Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých.
Popis
Sršeň obecná je oproti jiným vosám větší a mohutnější. Královny dosahují velikosti 23 až 25 milimetrů, samci a dělnice jsou menší. Má dvě velké složené oči ledvinovitého tvaru umístěné po stranách červenavé hlavy. Mezi nimi má tři jednoduchá očka (ocelli). Samčí tykadla mají 13 segmentů, zatímco samičí mají segmentů 12. Samičí zadeček má 6 článků, zatímco samčí má článků 7. Svá blanitá křídla skládá sršeň rovně nad tělem.
Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů:
- Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
- Vespa crabro vexator Harris, 1776;
- Vespa crabro germana Christ, 1791;
- Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
- Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
- Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
- Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
- Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
- Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
- Vespa crabro chinensis Birula, 1925.
Ve střední Evropě se vyskytují dva různě zbarvené poddruhy. Vespa crabro germana má v přední svrchní části středohrudi dva světlé červenavé sbíhavé pruhy, kdežto u poddruhu Vespa crabro crabro pruhy chybějí a svrchní část sředohrudi je celá tmavě zbarvena.
Chování
Po přezimování královna staví první plástev hnízda, to je přilepeno pevnou stopkou k podkladu. Kolem pláství s šestibokými buňkami postupně staví několikavrstvý ochranný obal. Do malých buněk, jejichž otvory směřují dolů, klade královna vajíčka a sama se stará o larvy. Sršní larvy jsou v buňkách poměrně aktivní a škrábáním o papírovinu se domáhají krmení. Vylíhlé dělnice postupně přebírají starost o potomstvo a rozšiřují hnízdo.
Hnízdo má postupem času několik poschodí (pláství), je stavěno z jemné i hrubší papíroviny, kterou sršně získávají ze starého trouchnivého dřeva.
Dělnice nepřetržitě hlídají vchod do hnízda. Po vylétnutí mladých královen a samců hnízdo postupně zaniká. Dělnice přestávají krmit larvy, které postupně chřadnou a slábnou. Na podzim vynášejí sršně z hnízda nedozrálý plod, který je mnohdy jedinou znatelnou známkou jejich přítomnosti.
Výskyt
Žije převážně v doubravách a lužních lesích, kde vyhledává dutiny stromů. Nevyhýbá se ani lidským obydlím, vyhovují ji zejména opuštěné, tmavé a klidné půdní prostory. Nepohrdne ani zastíněnými, před deštěm chráněnými zákoutími zdí.
Rozšíření
Sršeň obecná obývá značnou část Evropy a Asie. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. Prvně byla pozorována roku 1840 ve státu New York, odkud se rozšířila do dalších států USA a některých provincií Kanady.
Význam
Přestože vyhledává nektar, není díky své nepočetnosti významným opylovačem. Její prospěšnost spočívá ve schopnosti požírat značné množství hmyzu, jehož výskyt v širším okolí hnízda znatelně potlačuje. Zřídka může napadat malá a oslabená včelstva, kde plení včelám zásoby medu, proto ji včelaři neradi vidí v blízkosti úlů a včelínů.
Sršní bodnutí je oproti jiným vosám znatelně bolestivější, protože její jed obsahuje větší množství acetylcholinu. Pro zdravého člověka není nebezpečné ani několikanásobné bodnutí, jsou ovšem zaznamenány případy úmrtí. Sršní jed je slabší než jed včelí. Na rozdíl od včel může sršeň své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky.
Nedoporučuje se přibližovat k sršnímu hnízdu na méně než 2 metry, při pomalém pohybu nesměřujícím k otvoru hnízda se může pozorovatel přiblížit i na 0,5 metru, pozorovatel by neměl bránit sršním ve výletu, dýchat směrem ke hnízdu a čímkoliv vibrovat. Přítomnost člověka sršně nedráždí a přímo na něj neútočí, přesto bývá člověkem pronásledován.
- zdroj: www.wikipedia.org -
Potrava sršně obecné
Dospělé sršně, takzvaná imaga, se živí pouze tekutou potravou (nektarem, šťávou ze stromů). Sršně také loví hmyz, který přepadávají na listech, křovinách nebo květech, aby jím nakrmily larvy.
Rozmnožování sršně
Královna nejprve začne vybírat místo, kde začne rozkousávat kousky dřeva na kaši a mísí je se slinami. Na dno prostoru, který vybrala pro hnízdo, nanáší tuto hmotu a pak vytvoří oporu, na které bude hnízdo viset. Spojuje jednotlivé malé úzké buňky a na stěny lepí vajíčka. Královna sršeň většinou klade 40 až 400 vajíček.
Z každého vajíčka se vylíhne larva, která je přichycena k buňce slizovitým vláknem. Před zakuklením se larva sršně třikrát svléká. Po čtyřech týdnech se líhnou první dělnice a hledají potravu pro sebe a ostatní obyvatele. Až do této doby zůstává královna v hnízdě. Do konce léta zvětší dělnice hnízdo tak, že se sem umístí až 400 vajíček a larev. V listopadu umírají dělnice i larvy. Zimu na chráněném místě přežívají ze sršní jen královny, a to až do příštího února.
Sršeň obecná – ochrana, průměrný věk
Vzhledem k pronásledování sršně nepřátely a také proto, že ubývá přirozenéhoprostředí, dochází ke snižování populace sršní. Stavy sršní stoupají pouze v některých místech a to jen díky lepšímu způsobu hospodaření v lesích. Ve Finsku a Švédsku jsou sršně chráněny, u nás jsou zapsány do Červené knihy. Dělnice a samičky umírají před začátkem zimy, oplodněné samičky sršní přežívají do příštího roku.
Zajímavosti ze světa sršně obecné
- V jednom hnízdě se vyskytuje až 2000 sršní, přičemž každá z nich může za hodinu ulovit až pět much.
- Teplota uvnitř sršního hnízda bývá o 5 až 15 °C vyšší, než venkovní teplota.
- zdroj: www.chovatelka.cz -
1 komentář
Tonda
10.8.2015 na 16.24 (UTC 0) Link to this comment
Chtěl jsem nechat odstranit sršně z dutého stromu na zahradě, ale po přečtení vašeho článku o užitečnosti tohoto hmyzu měním názor.
Děkuji za informace Tonda