Rozhovor: Jan Tvrdík

Jendo, v kolika letech jsi začínal s hokejem a kdo tě přivedl na kutnohorský zimák?

Na brusle jsem se prý postavil někdy kolem mého třetího roku, ale hokej jako hru jsem začal hrát až od čtyř až pěti let. Na zimák mě přivedl, myslím, poprvé taťka, ale kvůli jeho vytíženosti semnou prý první roky chodila na tréninky hlavně mamka. S těmito odpověďmi si nejsem zcela jist, protože nic z toho si nepamatuji, takže informace jaké mám, jsem si dal dohromady, z toho, co jsem kde zaslechl.

Předešlé dvě sezóny jsi působil v Hradci Králové, kde jsi hrál extraligu staršího dorostu a následně ligu juniorů. V čem byl pro tebe přesun do Hradce nejtěžší a co ti působení v Hradci dalo? Jak ho zpětně hodnotíš?

Nejtěžší bylo srovnat se s přechodem na hokej o dvě ligy vyšší, všechno najednou bylo rychlejší, tvrdší a na vše bylo méně času. Působení v Hradci hodnotím určitě pozitivně, dalo mi to mnoho zkušeností nejen do hokeje, ale také i do osobního života a toho si moc cením. Pokud bych měl zhodnotit to, jak mě posunulo působení v Hradci po hokejové stránce, tak je to určitě v obrovské nabrání zkušeností (za dva roky působení se u mě vystřídalo 6 trenérů, každý chtěl trošku jiný styl hry a každý mi určitě nějaké ty zkušenosti předal), dále by to bylo zlepšení přehledu ve hře (jak jsem již zmínil extraligový hokej je daleko rychlejší a tvrdší, proto hráč musí mít pořád přehled o hře, kdyby náhodou někdy neměl, tak dopadne velmi špatně…hovořím z vlastní zkušenosti) a posledním velkým posunem je fyzická síla a šikovnost (jelikož jsme měli tréninky každý den a ještě jsem chodil navíc sám do posilovny, nabral jsem větší fyzickou sílu a tím, že jsem byl každý den na ledě jsem samozřejmě získal větší cit pro hru a šikovnost pro hru s pukem).

V Kutné Hoře jsi po svém návratu maximálně vytěžovaný. Nastupuješ pravidelně za tým mužů i juniory. V čem je juniorský a mužský hokej nejvíce odlišný a který ti více vyhovuje?

Na vytížení si nemůžu stěžovat, je to pro mě v podstatě podobné jako v Hradci, každý den trénuji a o víkendu mám dva zápasy. Je těžké říct, jaký hokej mi víc vyhovuje, myslím, že oba mají něco, co by mě přimělo přiklonit se právě k jednomu, nebo druhému. Největší rozdíly vidím v tvrdosti hry a ve zkušenostech hráčů. V juniorce je to totiž spíš rychlejší hokej s a na spoluhráčích i protihráčích je vidět, že to ještě občas postrádá tu myšlenku, nebo zkušenost. Naopak v áčku je ten hokej tvrdší (je opravdu rozdíl, když se proti mně na buly postaví 70-ti kilový kluk, starý jako já, nebo když se proti mně na buly postaví 100 kilový o 10 let starší chlap…stejně tak jako na buly je samozřejmě rozdíl vidět i u mantinelů). Na rozdíl od kluků v juniorce, chlapi mají samozřejmě více zkušeností a tak je přenášejí do zápasu, což z toho pak také dělá částečně jiný hokej.

Za muže nastupuješ s dalšími juniory (pozn. Jelínkem, Švejdou, Sádlem). Jak vás „mazáci“ přijali a jsi s hrou vaší juniorské lajny spokojený?

Myslím, že nás „mazáci“ přijali dobře. Zatím mezi „mazáky“ a juniory nevidím problém, naopak nás chválí za rychlost a snaživost, kterou vnášíme do hry.  Hra naší lajny není úplně špatná, ale říct, že jsem s ní, spokojený bohužel nemohu. Dva roky jsme spolu nehráli, což je dlouhá doba, každý jsme si zvykli na jiný styl hokeje a tak si na sebe musíme pořádně zvyknout a vyhovět si, myslím, že to ještě stále není to, co to bývalo. A každý jednotlivě máme samozřejmě pořád co zlepšovat a kam se posouvat.

 Jaký je tvůj nejsilnější hokejový zážitek?

Mám hodně skvělých hokejových zážitků, nemůžu vybrat jen jeden. Pro příklad jsou to: baráž o postup do extraligy (v juniorce Hradce Králové), baráž o postup do ligy (dorost v Kutné Hoře) a ještě třeba Lekov cup v Plzni (mezinárodní několikadenní turnaj, na kterém jsem byl za výběr Scopion select).

Máš nějaký předzápasový rituál? (stejné jídlo, postup v oblékání výstroje atd.?)

Jako každý hokejista nějaké rituály mám, ale není to tak, že bych bez těch mých rituálů nemohl odehrát dobrý zápas. Nechci moc zveřejňovat, jaké to jsou, tak prozradím jen dva a to – vždy mám na svém místě stejně srovnanou výstroj a vždy mám stejný postup v oblékání výstroje.

Díky za tvůj čas a hodně úspěchů.

Pozn.: V posledním utkání v dresu juniorů zaznamenal Jan Tvrdík 7 kanadských bodů (4+3), přičemž jeho tým zvítězil na ledě Děčína 7:1.