Výsledky sice nejsou ale………… (3.-4. třída)

   Možná by se mohlo při četbě těchto řádků zdát, že pisatel (já) již definitivně zešílel a nebo si plete města v ČR konkrétněji ve Středočeském kraji. Opak je pravdou. Dnes tj. 11.11.2012 naše kroky resp. kola autobusu směřovala do Benešova. Ano opravdu nevznikla tisková chyba. Opět jsme hráli v Benešově. Máme za sebou (s dnešním) již čtyři turnaje za posledních pět týdnů. Z toho jsme byli dvakrát v Benešově a jednou hrál Benešov u nás. Tedy sečteno a podtrženo ze čtyř turnajů jsme se na třech utkali právě s tímto soupeřem. Nic proti jmenovanému městu mám k němu výrazně kladný vztah, ale kdo tohle losoval „tak to musela být hlava pane vachmajstr“. No a to není všem dnům konec. Ještě dvakrát se s HC Podblanickem tedy Benešovem do poloviny prosince popasujem.

     Jedno ze jmenovaných utkání jsme tedy sehráli tento víkend dne 11.11.2012 v Benešově. Věděli jsme co nás čeká a nemine. Toto slovní spojení se vyplnilo dokonale. Uhráli jsme sice ze všech vzájemných zápasů výsledkově nejlepší utkání, ale opět jsme před utkáním nemohli ani ve skrytu duše doufat, že bychom třeba bodovali. V kabině před zápasem trenér Michal Procházka rozdal taktické pokyny a určil sestavu, která je zobrazena níže. Opět jako v předešlých hodnoceních by asi nemělo smysl vypisovat jednotlivé branky dle minut a sekund. Proto přistoupím ke strohému celkovému hodnocení zápasu. Vývoj utkání byl jednoznačný, ale ne tak jako předešlá utkání. Obléhání naší branky začalo od prvních sekund a skončilo se závěrečnou sirénou, ale bylo vidět znatelné herní zlepšení. Dá se říci, že k utkání všichni přistoupili svědomitě. To je první pozitivní zjištění. Druhá věc je kombinace, která byla opravdu lepší než v předešlých utkáních s tímto soupeřem. Nebýt několika zbytečných chyb před naší brankou mohlo být skóre o poznání přijatelnější. Většině branek nešlo zabránit, ale některé byly zbytečné. Je všeobecnou pravdou, že přetížená obrana spolu s brankařem vždy nějakou chybu vyrobí, ale větší soustředění na vzniklé situace by mohlo tento problém eliminovat. Rozdíl skóre je opět vysoký, ale vzhledem k věkovému rozdílu protihráčů je z pohledu výkonu našeho mužstva vidět vzestupná tendence což je dobře.

HC Podblanicko Benešov    :      SK Sršni Kutná Hora     21    :    1      (8 : 0; 7 : 1; 6 : 0)

Branka: Natálie Brichová

Asistence: Lukáš Secký

Poměr střel:  65  :  16

Sestava:      G. Jakub Červinka (1); G. Jan Koleček (2)

 Mikuláš Hynek (96) – David Trnka (26) – Petr Pokorný (33)

Lukáš Secký (10)  – David Zvěřina (12) C – Natálie Brichová (5)

Tomáš Knížek (7) – Matěj Hájek (18) – Pavel Ježek (11)

