SK Sršni Kutná Hora

Okolnosti předcházející tomuto turnaji byly mírně řečeno paranoidní. Období nemocí si totiž nevybírá, a tak se mi v průběhu týdne jména marodů už nevešla ani do rubriky na web. K tomu přibyl v sobotu Kuba, který měl chytat za „B“ a celé to uzavřel Jirka horečkou po příjezdu do Popovic. Ovšem ani ten příjezd nebyl jen tak, ale na poslední chvíli, protože jsme se museli vracet Samovi pro zapomenuté brusle. No a finální třešničku na dort zasadil organizátor turnaje, který se do kabiny, kam bych se vešel normálně pouze já s proviantem, rozhodl napresovat hned tři mančafty najednou. Tedy 27 dětí i s rodiči!!! Prostě masakr a test nervové odolnosti!!! Kdybych to měl popsat jako řidič, vypadalo by to zhruba následovně. Jedu si to takhle po krásně široké rovné cestě a vtom začne pršet. No co, pomyslím si, mám přeci stěrače. Stěrače stírají a jede se dál. Cesta se však začíná nepříjemně klikatit a z nebe se navíc začínají sypat kroupy. Nic se neděje, trošku zvolním, vždyť přece nikam nespěchám. Najednou zlom a serpentiny z prudkého kopce, viditelnost nulová, z nebe padají trakaře, nějaký inteligent hned za zatáčkou převádí stádo krav přes cestu a brzdový pedál si zrovna vybral slabší chvilku….. Krásný je život hokejového trenéra, jen z toho někdy bolí hlava a občas v duchu používáte slova ne zrovna spisovná.

No nic. Raději k samotným zápasům. „A“ začínalo proti domácím Kozlům, kteří měli ve svém středu několik šikovnějších kluků a rozhodně nebyli v úvodu bezzubým soupeřem. Postupným nátlakem jsme ale soupeře udolávali a zaslouženě si došli pro vítězství 15:3. Z mého pohledu jsem byl nejspokojenější s 1.třetinou, kterou kluci odmakali se zaujetím a bojovností. Druhá a třetí část už slevila z tohoto kvalitního tempa, protože domácí jakoby rezignovali na vidinu úspěšného výsledku a naši začali hrát jen to, co jim proti odevzdanému soupeři stačilo. Kdo mne v tomto zápase velmi mile překvapil, byl Matouš B., který podal zatím svůj nejlepší výkon, ale především hrál, snažil se tvořit hru a zbytečně neodpaloval puky.

Druhý zápas svedl proti sobě naše dvě mužstva, ale protože mým cílem je pokud možno nechat hrát kluky co nejvíce vyrovnané zápasy a nenechat zbytečně honit triko nejsilnější sestavu proti klukům mladším, nebo teprve začínajícím s hokejem, dohodl jsem se s pořadatelem, že kluky rozhodíme tak, aby hrály jednotlivé lajny „A“ i „B“ navzájem proti sobě. Úmysl dobrý, ale.. Kluci z áčka jakoby neměli motivaci si to spolu rozdat naplno, či se podvědomě šetřili na další zápas, a tak jejich nasazení bylo pod hranicí tréninkového mače. Takže alespoň pochvala pro béčkaře, protože ti tuto možnost využili a v drtivé většině hráli s potřebnou chutí. Pochválit pak musím především Martina s Vojtou, kteří se mému subjektivnímu oku líbili nejvíc. Pro úplnost ještě doplním, že tým v černých dresech, hrající pod hlavičkou „A“ vyhrál 14:9.

