«

«

Pro 02

Můj nečekaný a kvalitní relax

JUN: KLJ kolo 09  Tatran Sedlčany vs. SK Sršni 2:10 (1:4, 0:5, 1:1)

Hrálo se: 30.11.2013

Co pro mě bylo nejdůležitější:

Tak hlavně a především: vstával jsem v sobotu ráno ve čtyři hodiny, protože žena jela se školou na zájezd. Ne že bych byl přímo ospalý, ale cítil jsem se bez energie.Borcům jsem to před utkáním řekl s tím, že budu potřebovat, aby oni tentokrát motivovali mě. Pravda je, že jsem jim k utkání  neřekl skoro nic, odpustil jsem si obvyklé teoretické pokyny a všechny ty kecy kolem. Přestože jsem se právě tohohle utkání velmi obával. Byl bych nerad, kdyby to Tatranky konečně „rozbalily“ díky nám. Což asi jednou v sezóně přijít musí…

KLUCI HRÁLI ÚPLNĚ SAMI. BEZ ŘEČÍ, BEZ POBÍZENÍ!

A pak:

1) Spolehlivý výkon Michala Kurky v brance.

2) Raketově vzrůstající HERNÍ sebevědomí a bezchybnost Ládi Švába.

3) Petr Švejda a jeho stoický klid při nervózních situacích, které směřovaly vyloženě proti němu (a minimálně jednou bych za to domácí vyloučil), a také jeho pohodová a spolehlivá hra.

4) Postoj Pavla Švejdy v utkání. Tady bych se zastavil podrobněji: snažím se všímat si hráčů ve všech situacích, snažím se všímat si i jejich výraz v obličeji – koutky nahoru nebo naopak dolů. A na Pavlovi jsem viděl, že je vyloženě negativní. Dvě třetiny hrál svůj chytrý, bezchybný hokej, posílal před branku domácích skvělé kotouče ideální na tečování, dorážení. A přesto jsem na něm viděl, že mu ten den není po vůli. Ptal jsem se ho, co je, odbručel, že nic… Já jsem si vyzkoušel sám na sobě, že nejlepší je naučit se takový malý fígl – po příchodu na zimák vědomě vypnout podvědomí shromažďující nepříjemné myšlenky. Ať jsou jaké chtějí. Na dvě tři hodiny zapomenout na problémy ve škole, s kamarády, prostě to hodit za hlavu, protože po skončení tréninku nebo zápasu se zase stejně přihlásí. Času na trable je vždycky dost… V průběhu druhé třetiny přišel Pavel s návrhem, že bychom měli zapojit do hry Ondru Vojtíška, jedenáctého hráče v poli. Věděl jsem, že za dosavadního vývoje utkání (už to bylo asi sedm osm jedna v náš prospěch…) to uděláme, ale chtěl jsem, aby se utkání přehouplo do druhé poloviny. A pak jsem si řekl: Pavel to chce – má to mít. Ve druhé přestávce jsem tedy oznámil změnu – Matouš se přesune do beka a Ondra bude hrát na levém křídle první řady. A Pavlovi jsem řekl, aby se svlékl z výstroje a už v civilu aby přišel na střídačku. Dopředu říkám, nedošlo vůbec k žádnému zádrhelu, nebyl žádný problém (tedy kromě toho Pavlova, o kterém jsem nic bližšího nevěděl). Ještě jsem se mu za to „dobrosrdečně“ tak trochu posmíval (s humorem sobě vlastním…). Pavel  má v týmu výjimečnou roli. Bude z něj trenér, to je hotová věc a já jsem si řekl, aby se seznamoval s tím, co všechno ho může potkat. A třeba už v žákovské kategorii. A aby se naučil sám chápat, co s tím. Jak se zachovat. Spustit rachot nebo to noblesně přejít nevšímavostí? Trenér to někdy nemá snadné a sebemenší chyba v rozhodnutí ho může stát nejen jedno pitomé utkání, ale třeba přízeň bohů. A ti hokejoví (nebo je jen jeden?) umí být pěkně nevděční…

Chtěl jsem na něj hodit ještě jeden úkol – aby to utkání na střídačce dokoučoval do konce. Ale Pavel to odmítl. Žádný problém – prostě nechtěl.

Po příjezdu do Hory se mi omlouval. Pavle – nebylo za co. Každý hráč (člověk) má právo být – přesněji řečeno – nebýt ve své kůži. Všechno bylo korektní.

Absolutně o nic nešlo a možná, že ta situace nakonec Pavlovi řekla i něco víc o něm samotném. KONEC kauzy Pája a Tatranky…

5) Někdy si na tréninku říkám, že není možné, aby moje pokyny borci nechápali, připadá mi, že se jich těch pár cvičení nedotkne. Ale takovýhle zápas mi dá zcela jinou odpověď – protože najednou vidím, že hrají to, co po nich chci. Od založení útoku přes aktivní beky až po proniknutí do třetiny soupeře podél mantinelu a rychlé zakončení přímo do branky soupeře! Přesilovky místy až s bravurou. I rozhodčí si všimnou ladnosti hry.

V takové okamžiky stojí trenér na střídačce a lehce se vznáší.

