SK Sršni Kutná Hora

Slavoj Zbraslav – Sršni Kutná Hora 2 : 5 ( 1:1, 1:1, 0:3 )

První zápas roku 2013 odehráli Sršni v sobotu 5.ledna v Praze proti týmu Zbraslavi. S ohledem na jeho suverénní postavení v tabulce a skutečnost, že doposud bez jediného zaváhání školil soupeře za soupeřem, mělo utkání jasného favorita. Ovšem právě v takových zápasech se někdy píší ty největší hokejové příběhy! A my si teď pojďme jeden takový povyprávět.

Zajímavou informaci již přineslo samotné předzápasové převlékání na rozcvičku, kdy se David pochlubil Matesovi svým ribanem, které mělo čerstvě pozašívané všechny nepatřičné otvory. Netuším, jakou odezvu vyvolalo toto odhalení v jeho věrném druhovi, ani netvrdím, že to mělo rozhodující vliv na pozdější Davidův vynikající výkon. Ale přeci jenom, byl to zápas, který rozhodli maličkosti, takže kdo ví… Během rozcvičky pak došlo i na další zajímavé zjištění, a to, že led po právě skončeném veřejňáku, na kterém prý bylo neskutečných 800 lidí, spíš připomíná pole s mělkou orbou. Ovšem fakt, že soupeř nastoupil s plnou střídačkou hráčů, jejichž věk, a tudíž i výška a váha, převyšoval většinu našeho týmu, nás nepřekvapil. S tím se samozřejmě počítalo dopředu.

Zápas tedy začal a jak se dalo očekávat, soupeř se do nás zakousl jako do jablka. Borci v bílém bruslili od začátku v neskutečném tempu a nedali zadarmo ani centimetr ledu. Zatlačovali nás do obranného pásma, odkud jsme častokrát ani zaboha nemohli dostat puk ven, natož pak tvořit vlastní hru. Tohle nebylo jen povození na nějakém řetízkovém kolotoči, nýbrž svezení na pořádné horské dráze, kde bylo na všechno málo času. Na druhou stranu je potřeba pochválit naše hráče za neskutečné nasazení a obětavost, se kterým předváděli pravé italské „katenáčo“ a co oni neubránili, pochytal i s pomocí brankové konstrukce spolehlivý David. Zatím co on se více než rozehřál,pod oběma pažemi gólmana Zbraslavi se začali pomalu zabydlovat pavouci, a to byl pro nás signál, abychom i my vystrčili své prozatím poněkud zastrčené útočné růžky. A hle, ono to šlo! O tom, že Zbraslavští byli v úvodu jednoznačně lepší, svědčí i to, že jsme vyslali první střelu na jejich bránu až v 10. minutě, ovšem byla to střela gólová. Mates získal kotouč ve středním pásmu, vzal to, jak se v hokejové hantýrce říká „na hada“, v útočné třetině objel branku rychle ala Plekanec a polostřelou překonal pololežícího gólmana. Nicméně i takové góly se počítají za celé – 0:1. Tento moment sebral na chvíli domácím vítr z plachet a naše obrana si aspoň chvíli trochu vydychla. Bohužel slibné vedení jsme neudrželi a v čase 17.15 dorazil pohotově domácí hráč puk do naší brány, když trefil volné místečko mezi Davidovým betonem a tyčkou. První třetina tak skončila smírně 1:1.

Druhé dějství se nám herně podařilo asi nejvíc, a i když jsme očekávali od domácích opět neskutečný nápor a snahu rozhodnout definitivně zápas, dařilo se nám vcelku s přehledem zastavovat pražské rychlíky. A najednou jsme to byli my, kdo byl aktivnější, víc na puku, měl dost šancí i střel a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Nakonec se o něj postarala, naší nejkrásnější akcí zápasu,trojice Dominik-Mates-Michal. Po rychlé výměně puků a pohotové střele, dorážel do odkryté brány dezorientovaných domácích Michal anaše střídačka mohla podruhé vybuchnout nadšením – 1:2. Nejistý a stále otevřený zápas mohla za necelých pět minut, převážil ještě vícna naši stranu opět stejná trojice. Dominik křížnou nahrávkou ve středním pásmu přenesl hru na Matese, ten se chvilku pomazlils pukem a pak ho nahrál do jízdy, možná i nepovolenou rychlostí, uhánějícímu Michalovi. Ten se ovšem po podražení ze zadu změnil v neřízenou střelu s plochou dráhou letu, která zasáhla nejen domácí branku ale nešťastně i jejich gólmana, pro kterého tím bohužel předčasně zápas skončil. Nařízené trestné střílení proti druhému a nerozchytanému gólmanovi však bohužel údaj na světelné tabuli nepřepsalo. A tak přišel zákonitý trest po pěkné akci domácích, kdy z pravé strany zavezli velmi rychle puk do našeho pásma a střílenou nahrávkou ho dostali před Davida, kde to v plné jízdě najíždějící hráč trefil z první – 2:2. Vyrovnaný stav vydržel až do druhé přestávky a zaručoval tak do poslední dvacetiminutovky plnou porci nervů.

