SK Sršni Kutná Hora

Po prvním díle rozhovorů, které otevřel vedoucí mužstva dorostu Zdeněk Jelínek, je zde pokračování a to v osobě předsedy sportovního klubu Michala Procházky.

OTZ: Ahoj Michale, autorem první otázky na tvojí osobu je Zdeněk Jelínek, které využil možnosti v předešlém rozhovoru a táže se tě: „ Michale, zopakoval by sis hektickou, několika týdenní dobu před vznikem SK Sršni, která byla spojená s naším velkým nadšením a přitom obavami jestli to dokážeme nejen vytvořit, ale i dobře vést?“

ODP: Tak určitě. Vím, že mnoho lidí stále naše rozhodnutí nedokáže pochopit, ale jsem přesvědčen, že jiná cesta nebyla. Samozřejmě, vše nejde tak rychle, ať po sportovní nebo organizační stránce. Dáváme si však reálná předsevzetí a nechceme stavět vzdušné zámky. Chceme založit naši organizaci především na odchovancích, na morálce a charakteru.

———————————–

OTZ: Minulá sezóna pro tebe musela být opravdu hektická. Mimo to, že jsi předsedou oddílu, tak jsi byl i trenér dvou kategorií a to starších žáků a přípravky. Jak se to vše dá zvládnout a skloubit s rodinným životem? (Pozn. Michal v týdnu absolvoval celkem 6 tréninků na ledě + víkendové zápasy starších žáků a přípravky + povinnosti předsedy)

ODP: Skloubit se to dalo, ale možná by jsi tuto otázku měl dát manželce…a to ještě uplynulá sezóna byla historicky nejdelší. Začínali jsme na ledě začátkem srpna a končili posledního března. Takže i se suchou přípravou to bylo 11 měsíců. Aby toho nebylo málo, tak v mém zaměstnání docházelo k podstatným organizačním změnám a únava, především psychická, byla ke konci značná. Nicméně stačilo čtrnáct dnů a led mi začal chybět.

———————————-

OTZ: Pro následující sezónu jsi trenérem kategorie 3.- 4. třída, kam jsi si s sebou přivedl několik šikovných hráčů z přípravky. Jak se na novou sezónu těšíš a jaké máš s týmem cíle?

ODP: Už aby začala. Žádné výkonnostní cíle si nedávám. V tomto věku by cílem měl být komplexní rozvoj, zvyšování úrovně dovedností, herních činností a pokud k tomu přidáme líbivou hru, tak budu spokojen.

———————————-

OTZ: Jak jsi spokojen s dosavadním průběhem letní přípravy?

ODP: S docházkou i přístupem k tréninku jsem spokojen. Co mě však mrzí, je neúčast některých hráčů na letním soustředění. A to nejen v této kategorii.

———————————-

OTZ: Vrátím se ještě k uplynulé sezóně a to ke starším žákům. Jako trenérovi se ti podařilo tým až zázračně zvednout z úplného dna až k nadprůměrným výsledkům. Jaký je recept na takový úspěch?

ODP: Zcela upřímně? Fakt nevím 😉 Snad doufat, že zvolená forma tréninku je optimální a i při počátečním neúspěchu věřit nastoupené cestě, nepodléhat skepsi. A také se snažit udržovat dobrou náladu a vztahy mezi hráči v kabině.

———————————-

OTZ: Jaký zápas starších žáků ti nejvíce utkvěl v paměti a proč?

ODP: Stoprocentně zápas na Hvězdě, kde jsme ještě osm minut před koncem prohrávali 7:2 a dokázali obrovským nasazením během sedmi minut vyrovnat.

———————————–

OTZ: Když se teď za sezónou u starších žáků ohledneš, jak jí hodnotíš?

ODP: Pořád ve mě přetrvávají rozporuplné pocity. Myslím, že jsme měli především v nadstavbě uhrát víc bodů. Dost zápasů jsme prohráli o jednu branku a tu jsme ještě často inkasovali až v závěru utkání. V základní části byli některé zápasy opravdu strašidelné. Trápila nás nízká sebedůvěra, nevyrovnané výkony brankářů i hráčů v poli. To se zlomilo právě v utkání na Hvězdě a od té doby kluci poznali, že se při maximálním nasazení dá hrát s každým.

———————————–

OTZ: Přejděme teď k přípravce, kategorii hráčsky nejpočetnější. Jak jsi spokojen s počtem dětí v přípravce a kdy naposledy bylo u nejmenších sršňů takto hojné zastoupení?

ODP: Tak spokojen, ale je potřeba si uvědomit, že je to nikdy nekončící proces a nesmí se zanedbat ani jeden ročník. Touto zkušeností jsme si také prošli a potýkáme se s tím dodnes. Tolik dětí si pamatuji někdy v roce 2003.

———————————–

OTZ: V čem je největší rozdíl mezi trénováním těch úplně nejmenších a kluků, se kterými už začínají cloumat hormony?

ODP: Zase to zlehčím, ale první co mě napadlo je používaný slovník 😉 . A teď vážně. Těch rozdílů je mnoho. Například v organizaci tréninku, fungování týmu, komunikaci s hráči…. Obecně každá kategorie má svá specifika, každý jedinec přirozený vývoj a to je třeba respektovat.

———————————–

OTZ: Přípravka své zápasy hraje formou turnajů v minihokeji, který turnaj byl z tvého pohledu ten NEJ?

ODP: Utkvěli mi v paměti především dva. A to v Příbrami, kde jsme se prezentovali výborným týmovým výkonem a pak ve Slaném, kde si to užili především rodiče a fanoušci 🙂

———————————–

OTZ: Nejúspěšnějším týmem sršňů byli minulou sezónu bezesporu dorostenci. Byl jsi na venkovním utkání v Berouně a na několika domácích zápasech včetně baráže, jak jsi si to užíval?

ODP: Mrzí mě, že jsem nemohl být na většině zápasů. Právě pro takové zápasy hokej děláme. Škoda, že to klukům nevyšlo, chyběl opravdu kousek.

———————————–

OTZ: Jak bys zhodnotil svou první sezónu v roli předsedy?

ODP: Sebe určitě hodnotit nebudu, to nechám na ostatních. Co mě osobně mrzí je, že se nám zatím nepodařilo dotáhnout do fáze realizace projekt posilovny s rozcvičovnou, kdy jsme bohužel v tomto závislí i na dalších stavebních úpravách v budově zimního stadionu. Přesto věřím v dobrý konec.

———————————–

OTZ: Prozraď nám tvé nejoblíbenější:

– jídlo: svíčková

– pití:pivo

– film:Zachraňte vojína Ryana, Pěsti ve tmě

– město:Kutná Hora

– zimní stadion:Slavia (Eden)

– tým (mimo SK): Kladno

– místo pro dovolenou: hory

– auto: Ford Mondeo

———————————–

OTZ: Máš možnost zde komukoliv cokoliv vzkázat, co to bude 🙂 ?

ODP: Děkuji všem, kteří jakýmkoli způsobem pomohli SK Sršni.

———————————–

OTZ: Stejně jako Zdeněk před tebou, i ty máš právo vybrat dalšího respondenta pro rozhovor a položit mu jednu otázku (vybrán může být jak trenér, vedoucí mužstva tak i hráč).

ODP: Vyberu si Richarda Bláhu. A moje otázka: „Jak se ti pracuje v takto malém klubu a kde vidíš největší prostor pro zlepšení“