Lepší soupeř – lepší výkon (DOR)

 Sobota 17.9.2011, takový obyčejný den, i když pro pár bláznů se sršněm na prsou, kteří se honí za černým nesmyslem, to byl termín zápasu s týmem HC Chrudim. Tento náš poměrně tradiční rival vždy patřil mezi to nejlepší, co náš hokejový region nabízí a díky tomu je každý mač proti němu velkou hokejovou bitvou, při níž se jen těžko dopředu tipuje konečný výsledek. Tato skutečnost vyžadovala od každého hráče větší než malé množství taktického myšlení, disciplíny a sebeobětování. Konečný výsledek svědčí o tom, že všeho měli kutnohorští sršni tentokrát dostatek, a tak jak by řekl Pepin z Postřižin: „Rakouské voják opět slavně zvítězil“.

   Utkání začali lépe domácí, kteří nabuzeni na hranici příčetnosti, od první vteřiny zcela naplňovali slova z kabiny o aktivním forčekingu, jako o nejúčinnější zbrani proti kvalitnímu a ofenzivně laděnému soupeři. Již 57vt. po úvodním buly se zapsal do střeleckých statistik Jenda a vzhledem k tomu, že situace byla dosti nejasná, propukla střídačka v jásot s mírným zpožděním, což mohlo u přihlížejících diváků vyvolat pocit, že u chlapců na hráčské lavici Sršňů došlo k lehké mozkové disfunkci. Nicméně 1:0 pro nás. Za dalších pět minut ten samý hráč u pravého mantinelu dobruslil zdánlivě ztracený puk, předložil ho na stříbrném podnose na zadní tyčku a labužník Dominik nachystanou lahůdku v podobě druhé branky neodmítl. Celá první třetina se hrála ve velmi dobrém tempu a obě mužstva dokázala, že umí technický i nekompromisní hokej. Přesto výkon Sršňů získával víc křídla sebedůvěry a síť kolem branky Chrudimi se často stahovala jako při jihočeských výlovech kapříků. Hezkou třetinu jen pokazila 17.minuta, kdy se po strkanici u našeho gólmana, Pájovi s Láďou zatemnilo před očima a začali se tulit s protihráči, až z toho pro ně rezultoval 4-min. trest. Přesto nám byla poskytnuta početní převaha 5 na 4, ovšem počínání si při této výhodě bylo z naši strany doslova katastrofální a prokázalo, že si musíme důsledně připomenout základy této herní situace, které jsme během léta zcela zapomněli.

   Sršni vedli po prvním dějství 2:0, a bylo tak na soupeři, aby v další části své karty víc odkryl a začal jimi hlasitěji mlátit o stůl. Ke smůle domácích měli chrudimští rukávy typu Combi, takže z nich vytáhli trumfy jak vysoké, že jsme se po sedmi minutách vrátili do výchozího bodu mače, tedy k remízovému stavu – 2.2. Od této chvíle začaly doslova brankové dostihy a přetahovaná o vedení, ve které jsme naštěstí vždy tahali za delší konec. Stav skóre se tedy vyvíjel takto: 2:2; 3:2; 3:3; 4:3; 5:3; 5:4, čímž by se dal popis ukončit, přesto byly momenty, které za zmínku ještě stojí. Naši třetí a svoji druhou branku, v tomto utkání zaznamenal rychlonožka Jenda, který absolutně přejel soupeřova obránce a krátkou suchou nádherně zavěsil. Byl to ten gól, kdy je od první do poslední chvíle vidět jak čistě a nedotčeně letí puk do otevřeného místa brány. Čtvrtý úspěch zaznamenal Petr, jehož dělo od modré proplulo mezi betony brankaře. Chvíli poté Mates přesnou střelou k vyrážečkové tyčce a do protipohybu chrudimského gólmana prokázal, že během jarní přípravy u něho došlo k podstatnému zlepšení této dovednosti. Přestože jsme po čtyřiceti minutách vedli 5:4, tuto část jsme prohráli. Z inkasovaných branek byly sice dvě nešťastné a spíš náhodné, ale zato zbylé dvě padly po našich evidentních chybách v obraně, které soupeř potrestal.

   V poslední části se z utkání stala opravdová hokejová bitva, v nichž už nerozhoduje pouze kvalita zbraní, ale také vůle a odhodlání těch, kteří je třímají v rukách. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a ještě pár minut před koncem nebylo zdaleka jasné, který tým bude nakonec ověnčen vavříny vítězů. V této třetině konečně zaúřadoval i náš první útok ve složení Janek–Aleš-Jožan a doufejme, že již probudil svou střeleckou formu. Nejprve ve 45.min. Aleš opět prokázal svoji dravost, a že se jeho nájezdy budou hodně špatně chytat. V čase 49.20 se soupeři podařilo snížit na 6:5 opět smolným gólem (z našeho pohledu), kdy vystřelený puk dvakrát změnil svůj směr o brusle našeho bránícího hráče a chrudimského útočníka. Závěrečné drama tři a půl minuty před koncem odmítl Janek, jako správný kapitán vzal zodpovědnost na svá bedra a chrudimským snahám definitivně zatlačil oči. Konečně vysvobodil svoji hůl ze zakletí a dokázal zvednout puk před gólmanem víc jak o 12 palců, což je míra betonu brankáře splňující pravidla IIHF – 7:5.

   Závěrečný hvizd vykřesal v unavených tvářích hráčů SK Sršni pochopitelné stopy radosti, neboť vítězství bylo vzhledem ke kvalitě soupeře velmi cenné. Celkově se dá říct, že utkání nabídlo divákům veškeré ingredience, díky kterým se na hokej chodí – krásné góly, skvělé zákroky brankářů, důraz a nezměrná bojovnost všech zúčastněných. Utkání a za to patří dík i soupeři, se vedlo ve velice nekompromisním, ale férovém duchu, kdy se až na jeden incident oba týmy soustředili výhradně na výkon a kvalitní hokej. V takovýchto vypjatých zápasech se uvolňují veškeré herní a fyzické rezervy mladých sportovců a projevuje jejich vůle, charakter a skutečný stupeň nabytých hokejových dovedností, které jsou posouvány zas o krůček výš.

   Nechci nikoho glorifikovat, protože dnes vyšlapovala většina hráčů. Mužstvo totiž vyhrává a prohrává společně a vše záleží na kolektivním přínosu, nehledě na to, kdo vstřelil či zavinil branku. Přesto znovu zveřejním názor Adama, a proto kdo chcete být příště chválen, musíte si ho dostatečně předcházet. Takže opět je to Jenda, který celých 60 min. dřel, dřel a ještě jednou dřel. Žádný puk pro něj nebyl ztracený aobráncům Chrudimi občas zamotal hlavu jak hurikán Katrina obyvatelům New Orleans. No a dalším je kosmodiskem zázračně uzdravený Marw, který projevil své nesporné přednosti – přehled, zkušenost a schopnost tvořit hru.