SK Sršni Kutná Hora

SK Černošice – Sršni Kutná Hora 0 : 7 ( 0:1, 0:3, 0:3 )

V neděli 27.11. se v jubilejním 10.kole KLD setkaly dva týmy z opačných pólů tabulky – domácí Tygři z Černošic hostili Sršně. Protože však nemá mysl věnovat větší čas psaní článku o zápasu, který svou úrovní a především našim přístupem velmi zklamal a vzhledem k tomu, že se to těžko popisuje jako kompaktní celek, tak jen útržkovitě:

-před zápasem si říkáme, co je potřeba změnit a jak bychom měli dnes hrát – na ledě to pak vypadá zase úplně jinak
-už při pohledu na zápis o utkání je patrné, že dnešní duel nebude z těch vyrovnaných a při pohledu na rozbruslení se to jen potvrzuje
-od samotného úvodu je nastoleno tak pomalé tempo, že je čas si zajít i pro kávu do automatu a ospalému tempu se Sršni ochotně přizpůsobují
-Jenda vynechává střídání – bolí ho nohy, dýchá jako sentinel a vzduchu v hale se mu podezřele nedostává
-poměrně často střílíme, ale pouze do terče zvaného gólman
-začínám se modlit, aby konečně všichni pochopili fakt, že když ztratím puk, musím se okamžitě vrátit a ne se vydýchávat a sledovat, jestli soupeř nájezd tři na jednoho promění
-domácí gólman dlouho odolává, ale nakonec ho v čase 9.46 udolá Janek povedenou střelou, kterou otře o levou tyčku
-protože se nechce nikomu i nadále moc bruslit, objevují se v naší obraně otevřená okna a místy až dokonce výkladní skříně
-zklamávají dokonce i všichni notoričtí srdcaři, kteří normálně makají na 110%, prostě to nejde – nohy jako z olova, laxní přístup, ležérní nahrávky, nedůraznost v soubojích, jalová koncovka a místo sázení gólů jen pohoda v úsporném režimu
-stav 0:1 zůstává do prvního klaksonu
-ani druhá třetina se nehraje v nijak závratném tempu a stále je to taková „holomajzna“, že oko hokejového příznivce pláče, přesto mám konečně pocit, že aspoň občas se někdo vrátí na střídačku zadýchaný a zpocený
-v 28.min. v rozmezí 12 vteřin skórují po pěkných kombinacích oba našeho útoky a na konci tunelu se rozsvěcí malé světélko
-v čase 31.50 zvyšuje Jožan již na 0:4 a tempo hry opět opadá
-domácí fandové jsou největším pozitivem celého utkání, neustále i za nepříznivého stavu, podporují své hráče a hlasitě kvitují každou vydařenou akci i její náznak
-běží 37.minuta a útočník domácích přebírá puk ve středním pásmu, obránci (z loajálnosti nebudu prozrazovat, že to byl Pája a Láďa) to naprosto ignorují a v mžiku je sám před brankařem, náznak do backhandu, David jde do rozkleku, aby pokryl dráhu puku, ale soupeř provádí rychlou kličku do forhendu a střílí přesně do odkryté části branky, domácím v radosti z gólu letí ruce nad hlavu, když se stane naprosto nečekaná věc – David k překvapení všech přítomných vyklepává puk ze své lapačky – tak takhle se rodí legendy
-začíná poslední třetina a Martin nastupuje opět bez nákrčníku
-v čase 41.13 se představuje černošickým obráncům v tom nejlepším světle Jenda, vybruslí od mantinelu mezi kruhy a krátkým švihem nedává gólmanovi šanci
-i přes vydařený začátek posledního dějství hrajeme opět pomalu, jako bychom před zápasem vypili odvar z makovic a opravdu snad jen Martin Hosták, vyzbrojený digitální tužkou a zpomaleným záznamem, by po pečlivém bádání našel něco pozitivního v herním projevu Sršňů
-v 52.min. zaokrouhluje počet zářezů na půltucet Dominik, když Michalovu nahrávku zakončuje ukázkovým blafákem, gólman vpravo, puk vlevo
-o dvě minuty později Janek uzavírá bilanci tohoto nepovedeného střetnutí na 0:7
-po závěrečném hvizdu opouštějí naši fanoušci tribunu bez tradiční děkovačky, s tím, že se příště dostaví jedině za předpokladu, že uvidí své staré dobré Sršně
Abych nelakoval věci na růžovo, když jsou ve skutečnosti světle šedé, musím přiznat jednu věc. Hráli jsme výrazně pod své možnosti a asi potřebujete nad sebou bič, aby jste pořádně mákli a bruslili. Nepřevládá ve mě ani tak rozhořčení a hněv, to už vyprchalo, ale spíše smutek, že nemáte sami pro sebe potřebu zahrát si dobrý hokej. Trenér může tolerovat případné chyby, vyplývající z aktivity a snahy hráčů se prosadit, ale ne z chyb pramenících z lajdáckosti či lenosti. Pokud si v tom neuděláme jasno, plácáme se stále v úvodní lekci disciplíny zvané sport. Jestliže se Vás moje kritika dotkla, pojďme s tím něco udělat, dokud je čas. Vraťme se k poctivému přístupu k tréninku a tomu odpovídajícímu výkonu i v zápase. Diktujte v příštím utkání opět tempo a hrajte se zaujetím, které Vám bylo ještě nedávno vlastní. Tým totiž neznamená: „Skvěle, to udělá někdo za mě.“ Dohovořil jsem – hauk.

Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Marvan, Švejda Pavel, Šváb, Tomčík (Jelínek Mates)
útočníci: Kořistka, Sádlo, Pipek, Tvrdík, Jiráň, Jelínek Mates (Tomčík), Macháček

branky: Kořistka 2x, Tvrdík 2x, Pipek, Tomčík, Jiráň
asistence: Jiráň 2x, Tvrdík 2x, Marvan, Jelínek Mates, Kořistka, Sádlo, Macháček, Tomčík

– Pavel Sirotek –