Pavel Švejda, kapitán „A“ týmu, před mikrofonem

Ahoj Pavle,

Jak hodnotíš letošní sezónu z týmového a individuálního hlediska?

„Hodnotím sezónu velmi kladně i přesto, že jsme prohráli v předkole play off. Oproti minulým sezónám, kdy jsme často hráli o udržení, to bylo něco nového. Navíc jsme v play off nastoupili proti velmi silnému týmu z Kralup, který nakonec soutěž vyhrál. Individuálně hodnotím sezónu také kladně. Kromě posledního zápasu jsem odehrál sezónu bez zranění a co se týče kanadských bodů, dosáhl jsem svého osobního maxima. Nicméně si uvědomuji, že je vždy co zlepšovat.“

Co bys vypíchnul jako nejlepší moment sezóny?

„Jako nejlepší moment sezóny bych určitě vypíchl zápas ve Vlašimi, kde jsme měli špatný vstup do utkání. Prohrávali jsme už 5:1, nakonec jsme ve třetí třetině otočili zápas z 5:1 během nějakých 5 minut na 5:5. Potom jsme dali dokonce gól na 6:5. V závěru jsme dali gól na 7:5, který nám potvrdil vlastně 3 body, které jsme pak potřebovali v závěru sezóny na to, abychom se dostali do play off. Takže si myslím, že pro všechny hráče je takovýto moment k nezapomenutí a každý hráč tam nechal všechno a bude si to ještě dlouho pamatovat.“

V posledním zápase jsi odstoupil s ošklivě vypadajícím zraněním kolene. Budeš připraven na další sezónu?
„Zranění nakonec nebylo nijak vážné, měl jsem jen podvrtnuté koleno a natažené postranní vazy. Občas mě koleno ještě bolí, ale mělo by být v pořádku. Po dvou týdnech jsem začal pomalu trénovat a nyní už jsem zapojený v tréninku naplno. Když se nic nestane, budu připraven.“

Jak vnímáš jarní přípravu? Baví tě, nebo je to nutné zlo?

„Asi neznám hokejistu, který by měl jarní přípravu rád. Nicméně je to nedílná součást sezóny, která se nesmí zanedbávat. Navíc když je správně připravená, určitě bych nehovořil o nějakém zlu. Je to dřina, ale většina tréninků je připravená zábavnou formou, takže zlem bych jí určitě nenazval. I když si během přípravy určitě párkrát zanadáváme.“

V A týmu působíš už několikátou sezónu. Byl jsi tu, když se postoupilo do KLM. Posledních pár sezón máš i kapitánské ‚C‘. Jak vnímáš tuto roli v týmu?

„Roli v týmu jsem přebral od bývalého kapitána Vaňka, což byla velká čest. Musím se přiznat, že ze začátku jsem se této role bál. V týmu jsem byl jako jeden z mladších hráčů a říkat něco těm starším mi nebylo moc příjemné. Nyní už patřím naopak k těm starším, takže je role o něco lehčí. Navíc hraji především s klukama, se kterýma jsem vyrůstal, takže si veškeré věci říkáme mezi sebou. Není to tak, že bych byl ostatním nadřazený, to určitě ne. Spíš se snažím klukům pomáhat a motivovat je.“

V klubu se ještě aktivně pohybuješ jako šéftrenér mládeže. Jak to jde skloubit všechno dohromady? Z ledu asi moc často neslezeš, že?

„Víceméně záleží na tom, jaký je den. Například v pondělí jsem na zimáku od 13:45 a domů jedu ve 20:30. Pak jsou ale i dny, které mám trošku volnější. Hodně záleží na domluvě s ostatními trenéry. Když potřebují, abych šel na led, tak jdu. Když naopak nepotřebují, sleduji trénink z tribuny, popřípadě z tělocvičny, když máme suchou s mladšími žáky, kde působím jako hlavní trenér. Navíc během některých volných dopoledne představujeme zimní stadion i Mateřským školám, takže na zimáku trávím většinu času. Je však potřeba říci, že mě práce s dětmi naplňuje a baví. I proto se tomu snažím dávat maximum.“

Nakonec pro tebe máme hádanku. Víš proč se Sršni smějou?

Zamyšlený Pavel „ Nee“

Protože Srší vtipem..

Pavle, díky za rozhovor a ať se daří!