«

«

Led 20

Po heroickém výkonu zasloužené vítězství

Jak týden běžel dovídali jsme se postupně, kdo na sobotní mistrák do Mělníka nepojede (hrálo se 18.1.2014 od 11:00 hodin). Nějaký „Moribundus“ napadl náš tým. Bohužel zápas s touto chorobou prohráli Tomáš Knížek, Šimon Pokorný a Pavel Ježek. Vše to jsou hráči, kteří spoluvytváří osu našeho týmu a tak ztráta byla více než citelná. V pátek večer jsem se už jen modlil, aby neonemocněl ještě někdo další. To už by bylo hodně přes čáru, protože jsme věděli, že s Mělníkem dokážeme hrát minimálně vyrovnanou partii a při optimálním výkonu jsme věřili i ve vítězství. Marodka nám udělala čáru přes rozpočet a nezbývalo, než se s nastalou situací kloudně vyrovnat.

     Ráno před odjezdem u autobusu panovala bojová nálada, která zúčastněné neopustila ani po příjezdu na místo konání. Bohužel jsem již naše bojově naladěné gladiátory viděl v jiných předzápasových rituálech, přičemž nakonec na ledě skutek utek a ve výsledku jsme dopadli jak sedláci u Chlumce. Při rozbruslení mě ani v nejmenším tato myšlenka neopustila, protože jak je již zvykem nadšení bylo to tam po vstupu na ledovou plochu a při zmiňovaném rozbruslení spíše vládla elegance a ladnost, než odhodlání soupeře převálcovat. Začátek utkání na této skutečnosti bohužel nic nezměnil. Snažili jsme se hrát sice aktivně a napadat soupeře již u červené čáry, ale směrem dopředu nám to moc nešlo. Když už jsme se do útočné třetiny nějakým způsobem dostali, byli jsme zahnáni do rohu hrací plochy a poté vypovězeni zpět do středu hřiště, nebo před vlastní bránu. Výsledkem uvedeného byl v šesté minutě poměr střel 6:0 pro domácí. Jenda Koleček, který začal v naší brance toto utkání, byl však bezchybný a tak byl stav stále 0:0. Za prvních šest minut jsme soupeřova gólmana vůbec neohrozili a na mě šly chmurné myšlenky, jak asi můžeme pomýšlet na vítězství, když koncovka v našem pojetí prakticky neexistovala. Po šesti minutách a kousek, jsme však vyslali na soupeřovu branku první střelu. Od tohoto momentu se poměr sil na ledě začal až překvapivě otáčet. Směrem dozadu jsme začali hrát důrazněji a dopředu zvýšené úsilí bylo ještě viditelnější. V útočném pásmu jsme se osmělovali stále častěji a tím získávali potřebnou sebedůvěru.  Výsledkem tohoto snažení byla akce ze třinácté minuty, kdy Máťa Hájek skvělou přihrávkou vyslal do rychlého brejku Lukyna Seckého, který se nemýlil. Čas 12:24 stav 0:1. Následně v čase 13:20 jsme vyrobili na útočné modré obrovskou hrubku a jeden z nejlepších hráčů soupeře s č. 16 na zádech se řítil sám na naši branku. Jenda však tento únik skvěle vychytal a tím bylo stanoveno i skóre po první třetině 0:1 v náš prospěch i přes nepříznivý poměr střel 7:4 ve prospěch soupeře.

