SK Sršni Kutná Hora

HK Kralupy n/V : SK Sršni Kutná Hora 5 : 2 (0:0; 1:1; 4:1)

Branky: 1xSecký, 1xBrichová

Asistence: 1xTrnka, 1xZvěřina

Vyloučení: 4:4

Využití: 1:0

Poměr střel: 25:31

Sestava:

Koleček Jan (2)

Brichová Natálie (5) – Secký Lukáš (10) – Trnka David (7)

Hamsa Vojtěch (12) – Hájek Matěj(96) – Ježek Pavel (11)

Zvěřina David„C“ (16) – Šváb Matěj (9)

Kašpar Jan (55) – Pokorný Šimon (26)

Trenér: Michal Procházka

Sobota 29.11.2014 byla konfrontačním dnem s hokejovou ekipou Kralup nad Vltavou. Utkání se hrálo od 10:45 hodin, takže jsme nemuseli ani extra brzo vstávat a tak se jelo do města vyrábějícího kaučuk v pohodové atmosféře. Toto utkání nám mělo ukázat, jak jsme na tom se soupeřem, který je na tom po výkonnostní stránce podobně. Čáru přes rozpočet nám již v týdnu udělala marodka, která se po stabilně absentujících gólmanovi Kubovi Červinkovi (zlomená ruka) a Jáchymovi Pražákovi (vleklé problémy s koleny) rozrostla o dvě jména a to Mikuláše Hynka a Tomáše Knížka. Vzniklou díru jsme zalepili povoláním skoro stabilní členky kádru univerzálky Naty Brichové a nového člena našeho souboru písní a tanců Vojty Hamsy, pro kterého to byla, jestli mě paměť neklame mistrovská premiéra v této soutěži. Pokud klame tak se omlouvám, už nejsem přeci jen nejmladší a výpadky paměti mívám jak říká moje paní dost často.

Ze Zápisu o utkání jsme se dozvěděli, že opět hrajeme proti věkově staršímu soupeři, což už nás nemůže překvapit, protože takhle mladý kádr v této soutěži ml. žáků jaký máme my, nenajdete. To však nic neměnilo na faktu a odhodlání zkusit tento den bodovat. Od úvodní buly jsme začali na předem stanoveném úkolu urputně pracovat. Soupeře jsme přehrávali a podnikali protiútoky do jeho dobře zformované obrany. Bohužel nám hokejisté Kralup v útočném snažení nedarovali nic zadarmo a tak jsme se i přes stále viditelnější převahu dostávali až do zapovězeného území před gólmana domácích sporadicky. V útočné třetině jsme strávili dost času, ale v zakončení nám vždy chyběl kousek k dotažení akcí do konce. Pokud jsme se už k zakončení dostali, vždy to bylo po překonání urputně bojující obrany domácího týmu. Prostě nám chyběl čas ke klidnějšímu zakončení. Domácí dohrávali souboje před brankou a nedali nám ani píď ledu bez boje. I přes toto jsme v první části soupeře přestříleli 9:4. Bohužel žádná z našich střel nenašla cíl, Jenda v naší brance čtyři pokusy také kryl a tak po první siréně svítil na ukazateli stav 0:0.

