Ve 20. kole KLD vyjížděli kutnohorští dorostenci netradičně již v pátek na led svého soupeře do Černošic a jestli existuje zimák, kde se Sršňům vlivem neznámého kouzla nehraje dobře a David si vždy vybere nějakou tu slabší chvilku, je to právě domácí brloh Tygrů. K tomu se ještě zmíním, že černošičtí se drží na špici tabulky prakticky od začátku letošního ročníku a nejen to! Většině soupeřů uštědřují poměrně vysoké brankové příděly, zatím co my se pracně prokousáváme tabulkou postupně vzhůru. Ale nebudu zdržovat víc předzápasovým pesimismem, abychom se dostali i k samotnému utkání.
Soupeř nezůstal daleko za svým tygřím pojmenováním a hned od prvního vhazování nás pěkně proháněl a nepříjemně kousal. Sršni nezačali opět ideálně a častokrát nestačili na zběsilé a dynamické tempo soupeře. Ano, hráli fakt moc pěkně, a kdybych byl na tribuně a ne na střídačce proti nim, tak by se mi to moc líbilo. Takhle mě to akorát deptalo, protože jsem viděl, jak nestíháme. V čase 5.08 využili domácí přesilovku, když přes shluk těl zahlédl David střelu od modré až za svými zády a do dvoubrankového vedení šli Tygři na konci 13.min. po rychlém protiútoku do naší rozhozené obrany – 2:0. Kontaktní gól a jiskřičku naděje vykřesala naše první lajna během přesilové hry, kdy puk putoval po ose Pavel-Mates-Dominik a posledně jmenovaný kličkou do backhandu vykoupal gólmana tak, že kdyby si připustil teplou, mohl tam ležet jak ve vaně – 2:1. Stejně jako Vancouver má dvojčata Sedinovi, mají Tygři bratrské duo Vyštajnů, kteří jsou ozdobou celé soutěže. V čase 16.11 převzal puk Jiří, projel celé střední i útočné pásmo, během čehož překonal v souboji 1-1 tři hráče naší první lajny, obelstil i Davida a zasunul do prázdné brány – 3:1. Skutečně krásný hokejový moment a k tomu předváděná hra domácích ani náhodou nenasvědčovala tomu, že se jedná o jejich radost poslední!!! Sršni v této části tahali evidentně za kratší konec hokejky, přestože se snažili ohrozit soupeřovu branku častou střelbou. Což o to, střel mezi tyče mířilo dost a dokonce víc než na Davida, nicméně herně a výsledkově jsme zaostávali.
Za tohoto nepříznivého výsledku bylo nutno dát týmu novou jiskru a impuls, ovšem místo toho musel z utkání odstoupit Michal, který jen několik vteřin před odchodem do kabin dostal přímý zásah pukem na kotník. Přesto Sršni vstoupili do druhého dějství o poznání aktivněji. Víc bruslili, přidali na důrazu při napadání rozehrávky, ale především střídačka začala pulzovat nadšením a bojovností, což se podařilo přenést i na led. A najednou, jakoby Tygrům docházel dech. Jejich drápy už nebyly tak ostré a všudypřítomné jako ve třetině první a v čase 30.04 se podařila na naše poměry věc málo vídaná – proměnili jsme již druhou přesilovku. Dominik zavezl puk po levé straně do třetiny a střílenou nahrávkou nalezl před bránou najíždějícího se Matese – 3:2 a s tímto stavem se šlo i podruhé do kabiny.
Ve třetí třetině pokračoval vyrovnaný a oboustranně kvalitní hokej. My jsme se trpělivě rvali o vyrovnávací gól, ale i soupeř urputně bojoval, protože pochopil, že to dnes zadarmo nedáme. V rozmezí 45-51 min. jsme museli ubránit tři na sebe plynule navazující oslabení, která se nesla ve zvonění tyčí u Davidovy branky. Ovšem právě v těchto chvílích se nám podařilo zasadit citelný zásah do tygřího sebevědomí. V čase 47.57 jsme získali puk v naší třetině, který putoval osvobozujícím obloukem až do třetiny domácích. Mates překvapivě vydoloval zbytky sil a sprintem přes celé kluziště zaskočil domácího obránce. Zdánlivě ztracený puk na něm vybojoval a právě v tomto okamžiku ho políbila hokejová múza. Naprosto nečekaně udělal za brankou prudký protisměrný obrat, rychle vyjel a zasunul k volné tyčce. Na hokejové parády 1:1 na góly 3:3. Tento moment domácí samozřejmě značně opařil a nám naopak vlil novou energii do posledních dvanácti minut. Do konce utkání to byl již oboustranně urputný boj o vítězný gól, a přestože bylo mnoho šancí a před oběma brankami to chvílemi vypadalo nepěkně – skóre už se nezměnilo a nervy drásající duel dospěl, pro nás již po třetí v této sezóně, do samostatných nájezdů.
Popravdě tato dovednostní disciplína není naší silnou stránkou a po předchozích dvou jsme vždy odcházeli se sklopenými hlavami. Přesto jsem věřil, že tentokrát a do třetice všeho dobrého, toto prokletí zlomíme. David dokázal spolehlivě zlikvidovat všech pět pokusů soupeře a především pak ten poslední proti Vyštajnovi, to byla brankařská lahůdka a odplata za vykoupání v 1.třetině. V rozhodujícím momentu jeho kličky vystřelil svou hokejku jak harpunu vpřed a odpálil mu puk z čepele, čímž nám dal možnost mečbolu. Na klíčový nájezd se rozjel Dominik a po jeho míchačce gólman odslajdoval na druhou stranu a on mohl odjíždět s rukama nahoře. Střídačka i početné hlediště propadlo opravdovému nadšení = euforie+úleva+bouchání hokejek+Jelení taneček+výskoky na hrazení …. stálo to za to!
Ano, znovu se ukázalo, že koncentrace po celou dobu zápasu je nesmírně důležitá a mužstvo, které je ochotné rvát se o výsledek až do poslední minuty, může zvrátit zdánlivě nepříznivě se vyvíjející utkání. Sestava se mezi první a druhou třetinou zásadně nezměnila, přesto na ledě bylo jiné mužstvo. Takže se opět potvrdilo, jak moc je to o hlavě.
Jediné co mě opravdu mrzí je Michalovo zranění a naše nekončící problémy s marodkou. Snad bychom měli změnit týmový znak na značku tělesně postižených a především z rodiny Švábů by letos měla třída mediků velkou radost, protože takovou koncentraci roztodivných nemocí a zranění na jednom místě by těžko pohledali. Teď ale bez legrace. Každý, kdo miluje hokej, mi určitě dá za pravdu, že nejhorší je souboj svých spoluhráčů sledovat pouze ze střídačky – ta vibrace v těle, chuť tam naskočit a přiložit hokejku k dílu – no prostě hrůza! Takže Michale tfuj, tfuj, fuj ať jsi brzy fit a opět nám pomůžeš.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Chalupa
obránci: Švejda, Brabec, Šváb Láďa, Konečný
útočníci: Jiráň, Jelínek Mates, Šváb Michal, Hríbik, Fišar, Červinka, Lederer
branky: Jiráň 2x, Jelínek Mates 2x
asistence: Švejda, Jelínek Mates, Jiráň
– Pavel Sirotek –
Nejnovější komentáře