Oslovil mě nedávno známý, co bydlí ve Žlebech otázkou: „Jak to máte s tím hokejem v Kutný Hoře? Říkali u nás chlapi (asi myslel v hospodě) co byli na zápase, že postoupí Čáslav, páč maj prachy a vy tam máte mladý kluky“. Bylo právě po derby a to mě donutilo k vysvětlování, jak to u nás s tím hokejem tedy máme. Jako vesmír začal velkým třeskem, u nás to začalo před šesti sezónami exekucí předešlého klubu. Mládež vybrakovaná, jak u snědenýho krámu, žoldáci zmizeli jak pára nad hrncem a nikdo nevěděl, co bude. Několik nadšenců z lidí kolem mládeže založilo klub nový, pomohlo jim město a začali zvedat kutnohorský hokej z popela. Rozhodli se, že to budou dělat jinak. Starají se o mládež a žoldáky nenajímají. Budují své áčko hlavně z vlastních hráčů, aby mělo budoucnost. Ti třicetiletí, kteří by byli potřeba, chybí, protože je před lety nikdo nevychoval. Někteří radí – to musíte koupit hráče, ať postoupíte! Vedení to ovšem nechce a neuhýbá z cesty. Budeme dál budovat a naše kluky nedáme. Není taky proč. Juniorům se daří skvěle, porazili i Benátky a dospěláci se už třetí sezónu perou o postup. Doma neprohráli dva roky a teď budou hrát play-off. Dokázali porazit všechny soupeře s ambicemi na postup, dobře trénují, kouč je mazák a ničeho se nebojí. Zda postoupí Čáslav – páč má prachy, nebo Neratovice – páč mají Chabadu, nebo Poděbrady – páč hráli vejš, to nevím. Vím ovšem, že se o to porveme, páč to kluci hrajou srdcem, znám je – tak nám fandi!
Hynek Macháček – vedoucí A týmu
2 comments
Hynek Macháček
13.2.2017 na 16.13 (UTC 0) Link to this comment
Dík za Vaši reakci a zájem. Souhlasím s názorem, že nic není jen černé, nebo bílé. To slohové cvičení jak jste článek nazval je myšleno spíše jako glosa, která měla za cíl některé věci vysvětlit, připomenout a podnítit zájem. Osobně jsem rád, že se to snad povedlo. Máte pravdu, že současní hráči juniorky i dospělých nespadli z Marsu. Na druhou stranu mi věřte, že to dalo a dává hodně práce překonat – použiji slovo vyhublé ročníky z minulosti. Mnozí rodiče by mohli vyprávět. V juniorce i dospělých samozřejmě máme některé hráče z jiných klubů, bez toho to zatím stále nejde. Důležité však je, že se dnes mladí hráči z hostovaček chtějí vracet (dříve odcházeli na přestup), mají ambice a snahu dostat se do A týmu ve svém městě a je tam to srdíčko o kterém jsem psal. Těch z minulosti vychovaných místních hokejistů, co hrají, nebo pracují pro hokej v našem městě si velmi vážíme, ale je jich bohužel jen málo – například Roman Siváček, Pavel Andrle, Roman Socha……. Drtivá většina hráčů má registrace jiných klubů a o Kutnou Horu nejeví bohužel zájem (nikoho nesoudím, jen konstatuji), Ještě přidám jeden postřeh šéftrenéra mládeže a současně trenéra JUN+A týmu S. Bednáře, který počítal aktivní kmenové hráče dorostu, juniorky a A týmu u nás a sousedním Kolíně. Kutná Hora na tom je v těchto počtech v současnosti lépe!
Dík, že nám fandíte.
P.S. V každé reportáži z utkání píšu pozvánku na další. Ostatní propagace jde mimo mě.
Záleský
13.2.2017 na 7.45 (UTC 0) Link to this comment
Jen pro upřesnění. V tom článku je sice dost pravdy, ale také hodně – řekněme nepřesností. Rozhodně před šesti lety nebyla mládež vybrakovaná – kde by se například vzali ti současní (velmi dobří) junioři a současné áčko? A před tím ten hokej nedělali nadšenci? A za áčko opravdu hrají jen vlastní? Nechci tady otevírat nekonečnou diskusi. Jen chci upozornit, že nikdy a nikde není vše jen skvělé a zrovna tak nikdy a nikde není vše jen špatné.
Kdo postoupí, těžko říci. Letos nově rozhodne play-off. Možná, že je to dobře, možná ne. O postupu nerozhodne dlouhodobá snaha, ale vše může zhatit jedno nepovedené utkání. V krajské soutěži jsou čtyři mužstva, která by vyšší soutěž chtěla. Ale postoupit může jen jediné. Kutná Hora již promarnila nejméně tři šance. A vždy stejným způsobem – jedním nepovedeným utkáním. Byl bych rád, kdyby Kutná Hora postoupila. Ať tak, nebo tak, byl bych ale rád, kdyby se v Kutné Hoře změnila jedna věc – přístup k fanouškům. Na zimáku se nehlásí skoro nic, tady na netu jsou sice hezká slohová cvičení, ale kdy a kdo hraje, se nikdo nedozví. A vývěsní skříňka, kde visel devět měsíců stejný plakátek….. .