     Do druhé části jsme nastoupili se stejným odhodláním, jako jsme po první skončili. Kluci moc chtěli hrát a na ledě to bylo znát. Byla to taková trochu přetahovaná, ale delší konec provazu jsme sice mírně, ale pevně drželi my. V čase 19:10 rozhodčí odpískali zřejmě podražení na hráče soupeře. Toho se dopustil Honza Kašpar, ale na trestnou lavici rozhodčí poslali Lukyna Seckého, který nechápal, kde se tam vlastně vzal. V oslabení jsme hráli aktivně a soupeře jsme nenechali se vůbec dostat do hry. Výsledek našeho snažení byl ten, že jsme soupeře nepustili ani k jedné střele. Stejnou situaci jsme museli řešit ještě v čase 27:17, kdy musela na trestnou lavici Naty Brichová za podražení. Výsledek tohoto našeho oslabení byl stejný jako v předešlé poznámce. Tedy soupeř si nevypracoval nic díky naší aktivní obraně a stejně jako v jeho první přesilovce, tak ani v té druhé ani jednou nevystřelil na naši bránu, kterou již od začátku druhé třetiny hájil Tom Platonov. Odvedl solidní výkon a všech pět střel na naši svatyni ve druhé části pokryl. Ve druhé třetině byla naše aktivita znát právě v poměru střel, kdy jsme tuto herní dovednost v této části hry vyhráli 9:5. Těsně před koncem druhé části si rozhodčí všimli, že lavička Mělníka špatně střídala a odhalili velice správně 6 hráčů ve hře. Tím jsme se dostali také poprvé v tomto utkání do početní výhody. Do konce druhé třetiny se však již nic zajímavého nestalo a tak jsme odcházeli do kabin s jednobrankovým vedením stejně jako z prvního dějství.

     Do poslední části šli na borci tak natěšeni, že na ledovou plochu dorazili o tři a půl minuty dříve a tak nezbylo než čekat na soupeře. Do branky se zpět postavil Jenda Koleček a poslední instrukce byla adresována z lavičky na Lukyna Seckého, kterému jsem ležérně sdělil „Hele ještě hrajeme přesilovku, tak se neboj dovolit si víc, než jindy“. Po buly to vypadalo, že mě asi nevnímal, protože jeho pohyb připomínal postřelenou laň v posledním tažení, ale v čase 30:39, ještě při avizované přesilovce dostal přihrávku od Jáchyma Pražáka, rozkmital své fajfky a neuvěřitelným blafákem vyprovodil soupeřova gólmana k opačné tyči, než kam bekhendem zakončoval. Hned bylo při vedení 0:2 veseleji.  V tuto chvíli jsme měli otěže pevně v rukou a soupeř nevěděl, čím by nás překvapil. V poslední minutě ještě ve vlastní třetině sebral puk Pepa Komárek a s buldočím zaujetím projel podél mantinelu až do útočné třetiny, kde si doslova vymodlil hákování na svojí osobu a tak jsme byli obdařeni ještě 51 sekund před koncem utkání přesilovou hrou. I díky této početní převaze jsme v závěru zkušeně drželi vedení a ještě jsme přidali 8 sekund před koncem utkání třešničku na dortu, v podobě třetího gólu, kdy opět Lukyn po závaru před soupeřovou brankou dotlačil puk za brankovou čáru a bylo vymalováno 0:3. Následně se po buly mohli kluci konečně radovat z vítězství.

     Výsledek 0:3 pro Sršně nebyl v žádném případě dílem náhody. Kluci odmakali skoro celé utkání (vyjma prvních šesti minut) opravdu nadoraz. Ještě bych rád vyzdvihl našeho kapitána Dava Zvěřinu, který odehrál jak je u něj zvykem opět skvělé utkání a k příkladnému bránění, přidal ještě skvělou střelbu od modré při našem útočném snažení. Nerad bych na někoho zapomněl a tak bych rád poděkoval a zejména pochválil kompletně všechny níže uvedené hráče, včetně obou gólmanů za opravdu příkladný přístup k odehraným minutám na ledě. Co nás ještě může těšit je to, že soupeř neodehrál vůbec špatné utkání, ale náš tým měl skvělý den a bojového ducha. Kluci díky za skvělý hokejový zážitek.

HC Junior Mělník   :   SK Sršni Kutná Hora   0  :  3  (0:1; 0:0; 0:2)

Branky:  3 x Secký

Asistence:  1 x Hájek; 1 x Pražák

Vyloučení: 2 : 2

Využití:  0 : 2

Střely na branku:  15 : 20

Sestava:

G. Jan Koleček (1-15’; 31‘-45’)

    Tomáš Platonov (16’-30’)

David Zvěřina – Jáchym Pražák – Vojtěch Hamsa – Lukáš Secký – Matěj Hájek

Matěj Šváb – Jan Kašpar – Natálie Brichová – Ondřej Veit – Denis Čížek

Vojtěch Matějka – Petr Hrubý – Nicolas Balvín – Josef Komárek

Trenér: Michal Procházka

Asistent: Martin Veit

-LiKol-