SK Sršni Kutná Hora

HC Beroun – Sršni Kutná Hora 3 : 4 ( 1:1, 0:2, 2:1 )

Tak jako ustupují velké mrazy a v přírodě se pomalu začíná probouzet jaro, tak i hokejovému národu startuje závěr hokejové sezóny, která přináší každý týden balík velmi zajímavých zápasů. Jeden takový se odehrál i minulý víkend, kdy Sršni v neděli 4.3.2012 v 13:25 hodin zakončili pouť letošní KLD střetnutím s berounskými Medvědy. Utkání dopředu slibovalo skvělou bitvu dvou předních týmů soutěže, které se utkali v přímém souboji o první místo v tabulce v situaci, kdy Sršni měli na svého soupeře sice náskok tří bodů, ale případná porážka v základní hrací době by je vinou horších vzájemných zápasů poslala o patro níž.
Jarní prázdniny využili někteří z nás k návštěvě zasněžených kopců v doprovodu svých nejbližších, ve snaze zapomenout na starosti všedních dní a částečně alespoň vynahradit svoji poměrně častou hokejovou nepřítomnost. Přesto den zápasu (sportovní pověrčivost zakazovala říkat posledního zápasu) se však neúprosně blížil……. a blížil…. a blížil….., až nadešel…… Jeviště pro rozhodující hokejové drama bylo připraveno s péčí, korespondující s významem utkání a v 10.15 se oba týmy představily divákům, kteří na obou stranách zaplnili velmi slušně berounskou arénu. Málokdo totiž zaváhal a osobně se nezúčastnil této tahanice o letošní titul. Domácí se před zápasem vyzdobili válečnými barvami, které budily dojem, jako by někteří právě opustili natáčení filmu „Statečné srdce 2“, zatímco domácí zdobila rýha na jejich hokejovém srdci z posledního vzájemného duelu a odhodlání ukázat, kdo že je na prvním místě tabulky a kdo „až“ na tom druhém. Ale pojďme už k hokeji.

Jestli někdo a přiznávám, že já ano, očekával, že domácí na nás vlítnou s drtivým náporem, byl zklamán. Přestože se hned od úvodu hodně bruslilo, začátek byl spíš z kategorie opatrných a teprve s přibývajícími minutami jsme se dočkali i několika šancí. Dění na leděkorespondovalo s postavení v tabulce. Hrál se víceméně vyrovnaný hokej, kdy nesebekriticky musím napsat, že naše šance byly přeci jen gólovější. Ovšem gólmani nenechali dlouho jít žádné mužstvo do vedení. Toto čekání ukončili až domácí v čase 16.32, kdy se ihned po vhazování v naší třetině, dostal jejich útočník před Davida a vzniklou situaci zužitkoval na vedoucí gól – 1:0. Naši hráči se z nepříjemného vývoje ale rychle oklepali a ještě před odchodem do kabin srovnali na 1:1. Na začátku 19.min., během přesilové hry 5na3, dostali dezorientovanou obranu medožroutů pod tlak a po střele Ládi od modré, uklidil vyražený puk do odkryté branky Mates.
První minuty druhé části se nesly v režii domácích, ale potřebný gólový efekt to nepřineslo. Postupně se hra opět vyrovnala a nabízela podobný obraz jako v předchozí epizodě. Hodně se bruslilo, hrálo nahoru dolu, ale naše šance nejen že byly gólovější, ale taky přinesly konečně svoje ovoce. Utkání jsme otočili na svou stranu v 30 min., kdy se okamžitě po buly dostal k puku Janek. Ovšem jak jeho pohotová střela backhandem, s poměrně těžkého úhlu, skončila v síti zřejmě ani autor netuší – 1:2. Za pět minut se Jenda, který si vzal zase ty svoje rychlejší brusle, dostal do brejku. Střídačka okamžitě stála v pozoru jako jeden muž. Zlomek vteřiny napětí a konečně přišel pokus o zakončení jeho legendárním blafákem do forhendu. Puk střelce zcela neposlouchal, ale přesto skončil v síti!!!!!!! Góóóóóóóóĺ……. Jenda dává góóóóóóóĺ!!! 1:3 a za chvíli se jde za tohoto stavu do kabin.

