zika (už loni to tak hráli) a vzhledem k tomu, že kvůli trestu nemohl hrát Ondra Kadlec, ve třetí lajně se vždycky střídal jeden z hráčů s vracejícími se „nováčky“ Davidem Jestříbkem a Dominikem Ryšanem.

Moc jsem nad tím utkáním nehloubal. Kralupy určitě nebudou horší než loni, takže jakýkoliv opticky vyrovnaný zápas bude dobrý.

Tak jsem k tomu přistoupil a pak jsem litoval.

Za dvě minuty a dvacet vteřin (od 2:20 do 4:40 min.) to bylo 0:3 a už jsem se bál, aby to nebyla rychta. Myslím, že nám všem jen lítaly hlavy zprava doleva k naší bráně. Kralupy spustily kvapík a my se nemohli nijak bránit. Kralupští hráli docela jednoduše, protože jim to jejich rychlost umožňovala.

Násilím jsem se snažil kluky povzbuzovat a uklidňovat, abychom dál nepropadali (ve hře i na mysli). Říkal jsem jim, aby bruslili, aby drobili hru a snažili se přežít první třetinu, že to pak může být jiné, že to Kralupy přece nevydrží celé utkání. Ale nevěděl jsem sám.

V kabině po první třetině jsem jim už „s jistotou“ říkal: vidíte, už jste se přizpůsobili a hru jste vyrovnali. Zkusíme to.

Ve druhé třetině už jsme opravdu vyrovnali hru a nebylo to na pohled tak jednostranné. Stejně jsme však dostali čtvrtou branku.

Tady jsem udělal velkou chybu – já ji vzal v klidu, protože jsem si myslel, že je to asi někde dopředu napsané, že prostě Kralupy jsou Kralupy a hlavně nedostat deset. A protože hra už byla vyrovnaná, v podstatě jsem se uspokojil. CHYBA, UŽ TO NESMÍM NIKDY PŘIPUSTIT! Doufám, že si to kluci přečtou – platí to i pro ně. Ta čtvrtá branka byla naše největší chyba v utkání, hlavně to, jak jsme ji přijali se sklopenými hlavami jako něco očekávaného!

Kralupy totiž jakoby přestaly bruslit, zatímco my jsme se pohybovali prakticky stejně. Najednou jsme měli (ale právě už od začátku druhé třetiny a já to špatně vyhodnotil!) herně navrch, jen jsme nedávali branky, i když jsme si začali vytvářet šance – dost šancí, myslím, alespoň pět tutových. Nedali jsme do prázdné branky, kotouč šel přes opuštěné brankoviště, břevno, golmanovi do klína – prostě jsme si šance a především tlak vytvářeli. Kralupy nemohly. Došly jim síly. A já podle prvních deseti minut první třetiny myslel, že jsou Kralupští nadupaní na celou sezónu.

Třetí třetina už byla pod naší kontrolou a Kralupští znovu vytáhli jejich zbraně pro tuto situaci – útoky proti brankáři, provokace, snaha o vylučování. Dílem se jim to dařilo, ale náš zvyšující se tlak nezastavili. Stáhli jsme to na 3:4, první Alešova (Sádlo) branka byla nádherná – z plné jízdy po místě levého křídla střela nevysoko nad zemí. To by měl být Alešův mustr do sezóny. Dvakrát pohotově zaúřadoval Matouš Jelínek (s ním budou mít všichni soupeři hodně nevděčné práce).

Najednou začal čas tlačit nás – chyběl nám k vyrovnání, na které jsme stoprocentně měli.

Poprvé s námi hráli navrátilci do hokeje David Jestříbek a Dominik Ryšan. Jestřáb může hrát za dorost a měl by za něj hrát co nejvíc – pomůže dorostu a sobě rychle vrátí jistotu bruslení. Překvapuje mě svoji odvahou a dobrým herním viděním. Dominik Ryšan je pro mě jedno velké překvapení vůbec. Docela rychle se dostal do slušného (silového) bruslení a rukama na tom není vůbec špatně. Doufám, že oba budou dál pokračovat ve stejném duchu.

Škoda prohry. Rychlík nám ujel před první zastávkou (přestávkou). Škoda, že se nám nepodařilo domluvit přípravné utkání třeba s Chrudimí (taky rychlíci v krajském provedení). Nebyli bychom tak zaskočení. I když – kdo ví?

Místy jsem viděl i něco málo z tréninků – snahu o klasickou rozehru od beka přes křídlo dopředu. Obránci se snaží rozehrávat puky sami a to je dobře, to se ukáže v blízké budoucnosti, uvidíte.

Děkujeme Jirkovi Tvrdíkovi a Otovi Hynkovi. Viděl jsem je hrát lepší utkání, ale pomohli nám, když hrozilo zmatkování. Uklidňovali naši hru.

Sestava, branky a bodování výkonu (10 nejlepší, 1 nejhorší): Pro připomenutí z minulé sezóny: tohle bodování je moje SUBJEKTIVNÍ hodnocení výkonu. Není to bodování srovnávací. Pro každého hráče mají jeho body jinou hodnotu. Když ohodnotím hráče třeba šesti body, znamená to, že momentální výkon byl ohodnocen „jeho“ šesti body z jeho maxima deseti bodů. Pro někoho je to třeba i vysoké hodnocení, pro jiného zase naopak třeba zklamání. K tomu platí zase moje teorie o standardizaci výkonu. Cílem hráče by měl být co nejvyšší „průměr“ jeho osobní výkonnosti.

Branky, jak šly za sebou – min. Asistence v závorce: 41. Sádlo Aleš, 44. Jelínek Matouš (Tvrdík Jiří), 57. Jelínek Matouš (Kořistka Jan). Vyloučení: 9:10.

Sestava a hodnocení: Balham Šimon (7,5), Kurka Michal (-) – Šváb Ladislav (7,5), Švejda Pavel (7,5), Marvan David (7,5), Švejda Petr „C“ (7,5) – Kořistka Jan (7,5), Sádlo Aleš (7), Jelínek Matouš (8) – Hynek Otakar, Tvrdík Jiří („93“ nehodnotím, jde o jejich dobrou vůli, patří do „A“ týmu), Zika Martin „A“ (7), Jestříbek David (8),  Ryšan Dominik (7,5).

Richard Bláha

(trenér JUN)