Přiznám se, že třetí třetiny jsem se bál. Při odchodu z ledu totiž někteří sotva pletli nohama a dýchali jak lokomotivy až připomínali malý výlet skupiny s chronickým zápalem plic. V kabině však již každý držel svoje rituály. David meditoval, Láďa se promenádoval do půl těla, Dominik hledal tu pravou hokejku hodnou jeho kvalit… a pak, že pověrčivost je ženská vlastnost. No nic, trochu jsem na kluky zařval ve snaze je nabudit a povzbudit a šlo se na to.

Nástup do poslední periody měli domácí opět velmi aktivní. Zbraslav útočila proto, že na to měla nespornou kvalitu a my jsme využívali toho, že ve své ofenzivní snaze více otevřela zadní vrátka, čímž se nám dařilo lépe vklouzávat na jejich zahrádku. Strhující bitva, která nemohla nechat hokejového fajnšmekra v klidu, nabrala nové rozměry, když se Sršni v čase 48.43 dostali znovu do vedení, tentokrát se do černého trefil opět Michal. Domácí však vehementně reklamovali, že puk se dostal za čáru po zásahu jeho brusle. Bohužel se k tomuto momentu nedokážu objektivně vyjádřit, protože ze svého pohledu na střídačce a i po podrobném zkoumání dostupné fotodokumentace, mohu jen konstatoval, že Dominik zpoza brány poslal puk před ní, kam najížděl Michal s bránícím hráčem. Jestli puk skončil v bráně po zásahu jeho hokejky, či brusle a zdali byl tento případný dotyk natolik úmyslný, že byl za hranicí pravidel, však bez videa spravedlivě nerozsoudí nikdo. Pravdou ale zůstává, že trend poslední doby je, aby padalo co nejvíce branek a sporné momenty, kdy nedošlo k evidentnímu nápřahu a kopnutí do puku se uznávají jako regulérní góly. Ale znovu říkám, já jsem ze svého místa neviděl a ani na fotkách nikde nenašel žádný kontakt puku s bruslí, a tak mi nezbývá než věřit hlavnímu rozhodčímu, který byl situaci nejblíže a do této chvíle vedl utkání s přehledem a velmi dobře. Bohužel od tohoto momentu střídačka domácích díky nekonečným diskusím s hlavním arbitrem připomínala trochu víc tržiště než zimní stadion, což neprospělo jak spádu zápasu, tak již tak emotivní atmosféře, ale především samotným domácím hráčům. Všichni jsme si jistě někdy prožili podobné pocity frustrace a sami víme, jak je těžké udržet je na uzdě. Ale aby šestnáctiletý hráč pokřikoval vulgárně na rozhodčího označením pro prodejné dívčiny s dotazem, kolik za to bere a jeho spoluhráč se ho pokusil zezadu úmyslně podrazit. Sorry, ale to já na zimácích nechci vídat, takže kvituji jejich předčasný odchod do kabin. Díky tomu ale hra pět na pět v poslední desetiminutovce již nebyla dominantní pasáží utkání a zápas se dohrál především podle našich not. Dvě minuty před koncem ještě zkusili domácí vabank, tedy hru bez brankáře. Nicméně jejich snahu utnul kat Mates. Přesnou střelou přes celé kluziště zvýšil již na rozdíl dvou branek a propuklá euforie na naší střídačce odstartovala blížící se oslavy – 2:4! Teď už jen zbývalo neudělat zbytečnou chybu a dohrát v klidu. Na samý závěr utkání se ještě jednou do opuštěné klece trefil Mates, muž poslední vteřiny s hodinkami v hlavě – 2:5 v čase 59.59!!! Utkání jsme dotáhli k nečekanému vítězství v absolutní euforii. Hráči po sobě skákali, diváci řvali, mě bušilo srdce až někde ve spáncích a přestože tělo pulzovalo nadšením, mysl tomu přeci jen nemohla uvěřit.

Co napsat závěrem, když všechno podstatné již shrnul ve svém příspěvku v diskusi Zdeněk? Vzhledem k síle a kvalitě soupeře je to cenné vítězství bojovnosti, nasazení, ale především disciplíny nad věkovou, výškovou i silovou převahou. Podle poměru střel měli domácí i zde zjevnou, ale nedostatečně efektivní převahu, když na své dva góly potřebovali 43 střel a my na našich pět pouhých 15. Každá třetí střela v síti, to už je slušná lekce z produktivity a nebýt to domácí puky, tak by to mohlo vypadat, že jsme je snad měli i na dálkovéovládání. A protože mnoho z těch čárek, které Ilka statistička nalajnovala, nebyly jen nějaké nahozené čudly, co náhodou směřovaly na branku, patří naprosto zaslouženě Davidovi pomyslný titul „První hvězda zápasu“. David byl skutečnou oporou svého týmu. Takovou, kterou musíte mít, aby přišly úspěchy. Vzorově poctivý a pracovitý v trénincích, a proto fyzicky a dovednostně výborně připravený na zápas a k tomu ještě skvělý parťák do kabiny.