Bylo poledne, začínala poslední třetina a tedy čas vypnout Otázky Václava Moravce a jít se podívat, jak tento, určitě krásný, hokejový souboj dopadne. Začátek posledního dějství měl být ozdoben snahou domácích o obrat v zápase i s ohledem na to, že dohrávali ještě 27 vteřin početní výhody. To bychom ale nemohli mít v sestavě Jendu s Martinem, který v pravý čas (40.19) vytvořili tlak před brankařem a druhý jmenovaný vsítil na 1:4, čímž posunul náš tým do klidnějších vod. Pomalu se schylovalo k tomu, že domácí odejdou s debaklem domů a v příštích dnech budeme očekávat příchod teplé fronty od Berouna, to jak budou Medvědi pálit hokejky. Sršni ovšem nedokázali využít této pasáže zápasu, kdy na domácích ležela deka. A přestože kralovali dění na ledě, svůj náskok definitivně nestvrdili. Usnuli na vavřínech, přenechali dirigentskou hůlku hráčům z Berouna, kteří dokázali, že jsou opravdové šelmy a snížili v čase 45.12 na 2:4. Medvědi se s dvougólovým mankem nechtěli spokojit, a proto nechali drápy pěkně vysunuté. Celkem brzy jsme se začali bát o výsledek, naši hru zachvátila panika a na hokejky se vkradla nervozita. Beroun měl v těchto chvílích obrovskou převahu, jenže jejich naděje pomalu zatloukával do země David, který opět po několika zápasech prokázal, že je naší velkou oporou. Přesto tři a půl minuty před koncem jsme tento tlak neustáli a domácí zdramatizovali závěr snížením již na 3:4. Naše obranné pásmo i nadále odolávalo invazi huňatých predátorů anechybělo mnoho a Berounu to i málem vyšlo. Začínala poslední minuta, domácí se dostali do přečíslení 2-1, Petr ztratil stabilitu, ocitl se na ledě a dva domácí útočníci pokračovali sami dál nikým neatakováni v ideální šanci, nahrávka, střela……. a nic. Jen jsem měl pocit, že jsem prožil nejdelší vteřinu svého života. Ale vítězství již bylo blízko a vidina titulu, která Sršňům otevírala cestu za jejich snem, k vyššímu cílu než je tato soutěž, někde v hloubi vydolovala poslední miligramy jejich sil. Celá střídačka stála s napětím očekávání věci příští, posledních deset sekund……podařilo se nám zhustit střední pásmo a nepustit soupeře na dostřel, a pak už jsme si jen hokejkami odmlátili konec zápasu. Všichni na led a jen se řve a skáče……. JSME MISTŘI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tohle si po závěrečné siréně mohli z plných plic zakřičet všichni Sršni na ledě i v hledišti, i když na začátku rozhodujícího zápasu tomu věřil asi málokdo. Pánové, klobouk dolů, palec nahoru a mimochodem, my kardiaci, máme radši zápasy s klidnějším průběhem.

Medvědi dnes nepůsobili tak nabrusleným dojmem jako v předchozím vzájemném měření sil, ale je třeba hledat důvod této změny především v tom, že Sršni tentokrát svému soupeři skutečně dovolili velmi málo. Permanentní pohyb a neustále vytvářený tlak na hráče s kotoučem, to je moderní agresivní hokej. Vím, že je nesmírně fyzicky náročný, ale opět jste potvrdili skutečnost, že tenhle recept funguje, a že jsme nejeli do Berouna zbytečně. A kolaps v poslední desetiminutovce nám znovu ukázal, že není dobré podlehnout sebeuspokojení z vedení o tři branky. Musíme být schopní hrát pravidelně na hraně, odpracovat zápas na 100% a naprosto se vydat.

Konkrétní jednotlivce dnes vyzdvihovat nebudu, protože jste podali naprosto kolektivní výkon. Byli jste jeden mančaft, v němž nebyl jeden nebo druhý konkrétní jednotlivec, který by zapříčinil výhru. Vyhrává i prohrává totiž vždy celý TÝM.

Atmosféra oslav byla elektrizující a jako červená nit se táhla celým nedělním odpolednem a večerem. No a jak jsem slyšel včera zvukový záznam v kabině i hráči si to pořádně užili, ale to už by vydalo na samostatný článek.

Děkují všem, kteří nám včera a celou sezónu skvěle fandili, děkuji všem, kteří nám včerejší úspěch přáli a třeba i jen na dálku drželi palce, děkuji soupeři za výborný a férově hraný zápas a samozřejmě DĚKUJI všem svým hráčům za jejich výkon. Doufám, že jste si řádně užili zápas, ale i následné oslavy, ovšem dnes se již musíme koukat dál. Je před námi výzva, která se častokrát a možná, že i nikdy nebude opakovat. Proto zpátky na zem, jedeme dál.

Sestava:

brankař: Jelínek David, Kůrka

obránci: Marvan, Švejda Petr, Švejda Pavel, Šváb

útočníci: Kořistka, Sádlo, Pipek, Tvrdík, Jiráň, Jelínek Mates, Tomčík, Macháček, Prášek

branky: Jelínek Mates, Kořistka, Tvrdík, Pipek

asistence: Tvrdík 2x, Šváb

1 komentář

admin

6.3.2012 na 22.04 (UTC 0) Link to this comment

Omlouvám se v úvodu videa za chybně napsaný výsledek zápasu 4:3 – správně je 3:4.
Předělávat už to, ale nebudu 😉
Rovněž kvalita bude občas horší – nedokázal jsem celý takovýto zápas sledovat jen přes „oko“ kamery a tak jsem občas zabral i něco jiného než led 😉
PS: a bohužel jsem nechytl 2 kutnohorské góly 🙁