Bratři Milosrdní z Hory

JUN 14. kolo:  SK Černošice vs. SK Sršni 0:3 (0:2, 0:1, 0:0)

Hrálo se: 30.11.2014

Hráli jsme v absolutně nouzové sestavě, absolutně dobře. Černošice jsou tým, který může snadno překvapit, to jsme věděli, ale borci už před utkáním měli jasno, že vyhrajeme. Přikyvoval jsem, ale v duchu jsem si říkal jen aby.

Při rozbruslení mně bylo divné, že soupeřův brankář nebyl na ledě – říkal jsem si, že buďto přišel opravdu na poslední chvíli nebo že není stoprocentně v pořádku. Jinak staré známé Černošice – velmi solidní bruslení, nasazení jako v Praze (někdy až moc – měl jsem obavy, abychom všichni dohráli), a tak jsem přivítal první branku Matouše Jelínka jako dobré znamení. Fakt je, že jsme měli  víc metrů ledu a kluci se docela bavili. Žádná křeč. Profesor Pašvejda měl zase odborné přednášky, předváděl zkoprnělým Černošickým ekvilibristiku okolobrankové hry. Myslím, že nebude dlouho trvat a může vytvořit systémové učení této ryze odborné disciplíny. Je však potřeba do toho zabudovat účast psychologa pro Michala Kurku.

Opravdu mám radost z toho, že obě lajny hrají velmi dobře a velmi nátlakově. Beci druhý zápas za sebou naprosto spolehlivě odebírali kotouče RELATIVNĚ brzy. Představoval bych si to někdy ještě dřív. Ale to je detail.

Vůbec nebylo znát oslabení – hráli jsme ho jako v rovnovážném stavu. Kombinace v útočné třetině byly opravdu na úrovni (včetně přesilovek). Krásné včera byly zpětné přihrávky buď na najetého hráče před branku (hlavně tandem Tvrdík-Jelínek) soupeře nebo na obránce na modré… Jednu věc bych borcům ale vytknul: proměňování šancí. Vytvořili jsme si jich hodně, měli jsme hru pod kontrolou, dali jsme tři branky, nedostali žádnou – takže JAKOBY všechno v pořádku. Ale hráči musejí vědět, že to bylo málo – Černošice měly dostat pytel gólů. Je to věc tréninků. A i tréninků v „A“ týmu. Když se jezdí cvičení  3-1 nebo 3-2 nebo 2_1, nejezděte, prosím, až do kuchyně (do branky), nechtějte z golmana udělat trhací kalendář. Zahrajte jednu přihrávku a hned bomba do brány. Jde o návyk!

V Černošicích mně udělala radost jedna věc – Zejména Matouš Jelínek vystřelil několikrát buď přímo z voleje nebo velmi rychle po převzetí přihrávky. Nebyly to sice žádné velké bomby, ale byly rychlé – a to je  to, oč tu dnes běží… Borci – pamatujte na to!

Jinak musím říct, že všichni (opakuji VŠICHNI, i ti, co běžně nehrají) hráli velmi dobře. Byl a nebyl jsem tím překvapený. Snad si to všichni přeberou.

Ještě jedna věc byla dobrá – napříč oběma lajnami začínáme bez řečí zastupovat obránce, když se ti vydají dopředu. To mám taky radost. Aleš Sádlo tak v neděli dal nádherný gól od modré z pozice beka – po zemi přesně k tyčce. Vůbec v neděli jezdil jako dráha a začíná důsledně brzdit a zůstává tak u protihráče, jemuž nedá vydechnout a doufám, že si uvědomuje, že díky tomu dokážeme na „dva kroky“ získávat kotouče při napadání.

P.S.

Zdeněk Jelínek při utkání dokázal zařídit opravu a nabroušení prasklého nože Davida Jestříbka. Ten měl fakt „dobrý“ den – nejdřív ho protihráč strčil hlavou do mantinelu. Stál jsem přímo u toho a říkal jsem si, že budeme volat sanitu. Kdyby neměl mříž, kousnul by si do mantinelu. Bolela ho záda, ale pokračoval ve hře. Pak jednou vzteky (jako reakci na jakýsi nepovedený manévr) bouchnul hokejkou do mantinelu a hned dostal podle nových pravidel dvojku a nakonec mu praskl nůž. Všechno přeskákal a dohrál…

Zasloužené tři body, Kurkova „nula“, ale málo vstřelených branek. Milan Petráček, kouč domácích, si na konci povzdechl – „Bylo to milosrdné.“

Branky, jak šly za sebou – min. (asistence v závorce): 05. Jelínek Matouš (Tvrdík Jan), 11. Sádlo Aleš (Ryšan „Hríba“ Dominik), 23. Matouš Jelínek (Švejda Pavel). Vyloučení: 8 (OK+TS):5 + 10′. Využití: 0:2.

Sestava: Kurka Michal – Šváb Ladislav, Švejda Pavel, Marvan David, Švejda Petr „C“ – Koubský „Fíša“ Jakub, Tvrdík Jan, Jelínek Matouš – Jestříbek David, Sádlo Aleš,  Ryšan „Hríba“ Dominik.

Richard Bláha

(trenér JUN)