Něco pro zapamatování (jun)

JUN: kolo 01  HK Kralupy vs. SK Sršni 8:3 (2:1, 5:1, 1:1)

   Juniorka odehrála první mistrovské utkání na ledě zřejmě nejsilnějšího týmu skupiny – HK Kralupy. Podle loňských utkání jsme věděli, že to bude náročné především co se týče bruslení. Kralupy hrály baráž o juniorskou ligu a už loni měly nadupaný tým. Mají ho i letos. Jejich trenér Plýhal mi po utkání říkal, že mají osmnáct hráčů, trénují pětkrát týdně a na každém tréninku je sedmnáct hráčů. Problém mají s gólmanem, kterého vlastně nemají. Proti nám jim chytal na hostování nějaký Sparťan, který v tomto týdnu údajně odchází do americké AHL. Nevím, jestli si nespletl soutěž, protože AHL je druhá soutěž po NHL! Ale i tak jsme mu dali tři góly… Kralupy teď budou mít „svého“ brankáře z Kladna.

Hlavně kluky, kteří přišli z dorostu, čekal první ostrý zápas. Trochu jsem se bál, aby se nepolekali, protože Kralupy jsou fakt frkot. Taky byl, ale kluci to zvládli hodně dobře.

Snažím se, aby si vůbec nepřipouštěli nějaký přechod do vyšší kategorie a zdá se mi, že to tak i chápou a na ledě to dokazují. (Ještě jsme neměli k dispozici Janka Kořistku a to je hodně znát, protože on je asi opravdu narozený ke hře v třetině soupeře.)

Začali jsme bez jakéhokoliv respektu a ačkoli byly Kralupy o něco častěji u puku než my, nedovolili jsme jim žádné velké šance. Hned z první přesilovky nám sice dali Kralupští góla, ale hra byla pořád docela vyrovnaná. Od prvních vteřin jsem poznal, že Ota Hynek a Aleš Sádlo nejsou zcela ve své kůži. Už je znám a viděl jsem, že jim chybí jejich obvyklá lehkost bruslení a drajv. Ale makali naplno a to je nejpodstatnější. Nakonec Aleš v polovině třetiny vyrovnal po akci, kterou si sám vypracoval. Zasloužil si branku už díky výkonům v přípravě.

Mám svoji teorii o dobrém vykročení do utkání. Sám jsem si vyzkoušel, že když hráč hned na počátku utkání udělá v prvním kontaktu s kotoučem dobrou věc, bude se mu v utkání dařit. A ta dobrá věc může být sebenepatrnější přihrávčička třeba na metr nebo odebrání kotouče soupeři, prostě cokoli. A že je dobré se soustředit právě na ten první dotek – nevymýšlet žádné geniality, ale udělat jednu malou dobrou věc. Funguje to a říkám to i klukům, aby si našli něco svého v tomto duchu, aby se dokázali sami nastartovat do utkání a hlavně, aby tohle dokázali opakovat v každém dalším utkání, aby si dokázali vybudovat svůj standardní, opakovatelný výkon. Pak už se nebudou muset bát toho, jestli se jim utkání vydaří. Hlavně si to musí zapamatovat pro příště. A to platí i o rituálu života. Každý hráč musí poznat, co ho dokáže postrčit do dobrého výkonu – třeba dobře se vyspat před utkáním, třeba jen krátká návštěva společenských místností ve městě a ne dýza do dvou, třeba pořádná snídaně před utkáním, ale ne deset knedlíků hodinu před prvním buly… Junioři už se musí učit hrát hokej i mimo ledovou plochu.

Druhou branku jsme dostali 0,9 vteřiny před koncem první třetiny! Taková branka vadí dvojnásobně a je to právě jeden z momentů, kterých se musí tým vyvarovat. Určuje totiž především vývoj další třetiny.

To se potvrdilo.

Kralupy byly i nadále lepší, to se musí uznat. Ve druhé třetině nám daly v rozmezí 22:33 min. – 25:01 min. tři branky (Jedna dokonce v naší přesilovce!). Navíc to byly branky nepříjemné, dobře zahrané po sehraných akcích. Z rychlého křídla šel kotouč ještě rychleji před branku a současně dojíždějící hráč za naším bekem šikovně tečoval kotouč do branky. Dvě tyhle akce skončily přesně v šibenici. Hezké góly, dobrá souhra, špatná naše práce před brankou. Už jsem si říkal, že se potvrzuje pravidlo branky vstřelené těsně před koncem třetiny a měl jsem obavy, aby kralupský brankostroj nepokračoval.

Teď ale už můžu bez obav napsat, že nepokračoval. Od 25. minuty se hra srovnala. Začali jsme víc bruslit a na Kralupských bylo znát, že přestože chtěli dávat další branky a trochu nás zesměšnit, nešlo jim to. Byli čím dál nervóznější a my jsme začali hrát docela dobrý zápas. Kralupy jsou spíše arogantní než sebevědomé a projevuje se to i v reakcích na tribuně. Na druhou stranu – jsou to kluci kolem osmnácti, jsou hodně dobří, mají v hledišti hodně holek, tak si to prostě užívají… I to patří k věku a k hokeji.

My jsme zase docela odolný tým. Jsme zvyklí hrát pod tlakem (nejrůznějšího původu) a právě proto, že hrajeme většinou v deseti, těžko nás něco vyvede z míry. Kralupy to taky nebyly. Navíc máme v brance Michala Kurku a to je jistota. Vychytal se a je hodně spolehlivý, pochytá většinu samostatných nájezdů, po zemi je těžké mu dát gól. Několikrát za sebou přiváděl Kralupské ke vzteku, protože nebyli schopni ho překonat ve stoprocentních šancích. V poslední minutě na něj jeli dva, Michal zareagoval jako zkušený hráč, proti soupeři s kotoučem vypustil hokejku a šanci zlikvidoval. V následujícím trestném střílení vybruslil exekutora tak do strany, že už nedokázal dát branku. Po utkání ho chválil i trenér domácích a to se dobře poslouchá…

Zkorigovali jsme průběžně výsledek na 3:7 a to už jsem si říkal, že by to pro nás mohlo být docela dobré. Pak jsme dostali ještě osmou branku, ta byla zcela zbytečná a docela mě rozladila, protože zkazila dojem z utkání.

Když to ale shrnu, první třetina 1:2, třetí pak 1:1 a od 25. minuty docela (ne úplně, ale docela) vyrovnané utkání.

Myslím, že pro nás to byl dobrý začátek…

Hlavně mi jde o to zapamatování si některých věcí.

Další výsledky naší skupiny: Vlašim – Zbraslav 4:8, Sedlčany – Louny 4:3 SN. Teď v sobotu máme doma Sedlčany.

Sestava, branky a bodování výkonu (10 nejlepší, 1 nejhorší). K tomu mám jednu připomínku. Tohle bodování je moje subjektivní hodnocení výkonu. Není to bodování srovnávací. Pro každého hráče mají jeho body jinou hodnotu. Když ohodnotím hráče třeba šesti body, znamená to, že momentální výkon byl ohodnocen „jeho“ šesti body z jeho maxima deseti bodů. Pro někoho je to třeba i vysoké hodnocení, pro jiného zase naopak třeba zklamání. K tomu platí zase moje teorie o standardizaci výkonu…

Branky: Tvrdík 2, Sádlo. Asistence: Hynek, Pavlíček

Sestava a hodnocení: Kurka (8) – Zika (7), Cadieux (6) – Marvan (7), Švejda (7) – Hynek (6), Tvrdík (8), Pavlíček (4) – Macháček (7), Sádlo (7), Ryšan (5).

Richard Bláha