Léto bylo horké, ale krátké, a aniž jsme se nadáli, začala nám nová sezóna a s ní se vrací i nekvalitní sportovní žurnalistika. Takže první report je z přátelského zápasu, kde nám byli v sobotu 12.9.2015 sokem kluci z Nového Bydžova.
Naše kabina před zápasem připomínala spíš včelí úl, kde na straně „A“ týmu bylo přítomno velké očekávání a touha si konečně zahrát hokej, zatím co u „B“ týmu vládla lehká nervozita, protože pro všechny hráče to byla v podstatě premiéra. A to se ukázalo proti klukům, kteří byli, v porovnání s našimi benjamínky, přeci jen starší, ale především herně zkušenější, rozhodující. Soupeř tedy přesvědčivě vyhrál, což ale vůbec nevadí, protože nejdůležitější je, že si kluci zahráli a získali své první zkušenosti. V tomhle totiž platí jistá úměra, že čím víc bude takových zápasů, tím dřív a méně bude těch nepovedených.
Na straně „A“ týmu se hrál o poznání vyrovnanější zápas, kde první čtvrtina byla ale z naší strany poznamenaná herní svázaností a velkým množstvím chyb. Třikrát jsme inkasovali poměrně laciný gól, ale pokaždé vždy rychle zvedli hlavu a srovnali skóre. Ve druhé čtvrtině jsme začali pozvolna gólově odskakovat, až jsme vedení navýšili na rozdíl pěti branek a utkání po 60 min. hry skončilo 14:9 pro naše hole. Takže velká gratulace.
Co se týče našeho herního projevu, tak pochvala za nasazení a bojovnost po celé utkání u většiny hráčů. I když z počátku to byl poněkud nesourodý hokej s velkým množstvím riskantních nahrávek před vlastní branku, alibistického odpalování puku, či občas zbytečných kliček. Tyto momenty je ale třeba trpělivě vysvětlovat, protože chyba je normální znak učení, nikoliv prohřešek. Tím je pro mě malá snaha a nezájem, ale i zde je potřeba být trpělivý. Pro mě je nejdůležitější a pozitivní výstup, že s postupujícím časem utkání již byly k vidění i jasné náznaky připomínající hokej, který bych od kluků rád viděl čím dál častěji. A z toho mám upřímnou radost.
Jmenovitě bych pak dnes (vlastně tak budu činit vždy) pochválil kluky, kteří předvedli výkon na horní hranici svých momentálních možností bez ohledu na to, jak je má nyní kdo vysoko. Takže určitě to bude Pavel, který se prezentoval aktivním výkonem, dobrým bruslením a šikovnýma rukama, které využíval v soubojích i při zakončení. Dále Pepa, který je hráč s dobrým vedením kotouče, mimořádnou výbušností a rychlostí nohou, prozatím o něco větší než přenosovou rychlostí hokejových neuronů. No a pro mě osobně byl rozhodně nejmilejším překvapením Jirka, protože kdo se díval jen trochu objektivním okem, nemohl si nevšimnout jeho enormního nasazení a poctivé práce ve prospěch celé čtveřice.
Na závěr chci ještě poděkovat všem rodičům za pomoc a hezkou diváckou kulisu, kterou podpořili výkon svých dětí. DÍK!!!
Sestava „A“ týmu: Sam Nevole, Štěpán Jelínek, Pavel Tvrdík, Jakub Komárek, Matouš Bajer, Pepa Dvořák, Jiří Koubský, Tomáš Břinčil, Michal Zvěřina
branky: Pavel Tvrdík 5x, Pepa Dvořák 4x, Štěpán Jelínek, Jakub Komárek, Jiří Koubský, Tomáš Břinčil, Michal Zvěřina
asistence: Štěpán Jelínek 2x, Pavel Tvrdík, Matouš Bajer, Pepa Dvořák, Tomáš Břinčil
Sestava „B“ týmu: Jakub Jelínek, Martin Závůrka, Vojta Maník, Adam Hykš, Kamil Hladík, Dominik Rejnek, Tomáš Král, Michal Král
P.S. A ještě jedno poděkování panu Rejnkovi za fotky, které si můžete prohlédnout na tomto odkaze:
- Pavel Sirotek
Nejnovější komentáře