Samozřejmě si říkám, že podstatné bude tohle zopakovat příští týden doma s Černošicemi. Musíme už všechno vyhrát. Sami jsme si takhle sezónu nastavili…

6) Docela efektivní a efektní proměňování šancí. Několikrát jsme zamotali domácím hlavu a výsledkem byl gól do prázdné brány… Teď už se mi o tom píše lehce, ale Sedlčany na tom nejsou nijak špatně, mají i silné a dovedné hráče. Podařilo se nám je eliminovat a jsem rád. Hodně rád, protože to máme za sebou.

7) Měli jsme jen dva vyloučené za běžné podražení. Přestože už na konci první a hlavně ve druhé třetině domácí hodně přitvrdili (asi nás chtěli rozbourat), ale zvládali jsme to skvěle. Jak tvrdost hry, tak reakce na ni. A třeba u Petra Švejdy jde asi o olbřímí zdrženlivost. Ten jinak chytá na první našlápnutí. Klobouk dolů.

8) Kdo to utkání viděl, musel si všimnout jedné věci – když se nám daří, hrají obě lajny stejně dobrý hokej. To si nevyberete. Podíl na brankách mají téměř všichni hráči, obránce nevyjímaje. V tomto utkání pět branek první lajna, pět branek druhá lajna, z toho tři branky obránci… A opakuje se to prakticky ve všech utkáních.

V tomto okamžiku musím pochválit Dominika Ryšana a jeho skvělý pohyb. Má jednu obrovskou přednost, o které (si myslím) ani neví – všechny oblouky poctivě vyšlapává s velkou intenzitou a hlavně frekvencí kmitání nohou – nevozí se na trojnožce, a proto ve všech obloucích hodně zrychluje. Jemu pomáhají tréninky s dorostem absolutně. Nenahraditelně. A to nemluvím o kondici. Nejen jeho, ale celého týmu. Vydržíme hrát se dvěma řadami celých šedesát minut ve stejném tempu – naplno.

Stejně dobře a hlavně s velkým tlakem na soupeře hráli Ondra Kadlec a Martin Zika. Chodí na těžké šichty (každý do své kolbenky), na noční, nebrečí a na tréninku i v utkáních makají naplno. Vážím si jich, já to měl v jejich věku mnohem mnohem jednodušší.

Možná, že řeknu Láďovi Švábovi, aby přesvědčil svého bratra Michala ( a taky Fíšu) a i další dorostence, aby s námi alespoň jednou v týdnu zůstali na tréninku. Neuhoníme je určitě, ale myslím, že už jen tou přítomností a bruslením s juniory jim taky stoupne kondice (však hrají na dvě lajny a jsou na tom hůře – mají víc nezkušených příchozích hráčů ze žáků). Trávit hodně času na ledě je důležité a pokud je to jen otázka chtít (někde to prostě nejde technicky), je dobré toho využít. Juniorka s tím dělá díky dorostu dobrou zkušenost…

9) Opakuju přání pro příští a pak i další týdny – zopakovat tento výkon. Chápu, že to nepůjde tak snadno (stejně), ale jde o to, hrát stejně, se stejným úsilím, se stejnou lehkostí, se stejným přemýšlením o utkání (kromě Pavla Švejdy, poznámka trenéra). Udržet vysoký standard. Všimnout si všeho, co děláme a pravidelně to opakovat. O nic jiného nejde. I za cenu toho, že se nebude všem a pokaždé dařit stejně. Takový je život. Ale musíme se snažit ten život dobýt.

10) A ještě si přeju návrat Honzy Kořistky se vším všudy – aby byl v pořádku připraven zavařit všem soupeřům.

Branky, asistence, sestava a bodování výkonu (10 nejlepší, 1 nejhorší): Toto bodování je moje-trenérovo SUBJEKTIVNÍ hodnocení výkonu. Není to bodování srovnávací. Pro každého hráče mají jeho body jinou hodnotu. Když ohodnotím hráče třeba šesti body, znamená to, že momentální výkon byl ohodnocen „jeho“ šesti body z jeho maxima deseti bodů. Pro někoho je to třeba i vysoké hodnocení, pro jiného zase naopak třeba zklamání. K tomu platí zase moje teorie o standardizaci výkonu. Cílem hráče by měl být co nejvyšší „průměr“ své osobní výkonnosti.

Branky, jak šly za sebou – min. Asistence v závorce: 4. Šváb Ladislav (Hynek Otakar), 12. Jelínek Matouš (Hynek Otakar, Sádlo Aleš), 13. Šváb Ladislav (Hynek Otakar), 17. Jelínek Matouš (Šváb Ladislav), 23. Kadlec Ondřej (Ryšan Dominik), 24. Hynek Otakar (Jelínek Matouš, Sádlo Aleš), 34. Marvan David (Jelínek Matouš, Hynek Otakar), 36. Zika Martin (Ryšan Dominik), 40. Kadlec Ondřej (Zika Martin), 60. Kadlec Ondřej (Zika Martin). Vyloučení: 4:2, Využití 1:1, Oslabení 0:1.

Sestava a hodnocení: Kurka Michal (8), – Šváb Ladislav (9), Švejda Pavel (-10), Marvan David (8,5), Švejda Petr „C“ (9) – Hynek Ota (8,5), Sádlo Aleš (8,5), Jelínek Matouš (8,5) – Zíka Martin (8,5), Ryšan Dominik (8,5), Kadlec Ondřej „A“ (8,5), Vojtíšek Ondřej (9).

Richard Bláha

(trenér JUN)