Poslední utkání jsme odehráli proti berounským Medvědům, kteří nás hned od úvodního buly proháněli po ledě jak lososy na Aljašce. Výsledek 3:25 byl díky individuální převaze celkem jednoznačný a odpovídal poměru sil na ledě. Přesto když si vzpomenu na nedávný zápas proti Ledči, která i díky věkovému složení byla taky nad naše současné herní schopnosti a dovednosti, tak tentokrát jsme se ani zdaleka neporvali o přijatelný výsledek jako tehdy. Některým jakoby se s přicházející únavou a narůstající frustrací z vývoje zápasu, namočily nohy do medu, vypnula hlava a svá střídání si pouze odkroužili v pohodlných bógnách mimo bojové zóny. Nicméně i přes nepříznivý výsledek musím vyzdvihnout výkon pár jedinců, jichž se předchozí věta rozhodně netýká. A když říkám pár, tak nemyslím dva, ale rovnou tři. Prvním je Pepa, který nejenže dal všechny tři naše góly a jeho rychlé nohy byly v zápase cítit, ale především bylo v každém střídání vidět, jaký je velký srdcař a jak má hokej hodně rád. Druhým je Pavel, který se taky rozhodně neztratil a odehrál si velmi vysoký standart. No a posledním je Kuba, který dokázal, že přínos hráče pro tým není měřitelný pouze góly a asistencemi, ale i pracovitostí, nasazením a poctivostí. Nebál se totiž chodit do soubojů a byl jako jeden z mála především aktivní i po ztrátě puku.

Tak a ještě několik vět k „B“ týmu. Jejich sestavu samozřejmě oslabil přesun Michala a Matouše K. do „A“ a taky rébus, kdo bude při Kubově nemoci chytat. To si na střídačku vyzkoušel Šimon a Dominik, a přestože to byl křest ohněm, tak klobouček dolu za odvahu s jakou si poprvé v zápase stoupli do branky. Co se týká výsledků, tak kluci sice své zápasy prohráli (s Berounem 0:53 a s Popovicemi 1:29), přesto nemůžu říct, že bych byl nespokojený nebo zklamaný. Tým byl z převážné většiny složen z mladších hráčů i o dva roky, nebo kluků, kteří se učí bruslit a hrát hokej teprve několik týdnů. Proto zatím nemají takové bruslařské dovednosti jako jejich soupeři a stádium jakéhokoliv učení prostě nejde přeskočit. V tuto chvíli to možná v některých případech není příliš povzbudivá podívaná, ale časem a především poctivým tréninkem, se dá ten handicap srovnat a je klidně možné, že své soupeře kluci během pár let i hokejově přeskočí. A věřte mi, že nemluvím do větru, protože jsem v minulosti již zažil kluky, kteří ve svých nejmladších začátcích dostávali 30-ti gólové nášupy, aby za pár let vyhrávali soutěže. V této sezóně jsem prostě obětoval výsledky béčka tomu, aby všichni co nejvíc hráli, i když to nebude vždy proti zcela vyrovnaným soupeřům, ale vždy to bude lepší, než kdyby nehráli vůbec. Takže nezbývá než pokračovat dál v práci a uvidíme, jestli to přinese příště zase nějaké lahodnější ovoce.

Celkové pořadí:

HC Beroun
SK Sršni Kutná Hora „A“
Slavoj Velké Popovice
SK Sršni Kutná Hora „B“

sestava „A“ týmu: Sam Nevole, Pavel Tvrdík, Jakub Komárek, Matouš Bajer, Matouš Klouček, Pepa Dvořák, Tomáš Břinčil, Matěj Mimra, Michal Zvěřina
branky: Pepa Dvořák 7x, Pavel Tvrdík 4x, Tomáš Břinčil 3x, matěj Mimra 2x, Matouš Klouček, Jakub Komárek

asistence: Pavel Tvrdík 2x, Matouš Bajer 2x, Pepa Dvořák, Tomáš Břinčil, Jakub Komárek 2x

Sestava „B“ týmu: Vojta Maník, Jan Vajgl, Tomáš Král, Šimon Král, Marek Neuman, Kamil Hladík, Ladislav Janeček, Martin Závůrka, Dominik Rejnek

branky: Neuman

P.S. fotky – http://sirahokej.rajce.idnes.cz/18.10.2015_turnaj_Velke_Popovice/

P.S.s. Poděkování na Kaňk Lucce a Pavlovi za skvělé pohoštění do autobusu.

-Pavel Sirotek-