Vás ostatní musím ale každopádně taky pochválit. Dá se říci, že všichni jste hráli na své maximum a neváhali jste se pro kolektiv obětovat a jít pro jeho úspěch na samý práh bolesti. Takže třikrát sláva před nastoupeným zimákem a klobouk dolů pánové před vaším výkonem i vystupováním na ledě i mimo něj!!!

V posledních dvou mistrovských utkání jsme tedy vyválčili dva nejcennější skalpy týmů z čela tabulky, což je naprosto fantastické. Důležitou otázkou však je, co si z těchto utkání naši hráči přenesou do těch dalších. Jestli to bude sebeuspokojení a pocit, že teď už jsou na koni a můžou si v tréninku ulevit, vidím to jako předvěst blížícího se průšvihu. Jestli to ale bude zvýšená sebedůvěra ve vlastní schopnosti, bez které se nedá vyhrávat se silnými soupeři a pochopení, že k tomuto úspěchu je dovedly právě tréninky, které bolí a cvičení, která nepřináší okamžité potěšení, ale mají spíše charakter investic do budoucnosti, potom to nemusel být jejich poslední úspěch.

Závěrem ještě děkuji soupeři za předvedený výkon a věřím, že i přes značně vypjatý a emotivní zápas zůstáváme sportovními i lidskými přáteli. Zbraslavští se netají tím, že letos pomýšlejí na vítězství v soutěži a pak by se chtěli pokusit o postup do ligy. Takže jim do dalšího průběhu sezóny přeji již jen dobré výsledky, tedy mimo toho v posledním kole a do baráže štěstí a především zdravé hráče. A věřte, že vím o čem mluvím.

Omlouvám se, ale ještě musím přidat jeden děkovací odstavec a to všem bez rozdílu příslušnosti k oddílu, kteří vytvořili tomuto utkání opravdu skvělou a našlapanou diváckou kulisu. DÍK!!!

Sestava:

brankaři: Jelínek David, Chalupa

obránci: Fišar, Brabec, Šváb Láďa, Konečný

útočníci: Jiráň, Jelínek Mates, Šváb Michal, Hríbik, Dytrych, Červinka, Lederer

branky: Jelínek Mates 3x, Šváb Michal 2x

asistence: Jiráň 3x, Červinka, Jelínek Mates

Pavel Sirotek

2 comments

Zdenek J.

8.1.2013 na 11.47 (UTC 0) Link to this comment

A ještě přidávám odkaz na fotky a videa ode mě (http://srsni96.rajce.idnes.cz/)
a od Oldy Fišara (http://oldaf.rajce.idnes.cz/)

http://srsni96.rajce.idnes.cz/Mistrak_-_2013-01-05_-_Zbraslav-DORost_2_5%2C_porazka_suverene_prvniho_tymu_souteze%2C_3_body/

http://oldaf.rajce.idnes.cz/Zbraslav_-_Srsni_dorost_5.1.2013/
Zdenek J.

8.1.2013 na 9.57 (UTC 0) Link to this comment

Zápasy se Zbraslaví v těchto hráčských ročnících jsou už posledních několik let zárukou pěknýho hokeje.
Tentokrát byli jasně lepší domácí, ale neskutečná bojovnost Sršňů (v tom dobrým slova smyslu), pro ně byla nepřekonatelnou kamennou zdí. David v brán doslova kouzlil a byl nepochybně jedním z největších důvodů k nervozitě zbraslavských hráčů. Když k tomu přidáme naprostou zabejčenost v bránění celých našich pětek a neskutečně velkou střeleckou produktivitu (5 gólů z pouhých 15 střel), bylo to šťastné vítězství, ale po podaném výkonu naprosto zasloužené.
To že hrál soupěř do poslední vteřiny na plný plyn, dokládají i dva naše góly do prázdné brány v závěru zápasu. I když dostali 4. gól při power play, pokračovali ve hře bez brankáře a chtěli zlomit vítězství na svojí stranu.

Jestli udržíme náš výkon na této výši (bude to neuvěřitelně těžké), odlepíme se snad z míst v tabulce, na která nejsme už řadu let zvyklí.

Bylo skvělý být u takovýho zápasu a vidět, jak ze sebe dostáváte všechno dobrý, co ve Vás je DOROSTENCI.

Díky Zdenek J.