Dva turnaje, dvě prvenství

Tento turnaj byl koncipován především pro hráče B-týmu, které měli áčkaři pouze doplnit do třech lajn. Bohužel béčkařů, kteří nemohli, bylo víc, než jsme předpokládali, a tak složení nakonec bylo osm a osm z každého týmu. V tuto chvíli se musím ale i já omluvit, neboť z důvodu směny 23.12. v práci, kterou mi nechtěl nikdo vyměnit, jsem ani já nemohl jet. Děkuji i touto formou Petrovi za zastoupení a nyní již předávám virtuální slovo Víťovi.

Když jsme přijeli do Loun a vlezl jsem na stadion, již byl turnaj v plném proudu. Říkal jsem si, tady jsme asi špatně! Svou nabubřelostí jsem vyhodnotil, že to tady budeme mít lehké! Jak jsem se mýlil!!!

Od začátku špatný výkon. Laxní, podcenění soupeře. Po deseti minutách jsme prohrávali 0:3! To, že jsme bez hlavního kouče mnoho hráčů asi nezavnímalo, ale trenér Polívka významně zastoupil Síru a promluvil jim do duše. Věřili jsme tak, že vítězství ubojujeme. Stalo se, ale lehké to rozhodně nebylo! Trenér Polívka se ukázal jako významná opora! Vzhledem k tomu, že na nás byly spáchány čtyři fauly, díky kterým jsme jeli čtyři nájezdy a ani jeden jsme neproměnili, jsme se víceméně báli o výsledek do konce utkání. Tady mne ovšem trošku mrzí, že někteří hráči jsou tzv. namachrovaní a sráží ostatní při SN! Soupeř byl kvalitní a štěstí nám přálo!

Soupeř vypadal kousavě a také  tak působil i na ledě! Nicméně naši borci, povzbuzení první výhrou, nedovolili překvapení. Zde si ale dovolím srovnání s víkendovým zápasem s Kladnem, který byl diametrálně odlišný od tohoto! Víkendovka jela na sto a dovolím si říct padesát procent! Zápas s Louny, tak rozhodně nevypadal. Ač skóre vypovídá o něčem jiném. Bohužel, nebo spíše bohudík, je to sport, a tak je každý zápas jiný. Díkybohu!

Kralupy nám byli nejvyrovnanějším soupeřem. Přestože jsme vedli po první třetině 5:0, dokázali zvednout hlavu a prali se s námi až do konce! Vynikající zápas, a můžeme děkovat hokejovým bohům, že jsme ho udrželi. Být zápas o pár minut delší, nevím, nevím! Každopádně HOŠI DĚKUJEME!

Sestava: Jan Sadílek (ø2,7), Michal Zvěřina (ø2,7), Jan Knížek (+9), Domink Hruboš (+8), Tomáš Hájek (+8), Štěpán Jelínek (+3), Matouš Klouček (+8), Josef Dvořák (+9), Pavel Tvrdík (+3), Jakub Komárek (+3), Šimon Král (+2), Jiří Koubský (-1), Matěj Mimra (-2), Tomáš Břinčil (+5), Šimon Tvrdík (-2), Adam Němec (-1), Martin Závůrka (+1), Petr Malina (+1).

Rok co rok má svoje pevné místo v hokejovém menu na konci prosince Vánoční turnaj. Oblíbená akce nechyběla ani letos a na kolbišti kutnohorské arény se tentokrát střetli hráči týmů HC Nová Paka, Spartak Nové Město nad Metují a HC Sršni Turnov 1931.

Zahajovací, mimořádně kvalitní partie nepostrádala nic, kvůli čemu se chodí na hokej. Parádní a strhující hru nahoru dolu, hodně dramatických a emotivních momentů, jednu ryzí bitku, a především cenné vítězství domácí družiny na úvod turnaje s nesmírně kvalitním soupeřem.

Po minule vyhraném zápase doma s Kladnem vstoupili kluci do utkání sebevědomě, hráli v poměrně vysokém tempu a brzy se ujali vedení 1:0. Z toho se ovšem neradovali příliš dlouho. Novopačtí záhy srovnali krok a v závěru třetiny přidali i druhý gól – 1:2. Naštěstí se nám podařilo několik vteřin před klaxonem to samé a do druhé části se tak vstupovalo za vyrovnaného stavu 2:2.

