Dřina za dva body (dorost/baráž)

TJ Jablonec nad Nisou – Sršni Kutná Hora  6 : 9 ( 2:3, 3:2, 1:4 )

K druhému utkání tohoto víkendu jsme zavítali v neděli na led jabloneckých vlků, kde nás po pátku čekal souboj o zvednutí sebedůvěry. Ovšem co předcházelo tomuto utkání a provázelo nás první třetinou, si nechte vyprávět. Do Jablonce jsme odjížděli s absencí Marwa, kterého v první obranné dvojici nahradil Mates. Po příjezdu Janek zjistil, že špička jeho brusle se definitivně uvolnila, což se naštěstí podařilo vyřešit Petrovi, který někde ve městě rychle sehnal stahovací pásky. Na tomto místě musím s politováním přiznat, že ani tentokrát si kluci nedokázali pořádně sbalit věci, a tak jsme museli shánět Jendovi vestu a Martinovi lokty.
Tímto to ale neskončilo a další problémy se rodily během první třetiny. Před úvodním buly vykázal hlavní arbitr Petra z ledu pro absenci pásku na přilbě a muselo tak dojít na neplánovanou rošádu, co se týče rozestavení jednotlivých hráčů. Do hry se zapojil i starší žák Michal Šváb a nutno podotknout, že se toho nezalekl a obstál dobře. Vzhledem k nečekaným inovacím v naší sestavě poskládané z osmi útočníků a pouze dvou obránců jsme byli pro soupeřovu bránu málo nebezpeční a s ohledem na nervozitu, která panovala na střídačce, naopak kupili chyby. Po jedné z nich, během našeho oslabení, padla i branka na 1:0. Naše chmury ale rozehnal ve 12.min. srdnatě bojující a přesně střílející Janek, když z pravého kruhu neomylně propálil domácího brankaře – 1:1. Mezitím Zdeněk prokázat nejen své organizační, ale i manuální schopnosti a Petr s nově přidělaným řemínkem mohl konečně zasáhnout do hry. Po Matesově střele od modré a Alešově šikovné teči jsme na konci 14.min. vedli 1:2 a snažili se soupeři výsledkově odskočit a konečně vnést klid do našich řad. Jenže Jablonec byl dnes velmi silný v přesilovkách a po jedné vzorově sehrané srovnal na 2:2. Minutu před odchodem do kabin nám ovšem vrátil vedení Dominik, který situaci 3-1 vyřešil nekompromisní střelou nad rameno gólmana – 2:3. To už jsme ale řešili další problém, tentokrát s Alešovou prasklou kudlou. Vedoucí, pokladník a dnes i kustod a servisman Zdeněk ale vše hravě zvládl a do druhého dějství jsme nastupovali opět kompletní.
A vstup to byl opravdu grandiózní, kdy jsme se osmělili a brankami Petra a Jendy v rozmezí dvou minut navýšili své vedení na 2:5. Začali jsme hrát hodně útočně, kdy rozehrávku někdy atakovalo kompletní útočné trio doplněné i jedním obráncem, a pak jen se zatajeným dechem doufali, že David nájezdy soupeře nějak vyřeší. Nejdřív domácí opět při přesilové hře snížili na 3:5, poté dali kontaktní gól dokonce v oslabení a v 35.min. nakonec srovnali na 5:5 po našem nedůrazu před vlastní brankou. Nedýchalo se nám v tu chvíli moc dobře, protože jsme soupeři dovolili vrátit se do zápasu vlastními chybami a nekoncentrovaností.
Skeptici v řadách Sršňů už možná malovali čertisko na zeď, ovšem se vstupem do poslední třetiny, podporován osobním fanklubem z hlediště, chytil konečně střeleckou slinu Jenda. Nejdřív bekhendem dopravil kotouč do vinglu branky a poté během tří minut přidal další dva zářezy na 5:8. Sršni tentokrát ale již nepřipustili „deja vu“ (již viděné) z druhé třetiny, kdy promrhali jasné vedení a vývoj zápasu si tentokrát pohlídali. Jejich poslední devátý gól dal v čase 53.33 symbolicky hráč s číslem devět Martin a ani závěrečné snížení domácích na 6:9 již radost Sršňů nepokazilo.
I přes naši výhru je potřeba zmínit výbornou organizaci jablonecké hry a především pak jejich přesilovky. Naše mužstvo si opět ověřilo jaký má charakter a vlastnosti. Vyplývá z nich závěr, že pokud nám teče do bot a máme nůž na krku, hrajeme s velkým nasazením, zdravým sebevědomím, zapálením do hry, disciplinovaně a obětavě.