HC Rakovník – Sršni Kutná Hora 5 : 4 po SN ( 0:1, 1:2, 3:1 – 1:0 )
Je zhruba den po zápase HC Rakovník vs. Sršni a já tak nějak nevím co psát. Nemám problém, že jsme prohráli na nájezdy, s tím můžu klidně žít, ale obávám se, abych nepsal jen o křivdě z konce utkání a to by byl pouze ubohý výblitek. Takže snad takhle:
Rakovník stavilo před zápasem současné postavení v tabulce a skutečnost, že v posledních kolech se veze na vítězné vlně, která před čtrnácti dny spláchla i nás, do pozice, v níž si moc nepřipouštěl neúspěch.
Takové týmy ale byli na ledě dva a úvod vyšel rozhodně lépe Sršňům. Po aktivním a nátlakovém hokeji jsme se v čase 2.02 dostali zaslouženě do vedení – 0:1. Na konci jednodotykové kombinace, kterou si celý první útok poslal přihlášku do ankety „Gól zápasu“, stál Michal. Z pohledu konečného výsledku je opravdu velká škoda, že v této pasáži, která byla jasně pod kontrolou kutnohorských hráčů, nedošlo k dalšímu navýšení skóre, protože příležitostí na to bylo habaděj. V polovině třetiny domácí již hru vyrovnali, přesto do kabin šli za nejtěsnějšího možného vedení Sršni.
Druhé dějství neztratilo nic z puncu třetiny předchozí – stále to byla hra nahoru dolů, plná šancí, střel a soubojů o každý kousek ledu. V 30.min. vybídl Láďa parádní dlouhou nahrávkou Tomáše k samostatnému úniku a ten opravdu enormním úsilím dostal puk až do sítě soupeře – 0:2. Tento gól byl zaslouženým vyjádřením zlepšené hry celé druhé lajny v této části, kdy především zhuštění středního pásma při napadání v jejich podání, z něj v několika střídáních vytvořilo téměř nepropustnou džungli. V posledních minutách této třetiny se hrál rychlý a skoro nepřerušovaný hokej ve zběsilém tempu, který přinesl po jedné brance na každé straně. Nejprve snížili v 37.min. domácí na 1:2 a minutu před koncem nám dvoubrankové vedení vrátil Mates 1:3.
Se vstupem do poslední části byla naše převaha minulostí. Domácí převzali aktivitu, víc bruslili a chvílemi nás ždímali jak citróny do čaje, což jim přineslo i ovoce v podobě dvou branek v rozmezí 46.- 47.minuty – 3:3. Ano, jako již mnohokrát jsme vedli, měli zápas pod kontrolou a jako již mnohokrát jsme svůj náskok prohospodařili chvilkovým výpadkem spojeným s podivnou herní labilitou. Na světelné tabuli svítilo něco málo přes deset minut do konce a začínalo se prakticky od nuly, jen s předpokládaným rozdílem padlého sebevědomí a strachem o výsledek na naší straně! Ovšem chyba lávky! Sršni projevili mentální sílu a opět převzali iniciativu, kterou dokázali korunovat brankou na 3:4 dosaženou Matesem v čase 55.03. Pojistit výsledek mohl za chvíli ještě Dominik, jehož peršing bohužel pouze prověřil, zda jsou tyčky ve vinglu dobře svařeny. Jestli jsme si ale říkali, že to nevadí a že už je skoro konec, netušili jsme, co přijde v čase 58.34. V tomto okamžiku poklidné vody zčeřila zdvižená paže rozhodčího, který potrestal Láďovo imaginární provinění. Nebudu to tady více rozebírat, protože již předešlý průběh utkání ukázal, že to s bystrozrakostí či korektností rozhodčích není až tak horké, když se jim nechtělo pískat domácím zakázaná uvolnění ani ofsajdy. Ovšem výrokem minutu před koncem utkání, jehož nepatřičnost uznali po zápase i domácí trenéři, prokázali nejen absenci citu pro hru, ale především slušnosti. Inu všechno je o lidech.
Soupeř vycítil poslední šanci na vyrovnání a naložil s ní dokonale, což se rozhodně nedá říci o našem výkonu v oslabení. Domácí obránce se po buly vydal na svoji pouť křížem krážem celou naší třetinou, krásně si pohrál se vším, co bylo zrovna na ledě včetně gólmana a poslal utkání do samostatných nájezdů! Hráčům se ale do této loterie vůbec nechtělo a na střídačce se navzájem málem vyhazovali na led. Tato část se tak stala především one man show obou brankařů, kterým i s pomocí tyček po čtyřech sériích svítila na kontě jedna velká nula. V následující páté, která už byla hop nebo trop si ale bohužel černého Petra vytáhl David a na straně domácích tak mohla propuknout nefalšovaná radost.
Tady na tomto místě bych rád poděkovat všem fanouškům, kteří po celý zápas svým fanděním vytvářeli neskutečnou atmosféru a i po nevydařeném závěru hráčům skandovaně poděkovali z tribuny za předvedený výkon. Někteří z nich dokonce nelenili a než si hráči posbírali na střídačce hokejové propriety a chuť odejít, vytvořili v tunelu vedoucího od ledu ke kabinám malý kordon, který hráče bouchal po zádech se slovy: „Kluci nebuďte smutní! Hráli jste výborně, bojovali až do konce, ale dneska jste hold hráli proti šesti soupeřům na ledě.“ Upřímně mi to přišlo jako nejlepší možné ocenění hráčů v danou chvíli a naprosto výstižné shrnutí celého utkání.
Proto já to své doplním jenom o konkrétní pochvalu Fídi, který podal velmi dobrý a aktivní výkon, který vzhledem k více než měsíční pauze způsobené zraněním zaslouží zmínku. První hvězdou zápasu na naší straně byl jednomyslně zvolen Michal, který je typologicky hráčem s velkou kvalitou dopředu a může se u něj klidně hovořit o největším výkonnostním růstu mezi hráči Sršňů v této sezóně.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Chalupa
obránci: Švejda, Brabec, Šváb Láďa, Konečný
útočníci: Jiráň, Jelínek Mates, Šváb Michal, Hríbik, Dytrych, Fišar, Červinka, Lederer
branky: Jelínek Mates 2x, Šváb Michal, Fišar
asistence: Jiráň 3x, Jelínek Mates, Šváb Láďa
– Pavel Sirotek –
Nejnovější komentáře