Trenér: Michal Procházka

     K druhému a zároveň poslednímu utkání jsme naskočili po cca. 15-ti minutové přestávce proti hráčům Mělníka. Jak je již zvykem opět byl věkový průměr mužstva naším handicapem. První trojka soupeře působila oproti našim hráčům jako by hrál starší bratr proti mladšímu. Druhá trojka byla fyzicky srovnatelná s našimi borci, což působilo zejména na psychiku pozitivněji. V prvních fázích utkání však naši Sršni vlétli do utkání jako tornádo a nějaký stud, či respekt byl fuč. Ve 20 sekundě utkání se osmělil Miki Hynek po přihrávce Dave Trnky a bylo to 0:1 v náš prospěch. Neuvěřitelný začátek dokonala druhá trojka, kdy v čase 01:30 přesně zamířil Lukyn Secký po přihrávce Daveho Zvěřiny. Na začátku utkání jsme soupeře myslím zaskočili zejména produktivitou střelby, protože ze tří střel jsme dvakrát skórovali. V čase 04:10 soupeř snížil na 1:2, ale i přes toto jsme nadále hráli vyrovnanou partii. Soupeř se sice dostal v deváté minutě dokonce do vedení 3:2, ale opět jsme dokázali reagovat, kdy v téže minutě opět Miki Hynek vyrovnal na 3:3. Bohužel jsme do konce třetiny neudrželi tento stav a minutu před koncem první třetiny jsme inkasovali na 4:3. Prvních pět minut druhé třetiny se hrál opět vyrovnaný hokej a i jak je vidět na celkovém poměru střel celkem solidně nás drželi i gólmani, kteří se v první třetině prostřídali, jeden i dvakrát (Kuba Červinka začal  v utkání chytat, ovšem za stavu 2:2 se musel nechat Honzou Kolečkem vystřídat  pro závadu na výstroji, aby se za stavu 3:2 mohl vrátit). Pak si gólmani odchytali každý jednu třetinu. Ve druhé třetině nás položili dvě slepené branky ve 21 minutě (tzn. po pěti a něco odehraných minutách). Téměř do kolen nás poslal proměněný nájezd po přísném posouzení dle nás naprosto čistého obraného zákroku Naty Brichové. Ovšem historie se na toto ptát nebude a navždy v análech zůstane zvýšení stavu na 6:3. Soupeř byl postupem času rychlejší a více na puku než z počátku utkání. Jeho hráči hráli první zápas, kdežto na Sršni hráli již druhé utkání a to po fyzicky dost náročném zápase s Benešovem pouze s pauzou pro úpravu ledu. Časem soupeř navýšil rozdíl branek až na 10:3. I přes toto kluci bojovali a v 31 minutě jsme dokonce snížili na 10:5. Pak se hrálo dlouhých deset minut bez branek, až v závěru kdy už evidentně chyběly síly jsme ještě třikrát inkasovali.

HC Junior Mělník    :      SK Sršni Kutná Hora           13    :    5      (4 : 3; 6 : 1; 3 : 1)

Branky: 3xMikuláš Hynek; 2xLukáš Secký

Asistence: 2xDavid Trnka; 1xDavid Zvěřina; 1xNatálie Brichová

Poměr střel:  62  :  21

Sestava:      G. Jakub Červinka (1); G. Jan Koleček (2)

 Mikuláš Hynek (96) – David Trnka (26) – Petr Pokorný (33)

Lukáš Secký (10)  – David Zvěřina (12) C – Natálie Brichová (5)

Tomáš Knížek (7) – Matěj Hájek (18) – Pavel Ježek (11)

Trenér: Michal Procházka

       Určitě jsou věci, které se dají zlepšit. Nikdo učený z nebe nespadl a doufám si tvrdit, že ani v nejbližší době nespadne. Tento turnaj však ukázal, že cesta kterou se toto mužstvo ubírá je ta správná. Nebylo nic jednoduššího, než si na tento turnaj půjčit (samozřejmě v souladu s pravidly) někoho z mladších žáků a výsledkově by jsme byli určitě někde jinde, protože by se vyrovnal věkový propadák a starší kluci by nám zcela jistě pomohli. Na druhou stranu by to znamenalo nepostavit některé právoplatné hráče našeho mužstva, kteří zůstanou v této věkové kategorii a napřesrok. Po turnaji  trenér Michal Procházka řekl „jsem rád, že je vidět celkové herní zlepšení“. S tímto se dá jen souhlasit a přát si, že tyto dva zápasy naše kluky posunuly zase o hokejový krůček dál. Pokud budeme uvažovat střízlivě a shrneme všechny okolnosti a souvislosti pak si myslím, že tyto dvě prohry (samozřejmě pokud budou všichni přistupovat k ostatním utkáním tak jako v tento den) jsou nakonec naše vítězství.

– Libor Koleček –