Konečně jsme je šmikli

Krajská liga JUN 25. kolo: HC Junior Mělník  vs. SK Sršni 3:5 (2:2, 1:1, 0:2)

Hrálo se: 22.02.2015

Porážet Mělník byl můj letošní cíl. No, nepodařilo se, ale alespoň jednou jsme je řízli – a nakonec v Mělníku.

Sezóna už končí, sestava se nám prakticky rozpadla – (Michal Kurka poraněné vazy v lapačkovém rameni, Aleš Sádlo se dává dohromady pro příští sezónu po operaci vyvráceného palce z lyží, Martin Pipek sice po trestu, ale zavirován, Jestříbek lehce zraněn z plesu). Naštěstí jsme mohli využít brankáře Denise Hermanna z „A“ týmu a nečekaně i jeho „áčkového“ spoluhráče Jiřího Pácala. Oba dva nám výrazně pomohli, zejména skvělé bruslení a šikovnost Jiřího Pácala byla na ledě dominantní.

Na druhou stranu se naštěstí podruhé za sebou dostal na led Martin Zika a po skvělém výkonu v brance proti Benátkám zdatně sekundoval a přihrával právě Pácalovi z pravého křídla náhodně a poprvé sestavené druhé řady. V ní velmi dobře zahrál i Tomáš Fišar ml. A ukázal, že už podává standardní juniorské výkony. Už ví, co to obnáší a co se od něj čeká.

Zdůrazňoval jsem nedostat brzo první branku. S Mělníkem se to vždycky mělo stejně – dostali jsme první branku, pak druhou a i když Mělník nehrál nic moc, stejně nám nasypal další. Mé pokyny už jsou takové vlažnější, ale tu první branku jsem zdůraznil vehementně několikrát. Samozřejmě – odehráno 01:09 a první brambora – 1:0 pro Mělník, za pět minut druhá a já už počítal interval, ve kterém to bude pokračovat. A bylo to stejné, jako v minulosti – hra byla vyrovnaná a řekl bych dokonce, že hned po té druhé brance jsme začali být lepší.

Nevěřil jsem moc.

Mělník letos už podruhé nehrál nic moc – a vedl. Nevěřil jsem, ale viděl jsem, že jsme lepší. Naši první branku dostala druhá řada po menším zmatku u naší brány a já si říkal, že to asi nebude nic moc premiéra, že přece jen nezkušenost Fíši, letošní malé herní vytížení Ziggyho a nezvyk Pácala v našich „juniorských“ podmínkách sehraje svoji roli. Druhou branku jsme dostali (tuším, krk bych za to nedal) v průběhu výměny hráčů na ledě…

Jenže taky jsem viděl, jak opravdu výborné bruslení dostává Jirku Pácala snadno až za soupeře, že mu stačí dva tři kroky… a že potřebuje jen kotouč do jízdy. A paradoxně to nebyli bombarďáci z první lajny, kdo se prosadil. Po asistencích Fíši a Ziggyho – hlavně jeho rychlá, na nic nečekající přihrávka do prostoru na Pácala znamenala další průnik a tentokrát úspěšné zakončení na 1:2. Najednou to bylo veselejší.

První lajna motala hlavy Mělnickým, tam se fakt sešli – Jendu Tvrdíka nechytnou ani náhodou (jen golmani napříč tabulkou mu všechno chytnou), přes Matouše Jelínka se naopak skoro nikdo nedostane – ani kolem mantinelu. Vždycky šáhne po kotouči a má ho. A Michal Šváb se s tím svým dlouhým „pajcrem“ (pajcr = slangově hokejka = původní význam páčidlo) vykličkuje ze zdánlivě nevykličkovatelných situací. A jeho odvaha je omračující. Právě díky té své odvaze se klidně postaví před branku soupeře a za sebou má hráče o hlavu vyššího – nádherně tečoval bráchovu střelu. Škoda, že s námi nebyl Fíša senior a nenatáčel. To byla výuková branka dnešního moderního hokeje. Všichni bez šance a golman jen čuměl, jak mu tečka prošla houslemi. 2:2.

Doslova nutím beky hrát hodně dopředu – útočit, ale i hodně dopředu – bránit. Mám představu, jak zastavujeme všechny přihrávky soupeře hned za jejich modrou – ještě před nebo na červené čáře. V tomhle utkání se to dařilo. Zdánlivě už bezstarostné utkání (Mělník je vítěz bez ohledu na posledních pět nebo kolik kol…) začalo přivádět Mělník k nervozitě.

Tohle utkání mně přidělilo jako divákovi nejlepší místo v hledišti – hned u dvířek sršní střídačky. Tak jsem koukal a bavil se. Občas jsem jen zařval: „Fíšo, síla!“ To když stál na buly. Anebo: „Hned!“ To je zase pokyn pro obránce, aby přistoupili k soupeři hned a na nic nečekali.

Máme v týmu dvě bratrské dvojice a jak u Švábů, tak i u Švejdů mohli být spokojení. Docela doufám, že i tohle utkání by mohlo přesvědčit Petra Švejdu, že hokej je zábavný.

Přesto, že už jsme měli hru ve své moci (Honza Tvrdík už to zase zkoušel nahoru, po zemi, kličkou, střelou – NIC), zase jsme v polovině utkání dostali třetí branku – zase takovou ušmudlanou – k vzteku. Pavel Švejda hned po buly vyrovnal, a pak už jsme byli na ledě jen my.

Myslel jsem, že Mělníku už opravdu o nic nejde – ale snažil se a vztekal slušně. Nechtěl prohrát. Já si pamatuju moc dobře jejich potupné skandování doprovázené hurónským smíchem u nás v Hoře přes chodbu v jejich šatně: „Kut-ná Ho-ra!“

Tak jsme jim to mohli oplatit.

Čtvrtou branku dal Pácal zase po svém snadném a lehce provedeném průniku z levé strany po přihrávce Ziggyho – zase do prostoru… Nadvakrát to šoupnul golmanovi pod víko.

Mělník už pět minut před koncem soustřeďoval síly k power play. Ale nedostal k ní příležitost. Už jsme vládli. A v době, kdy chtěl Mělník k nám do třetiny, jsme hráli u něj. V klidu. Marv i Pája se tlačili dopředu jakoby se nechumelilo a drželi nás na daleko od Denise. Poslední branku dal Pája, který se při jednom z průniků objevil před brankou Mělníka. Puk se mezitím dostal zpátky na modrou k Láďovi, ten ho okamžitě poslal před branku, Matouš Jelínek ho cestou prostrčil před branku a puk se najednou objevil před osamoceným Pájou. Ani brankář už tam nebyl. Vypadalo to, jakoby Pája přemýšlel, jestli ho má do sítě napálit. Možná přemýšlel o tom, že se ocitl v podobných podmínkách jako už tolikrát Honza Tvrdík.

Dám nebo nedám?

Naše branky, jak šly za sebou – min. (asistence v závorce): 12. Pácal Jiří (Zika Martin, Fišar Tomáš ml.). 14. Šváb Michal (Šváb Ladislav, Tvrdík Jan). 30. Švejda Pavel 43. Pácal Jiří (Zika Martin). 58. Švejda Pavel (Jelínek Matouš, Šváb Michal).

Vyloučení: 7(+10’+ 5OK):5. Využití: 0:0.

Sestava: Hermann Denis – Šváb Ladislav, Švejda Pavel, Marvan David, Švejda Petr – Šváb Michal, Tvrdík Jan, Jelínek Matouš – Zika Martin, Fišar Tomáš ml., Pácal Jiří.

Richard Bláha

(trenér JUN)