Mistři, mistři …… (dorost)

HC Beroun – Sršni Kutná Hora 3 : 4 ( 1:1, 0:2, 2:1 )

Tak jako ustupují velké mrazy a v přírodě se pomalu začíná probouzet jaro, tak i hokejovému národu startuje závěr hokejové sezóny, která přináší každý týden balík velmi zajímavých zápasů. Jeden takový se odehrál i minulý víkend, kdy Sršni v neděli 4.3.2012 v 13:25 hodin zakončili pouť letošní KLD střetnutím s berounskými Medvědy. Utkání dopředu slibovalo skvělou bitvu dvou předních týmů soutěže, které se utkali v přímém souboji o první místo v tabulce v situaci, kdy Sršni měli na svého soupeře sice náskok tří bodů, ale případná porážka v základní hrací době by je vinou horších vzájemných zápasů poslala o patro níž.
Jarní prázdniny využili někteří z nás k návštěvě zasněžených kopců v doprovodu svých nejbližších, ve snaze zapomenout na starosti všedních dní a částečně alespoň vynahradit svoji poměrně častou hokejovou nepřítomnost. Přesto den zápasu (sportovní pověrčivost zakazovala říkat posledního zápasu) se však neúprosně blížil……. a blížil…. a blížil….., až nadešel…… Jeviště pro rozhodující hokejové drama bylo připraveno s péčí, korespondující s významem utkání a v 10.15 se oba týmy představily divákům, kteří na obou stranách zaplnili velmi slušně berounskou arénu. Málokdo totiž zaváhal a osobně se nezúčastnil této tahanice o letošní titul. Domácí se před zápasem vyzdobili válečnými barvami, které budily dojem, jako by někteří právě opustili natáčení filmu „Statečné srdce 2“, zatímco domácí zdobila rýha na jejich hokejovém srdci z posledního vzájemného duelu a odhodlání ukázat, kdo že je na prvním místě tabulky a kdo „až“ na tom druhém. Ale pojďme už k hokeji.

Jestli někdo a přiznávám, že já ano, očekával, že domácí na nás vlítnou s drtivým náporem, byl zklamán. Přestože se hned od úvodu hodně bruslilo, začátek byl spíš z kategorie opatrných a teprve s přibývajícími minutami jsme se dočkali i několika šancí. Dění na leděkorespondovalo s postavení v tabulce. Hrál se víceméně vyrovnaný hokej, kdy nesebekriticky musím napsat, že naše šance byly přeci jen gólovější. Ovšem gólmani nenechali dlouho jít žádné mužstvo do vedení. Toto čekání ukončili až domácí v čase 16.32, kdy se ihned po vhazování v naší třetině, dostal jejich útočník před Davida a vzniklou situaci zužitkoval na vedoucí gól – 1:0. Naši hráči se z nepříjemného vývoje ale rychle oklepali a ještě před odchodem do kabin srovnali na 1:1. Na začátku 19.min., během přesilové hry 5na3, dostali dezorientovanou obranu medožroutů pod tlak a po střele Ládi od modré, uklidil vyražený puk do odkryté branky Mates.
První minuty druhé části se nesly v režii domácích, ale potřebný gólový efekt to nepřineslo. Postupně se hra opět vyrovnala a nabízela podobný obraz jako v předchozí epizodě. Hodně se bruslilo, hrálo nahoru dolu, ale naše šance nejen že byly gólovější, ale taky přinesly konečně svoje ovoce. Utkání jsme otočili na svou stranu v 30 min., kdy se okamžitě po buly dostal k puku Janek. Ovšem jak jeho pohotová střela backhandem, s poměrně těžkého úhlu, skončila v síti zřejmě ani autor netuší – 1:2. Za pět minut se Jenda, který si vzal zase ty svoje rychlejší brusle, dostal do brejku. Střídačka okamžitě stála v pozoru jako jeden muž. Zlomek vteřiny napětí a konečně přišel pokus o zakončení jeho legendárním blafákem do forhendu. Puk střelce zcela neposlouchal, ale přesto skončil v síti!!!!!!! Góóóóóóóóĺ……. Jenda dává góóóóóóóĺ!!! 1:3 a za chvíli se jde za tohoto stavu do kabin.