I druhá dvacetiminutovka přinesla nesmírně kvalitní hokej, který se postupem času více a více přitvrzoval, což potvrzovala permanentně obsazená trestná lavice. Takový Štěpán při jejím opouštění například udělal sotva tři kroky na ledě a už byl opět vykázán tam, odkud právě přišel. Hosté prostě byli na naše poměry hodně nepříjemní a tvrdí. Dohrávali každý souboj a poblíž brankoviště nenechali nikoho v klidu, až jsme se nechali vyprovokovat ke zbytečnému oplácení a šarvátkám. Vzhledem k tomu, že jsme byli silnější na kotouči a líp spolupracovali, podařilo se nám ujmout vedení 4:2, ale soupeři, který byl velmi nebezpečný v rychlých protiútocích a efektivní v zakončení, jsme opět dopřáli vyrovnání na 4:4. A to dokonce při vlastní přesilovce 5 na 3. Asi budu po této zkušeností na příště v zápase klukům říkat: „Máte přesilovku, bacha – nedostat gól“. Naštěstí se nám podařilo hned při následujícím střídání jít opět do vedení, které jsme už nepustili a dovedli zápas do konečného 7:5.

Soupeři se vzájemně přinutili hrát dobrý hokej a pro naše mužstvo bylo utkání, které dokázali z vyrovnaného průběhu strhnout ve svůj prospěch, ohromně cenné. Podrželi nás hodně oba gólmani a měli jsme samozřejmě i trochu štěstí, ale tomu jsme snad ani lepším výkonem nemohli jít víc naproti.

Své nadšení, bojovnost a výborný výkon z předchozího utkání si černožlutí přenesli i do utkání proti Nové Městu a svou hrou předčili snaživého soupeře. Ten měl sice jednu lajnu velice dobrou a druhou slabší, ovšem my odehráli zápas z říše snů. Kluky je třeba pochválit, hráli krásný hokej, na který se nechalo koukat a k naší radosti do hry přenášeli i věci z pátečního tréninku, jako je rozestavení do útočného trojúhelníku.

Posledním soupeřem nám byli tradičně Sršni z Turnova, v utkání které v minulosti vždy rozhodovalo o vítězi turnaje. S Turnováky jsou to vždy vyrovnané a dramatické bitvy a při posledním vzájemném souboji na jaře byli i přes naši výhru 6:5, lepším týmem. Tentokrát ovšem kutnohorští Sršni nepřipustili žádné drama. V jejich hře byla vidět spousta pohledných akcí, které vycházely z chuti bojovat o každý kotouč, důrazu, perfektního pohybu i snahy o souhru a střelbu. Poctivým hokejem tak dokráčeli k zasloužené výhře 7:0 a prvenství v celém turnaji.

Nedílnou součástí turnaje byly i tentokrát dovednostní soutěže, v kterých jsme stejně jako minulý rok vyhráli dvě disciplíny a ve třech ze čtyř se dostali do finále. Zajímavostí ovšem bylo, že hráči, v celkovém hodnocení až čtvrtého týmu z Nového Města nad Metují, vyhráli stejně jako my dvě disciplíny, což je víc než jejich přemožitelé z Turnova a Paky dohromady. Jen to potvrzuje názor, který jsem slyšel z mnoha stran, že letošní turnaj byl mnohem vyrovnanější, a co do síly soupeřů kvalitnější. A jmenovitě tedy letošní ocenění:

Obratnostní bruslení: Tato cena zůstala pod Barborou, nebo spíš nad Barborou, protože našla svůj nový domov na Horním Žižkově na poličce našeho Dominika Hruboše, který bez většího zaváhání vyhrál rozjížďky i finále.

Bruslení s vedením kotouče: Zde se tak trochu reprízoval loňský scénář. Jako jednoznačný vítěz rozjížděk s náskokem skoro dvou vteřin postoupil do finále kutnohorský Honza Knížek. Opět skvěle rozjel i tento závod a s pohodovým náskokem vjížděl do závěrečné části tratě, kde mu ale tíha okamžiku na zlomek vteřiny znejistila ruce a u předposledního kuželu mu smolně ujel puk a šťastným vítězem se tak stal Robin Štěpnička ze Spartaku Nové Město nad Metují.