Do druhé části jsme opět vstoupili aktivně a byli jsme zase lepším týmem. Soupeře jsme zatlačili a hráli opět aktivně. Ač jsme byli ve druhé třetině lepší, na jejím konci jsme bohužel opět nevedli. Zde v této části se dle mého názoru staly dva ze tří zlomových momentů v utkání. Hned první přišel na začátku druhého dějství. V čase 21:59 byl vyloučen hráč domácích za podražení. A hned na to byl vyloučen tentokrát v čase 22:39 druhý domácí player za napadení. Tak se stalo, že nám byla nabídnuta přesilovka 5:3 jednu minutu a dvacet sekund. Bohužel jsme si během této početní převahy nevypracovali prakticky žádnou brankovou příležitost a tak jsme na úvodní branku utkání museli dále čekat. Oprávněná radost přišla ve 29’, kdy se Lukyn Secký v útočném pásmu prosadil přes početnější skupinku bránících hráčů a následnou střelou procedil puk mezi levou rukou a tělem jinak dobře chytajícího gólmana domácích. V době naší převahy na hrací ploše však přišel druhý zlomový moment v utkání. Vše začalo v probíhající 36’ utkání. Za hrubost šli sedět dva hráči z každého mužstva jeden. U nás to byl Máťa Šváb. Hrálo se tedy 4:4, ale přesně o 22 sekund později se k nim přidal ještě Dave Zvěřina za napadení, což znamenalo přesilovku soupeře 4:3. Vše se umocnilo faktem, že oba naši vyloučení byli beci z první lajny. Tíha odpovědnosti ležela tedy na druhé obranné formaci. Bohužel pro nás tato početní převaha trvala jen 47 sekund. Soupeř nás zamkl v obranné třetině, následně Šíma nechal před naší svatyní v ideální palebné pozici útočníka Kralup a odjel dohrát souboj k mantinelu. Bohužel ten prohrál a následovala milimetrová přihrávka na osamoceného hráče před Jendou, který mu nedal šanci vyniknout a bylo to 1:1. Jak důležité byly momenty „nevyužití přesilovky 5:3 a naopak využití soupeřovy přesilovky 4:3“ to se ukázalo v závěrečné části. Ve druhé části jsme navýšili náskok v počtu střel na branku na 21:10, ale skóre bylo bohužel pro nás smírné 1:1.

Do závěrečné části jsme vstupovali, přiznám se, že s obavami, abychom opět jednu třetinu jak je naším zvykem nevypustili. Dle mého názoru se toto nestalo. Ale v závěrečném součtu rozhodly individuální chyby. V závěrečné části soupeř zrychlil a minimálně vyrovnal hru. Už jsme nebyli lepším týmem, ale bojovalo se o každou píď ledu. V této fázi bylo vidět, že se bojíme o výsledek a přišel trest. Chyba na útočné modré bohužel v hlavní roli opět Šíma a útočník hostí, ač ho Honza Kašpar mohutně naháněl, nekompromisně po samostatném úniku zavěsil do levého horního rohu Jendovi svatyně. V tuto chvíli to nevypadalo dobře, ale radost na naší střídačku vrátila Naty Brichová, která po výborné střele od modré Daveho Zvěřiny dotlačila puk za gólmana hostí a srovnala na 2:2. Bohužel pak přišel třetí a poslední zlomový moment v utkání. V čase 52:37 vyrobil hrubku Jenda v brance, čímž daroval soupeři gólovku a ten nepohrdl 3:2. Tento gól nás srazil do kolen a místo snahy o vyrovnání jsme se stáhli před vlastní branku, kde jsme opět po individuálních chybách v bránění nechali soupeře dvakrát vyniknout a to hned v čase 53:07, tedy po 30 sekundách zůstal u levé tyče osamocený hráč a zvýšil na 4:2. Pak si trenér Michal Procházka vzal oddechový čas, což byla poslední možnost nás nějak vrátit do utkání, ale po dalších 32 sekundách po zahájení hry, jsme opět stáli u vlastní branky jak sochy a soupeř nekompromisně trestal po páté.

Výsledek 5:2 je pro nás krutým rozuzlením tohoto příběhu. Dvě třetiny jsme byli lepším týmem. Soupeře jsme přestříleli (až v závěrečné části měl soupeř ve střelách navrch) i přebruslili, ale bohužel jsme naší snahu nepřetavili v pozitivní skóre. V poslední části jsme již hráli hodně bojácně a soupeř trestal každou individuální chybu. V tomto směru si myslím, že musíme ještě hokejově dospět, abychom mohli v takovýchto utkáních uspět. Ještě bych chtěl zmínit jeden fakt z utkání mimo to, že soupeř byl věkově zase starší, tak hrál na tři kompletní řady, kdežto my opět na dvě. To se chtě, nechtě musí podepsat na fyzickém rozdělení sil ke konci utkání.

Teď nás čeká hektický víkend. V sobotu odpoledne od 15:00 přivítáme na domácím ledě PZ Kladno a v neděli dopoledne od půl desáté pražskou Spartu, čímž se přehoupneme plynule do druhé poloviny soutěže, která doufám bude bodově výraznější, než ta první.

-Libor Koleček-