SK Sršni Kutná Hora

JUN: kolo 09 SK Sršni vs. Slavoj Zbraslav 3:10 (0:4, 1:1, 2:5)

Zbraslav je RELATIVNĚ silný tým. Jsou to Pražáci a těží z miliónové „základny“. Odpadlíků z lepších klubů je dost, všichni chtějí hrát a přestože nemají nijak idylické podmínky k trénování, je na nich vidět, že každou vteřinu strávenou na ledě využívají k usilovné snaze hrát hokej. A všechno si musí platit za hotové HNED.

Přesto si myslím, že se s nimi dá hrát. Nehrají žádný famózní hokej. Loni, například, kráčeli v posledním utkání u nás v Hoře za celkově druhým místem v lize a vyčistili jsme je – dostali, tuším, třináct gólů a jeli domů. Letos v listopadu nám desítku vrátili (u nás doma!).

Teď běží jeden nový hollywoodský film „Fire with Fire“. Zápletka není důležitá. Ani to, že tam hrají Josh Duhamel, Bruce Willis a Rosario Dawson. A vlastně není důležité ani to, jestli ten film stojí za to. Ale vypůjčil jsem si tam jednu obyčejnou scénu. Josh Duhamel hraje hasiče, který se dostane zcela náhodně jako svědek do doslova „oživotní zápletky“. Fakt mu jde o život. V programu na ochranu svědků se pak seznámí s policistkou Rosarii Dawson a má s ní techtle a mechtle. Když se spolu baví, dojde i na Joshovo hasičství. Vypráví, jak je nesnadné a obtížné někoho zachraňovat třeba z hořícího domu. Rosario se ho ptá, jak se mu to nakonec povede a Josh řekne jednu prostou větu: „Já jim vždycky řeknu: Věřte mi…“. A lidi v plamenech mu uvěří, dělají, co jim říká a on je zachrání aniž by se jim cokoli fatálního stalo…

Tuhle sortu problémů teď řešíme my v juniorce. A možná to ani nevíme.

Vedl jsem pár hovorů s Hynky Macháčky. Zásadně na téma hokej. „Hynais“ junior mi po utkání se Zbraslaví říkal, že problém bude asi v motivaci. To mě docela zarazilo. Proboha – hledat motivaci k hokeji v klubu SK Sršni Kutná Hora? Proč? K čemu je to důležité klást sám sobě takové otázky? Naprosté většině hráčů v našem klubu (především v našich nejstarších kategoriích) by to mělo být jasné – motivací by měl být přece sám hokej. Jedna z nejpřitažlivějších her, které existují. Touha tuhle hru zvládnout co možná nejlépe. Naučit se nové dovednosti. Nic víc není třeba. Většinu svých zálib dělá člověk bez nějaké „vyšší literární“ motivace. Většina lidí se svými zálibami nikam neprosadí, ale baví je to a dělají je na 100%.

Asi je to především můj problém. Věří mi někdo z týmu? Když hráčům řeknu, věřte mi, půjdou za mnou? Budou opakovat to, co po nich chci?

Nejsem si jistý.

Na druhou stranu jsem si jistý, že po hráčích chci správné věci. Chci, aby mi uvěřili, aby zkusili alespoň třikrát za sebou dělat věci tak, jak je po nich chci. Aby trochu „ohnuli“ sebe sami. Pokud se prokáže, že pravdu nemám, budeme o tom mluvit a věci změníme. Tedy VĚCI – těch doslova PÁR věcí, které jsme schopni zvládnout v naší nepočetné sestavě.

Ale musíme to zkusit. Už není jiné cesty.

Prosím.

Je to důležité i pro mě.

Nemá cenu nějak zvláště rozebírat podrobně utkání. První třetinu jsme přesně od její poloviny nezvládli a už se to vezlo. I když chvílemi to vypadalo, že bychom mohli…

Moje téma o přestávce je jasné – pokaždé: dostali jsme za deset minut čtyři branky, můžeme je v nejbližších minutách dát my. Zatím to nefunguje.

Ale o jedné věci bych se chtěl přece jen zmínit konkrétně. Ač jsem byl překvapený, že Petr Švejda ukončil utkání s -6 body (něco vidím, ale celkově si to v utkání nestačím pamatovat do detailu), přesto se musím zmínit o tom, že si vzal z minulého utkání ponaučení a když „Márv“ David Marvan operoval vpředu, Petr se stáhnul na osu a jako náš poslední hráč nenechal žádného soupeře jezdit za sebou, případně hrát tak, aby na něj rychle nedosáhl. To pro mě bylo opravdu potěšující. A navíc vstřelil krásnou, typickou bekovskou branku střelou od modré. Přestože to nakonec dopadlo (myslím utkání) nedobře.

V našem klubu se ale zřejmě něco začíná měnit. Dočetl jsem se na webu, že na minulém utkání dorostu se byly podívat i mladší týmy i s rodiči. A před naším utkáním se Zbraslaví, když jsem si šel pro pravidelné „kafe“ do bufíku, jsem byl překvapený, kolik se sešlo v hledišti lidí. Tuším, že to byli hlavně příbuzní hráčů, ale potšilo mě to. Borcům jsem to nijak nepřipomínal, ale doufám, že to viděli sami.

Mělo by to pro ně být povzbuzující, ale také zavazující.

Rvěte se za sebe a za všechny, kteří nás povzbuzují. Tohle se už nikdy nemusí opakovat.

Píšu dnes o motivaci. A přece tohle musí být motivující.

A také výhra.

Sestava, branky a bodování výkonu (10 nejlepší, 1 nejhorší), +/- statistika (součet účastí na ledě při obdržených a vstřelených brankách).

Branky a Asistence: Hynek (Tvrdík, Zíka), Tvrdík, Švejda (Sádlo). Vyloučení: 6:5.

Sestava a hodnocení (v závorce +/- body): Balham 7 – Macháček 4 (-4), Kadlec 5 (-3) – Marvan 5,5 (-3), Švejda Petr 6 (-6) – Hynek 5 (-3), Tvrdík 5,5 (-2), Zíka 5 (-4) – Kořistka 6 (-5), Sádlo 6 (-4), Pavlíček 4 (-3).

Richard Bláha