Samostatné nájezdy: V této disciplíně měl shodně tři úspěšné zásahy Sršeň Pavel Tvrdík a novopacký František Paulus, který měl ovšem v rozstřelu víc štěstí než jeho jmenovec u Stalingradu a odešel tak z této bitvy jako vítěz a s cenou.

Soutěž gólmanů: Pokud se nepletu, tak tato cena zůstala poprvé v historii v domácí kabině. Jejím držitelem se zcela oprávněně stal Sam Nevole, když ani jeden puk nepustil za svá záda. Zajímavostí je, že před rokem se umístil na opačném konci tabulky, když na jeho výkonu byla patrná naprostá nesebedůvěra, ovšem tentokrát zcela v pohodě a s úsměvem. Jo hlava to je občas potvora.

Rychlostní bruslení: Tuto závěrečnou disciplínu jednoznačně vyhrál Mikuláš Kubišta z Nového Města nad Metují, jehož silové a frekvenční bruslení nenašlo konkurenta. Je tedy pravdou, že smutným hrdinou této dovednostní soutěže se stal náš Pepa Dvořák, který v plné rychlosti trošku pomotal trať a sám se tak připravil o možnost obhájení loňského prvenství.

Pro případné zájemce je celková výsledková listina na tomto odkaze.

SK Sršni Kutná Hora – Jan Knížek – popravdě bylo tentokrát mnoho adeptů, kteří by si toto ocenění zasloužili, a kterým bychom ho rádi udělili. Měli jsme ovšem možnost pouze jediné volby, a pokud jsme měli být spravedliví a vybrat hráče, který toho odmakal nejvíc dopředu i dozadu a jeho hra byla pro tým nejužitečnější, nemohli jsme volit jinak.

HC Sršni Turnov 1931 – Filip Vérteši

HC Nová Paka – David Černý

TJ Spartak Nové Město nad Metují – Ondřej Hlávko

Vítězové individuálních soutěží, stejně jako nejužitečnější hráči všech zúčastněných týmů byly za předvedené výkony odměněni hodnotnými cenami. Jednotlivé týmy převzali své poháry a medaile dle konečného umístění a kutnohorský Vánoční turnaj se tak stal minulostí. Sršni v kvalitně obsazeném podniku zazářili a sbírku svých úspěchů obohatili o další zlato. K zisku cenných hokejových dovedností a zkušeností jsme tentokrát připojili i dobrý pocit z výkonu a předvedené hry. Kluci utkání odmakali a bylo na nich vidět, jak strašně moc o vítězství stojí. Přesto v jejich podání vyhrál hokej, a ne urputnost ani sólíčkování. Zato a za vzornou reprezentaci oddílu si proto zaslouží velkou pochvalu.

Celý turnaj se jinak odehrál v pohodové povánoční atmosféře bez jakýchkoliv komplikací. V jeho průběhu byly k vidění zajímavé a kvalitní souboje a nebyla nouze ani o vypjaté chvíle. Jsem určitě spokojený, jak jsme všechno zvládli, nemuseli během turnaje řešit žádné vážnější problémy a sklidili za všech stran kladné a pochvalné ohlasy. A tak mé poslední díky směřují ke všem, kteří se obětavě podíleli na organizaci turnaje, lukulských hodech ve VIPce a vůbec pomáhali, jak jen to šlo. Zvláštní poděkování pak patří Víťovi za jeho luxusní ovárek, na který se mi opět sbíhaly sliny jako vlkovi na Karkulku.

Sestava: Sam Nevole (ø3,33), Jan Sadílek (ø2), Michal Zvěřina (0), Jan Knížek (+16), Dominik Hruboš (+19), Marie Hynková (+12), Tomáš Hájek (+13), Štěpán Lipský (+12), Josef Dvořák (+9), Pavel Tvrdík (+6), Jakub Komárek (+6), Štěpán Jelínek (+11), Šimon Král (+13), Matěj Mimra (-3), Matouš Bajer (+2), Tomáš Břinčil (-1), Matouš Klouček (0), Jiří Koubský (+1), Šimon Tvrdík (+1), Adam Němec (+1), Martin Závůrka (+1), Petr Malina (-2), Miroslav Nekvinda (-2).